 |  | |  |  |
2025
leden
1.
2.
3.
4.-5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.-12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.-19.
20.
21.
22.
23.
24.
27.
28.
29.
30.
31.
únor
1.-2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.-9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.-16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.-23.
24.
25.
26.
27.
28.
březen
1.-2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.-9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.-16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.-23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.-30.
31.
duben
1.
2.
3.
4.
5.-6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.-13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.-20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.-27.
28.
29.
30.
květen
1.
2.
3.-4.
5.
6.
7.
8.
9.
květnová pauza
29.
30.
31.
červen
2.
3.
4.
5.-6.
7.-8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.-15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.-22.
23.
24.
26.
27.
28.-29.
30.
červenec
1.
2.
3.
4.
5.-6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.-13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.-20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.-27.
28.
29.
30.
31.
srpen
1.
2.-3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.-10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.-17.
18.
19.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020, rok 2021, rok 2022, rok 2023, rok 2024
ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa

NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
WOLESCHKO.CZ
Astonův web
NEFF.CZ
Neffova galerie
Wagnerův web
BOSKOWAN.COM


Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.
|
|  |
 |
Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
|
|
Pátek 14. 8. 2009,
 |
-
Horní komora australského parlamentu zamítla emisní zákon
- EU kritizuje Putinovu návštěvu v gruzínské separatistické Abcházii
- Podle Langra velká koalice nebude, ČSSD by kolaborovala s KSČM
- MŽP souhlasilo se vznikem obřího rekreačního areálu na Lipně
- Václav Havel podpořil před říjnovými volbami Stranu zelených
- Pecina popřel, že chce zakázat krajům proplácení poplatků
- Bavič Kraus přirovnal Českou televizi k bolševickému plátku
- Kanada zdražila víza o pět euro na současných 50 eur
- Počasí v Praze: oblačno, 25 stupňů
Další hloupost na tapetě

Několik dní se budeme zabývat otázkou, zdali Paroubek řekl nebo neřekl , že by nedával práci lidem z jiných kultur. Čteme, že Paroubkův "skandální výrok" zněl:
"Není vhodné zaměstnávat lidi z jiných kultur, už tu pak zůstanou. Naučí se jazyk, mají děti a je z toho etnický problém."
Ale mankote, vždyť je to pravda, ne? Němci zaměstnali Turky při obnově poválečného Německa a mají z toho problém velký... jako samo Německo. Takže, otázka zní, řekl nebo neřekl? Pokud řekl, nejeden pokrytec mu bude rajtovat po kebuli a namalují ho do Zeleného Raula a bůh ví, co ještě strašného se stane. Pokud řekl, měl bohužel pravdu, protože tak to je, od dob národních států znamenají menšiny asimilované i neasimilované problém.
Náš hlavní problém ale netkví v tom, co Paroubek řekl nebo neřekl v Kutné Hoře a jestli je žádoucí nebo nežádoucí zaměstnávat Vietnamce. Velký problém naopak je v tom, že politika se proměnila ve výlučně podpásovou šarvátku, bulvární osočování a chytání za slovíčko.
Pikantní je, že jestli se o Paroubkovi rozkřikne, že je rasista, prudce stoupne jeho popularita.
Možná, že tato nejnovější pidi aféra je tedy další důmyslný tah, jak vyhrát volby.
PSÍ PŘÍHODY: Zlobení se starou dámou
Iriska je už stará dáma a na skopičiny si už nepotrpí. Uznává, že na procházku se chodit musí, protože to chceme. Jenže procházku zkracuje na nejmenší možnou míru. Cestou do lesa s ní mineme dva rohy a ona se pokaždé snaží zahnout a prchnout domů, do pelíšku. Když už ji dotlačíme na lesní trasu, obvykle s táhne za námi.
Nicméně jedno zůstalo - hra na šíleného psa.
Po návratu začne skákat a běhat po zahradě. Včera odpoledne dokonce začala sama hru "na šíleného psa", aniž jsme se právě vrátili z procházky. Něco jsem na zahradě právě dělal a najednou zpoza rohu slyším ryk. Irda tam skákala a vrčela a točila se do kolečka.
V takovém případě je třeba volat:
"Občané! Chopte se lan! Přineste rasův pytel! Je třeba odchytit šíleného psa!"
Iriska prchá, schovává se a naknec skončí pod košatou kryptomérií, pod ní má načatou díru a tu vyhrabává.
Šílenství? Ne. Součást žiota.
Kéž by nám všem pánbůh kousek té bláznivosti zachovati ráčil! |