Kolik pytlů blech je třeba k optimálnímu řešení
Konstatování Petra Fialy, že nátlakové akce nepřispívají k dialogu ze kvalifikovat jako objev roku. Těžké si při této příležitosti nevzpomenout na pravdu obsaženou ve Švejkovi, že každé přiznání ztěžuje zapírání a naopak. Premiér reagoval na stávkovou pohotovost vyhlášenou odborářským bossem Josefem Středulou. Zůstane u slov, anebo se opravdu schyluje ke stávce? Na rozdíl od odborů vyjádřil Svaz průmyslu a dopravy ústy svého předsedy Josefa Hanáka výhrady, nicméně postup odborů nepodpořil. Přitom tvrdá Fialova pěst dopadla na podnikatele též: je zřetelné, o co se vláda pětikoalice pokusila. Svým takzvaným balíčkem se snaží vytvořit něco jako fakírské lůžko, tedy plochu, která má tisíc hrotů. Jeden každý z nich by mohl poranit nebo dokonce zabít, když se ale rozloží, nadělá jen červené pupínky. Tak to bylo vymyšleno v debatách pěti politických stran – Hanák to přirovnal k pěti pytlům blech. Jistě ho muselo napadnout, jakpak by asi rozhodovací proces vypadal, kdyby se k pěti pytlům blech přidaly pytle další.

S blechami je to tedy jasné, méně zřetelná je budoucnost. Vždycky je ďábel skrytý v detailech a tím hůř, když jsou skryté i detaily, takže se neví, odkud čertíci vyskočí. Zatím nejhlasitěji křičí novináři, že jim zvedli DPH na print, přičemž tištěná média jsou na odchodu k exkluzivitě, v níž abonentům na nějaké kačce nezáleží. Koupit si tištěné noviny je něco jako si koupit nanuka, je to potěšení, nikoli nutnost. No a samozřejmě křičí vinaři, kteří hájí absurdní nulové DPH na víno. Zde je dlužno podotknout, že podle dostupných informací nemalý zdroj jejich neklidu je v buzeraci s eventuálním DPH spojené. Že by vláda Patra Fialy chtěla zjednodušovat agendu – a tím mimo jiné i omezovat počet mužů (a žen a nebinárních osob) s razítkem, k tomu se zřejmě neschyluje.

Pokud se k něčemu schyluje, tak tedy ke střetu. Prosadí vláda svůj koncept v parlamentu? Budou stávky? Doposud chladné jaro bude politicky docela horké.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Rozmarná

V noci mě Garina vzbudila, že chce ven. Tu aspoň nemusím nosit po schodech, běžela jako kdyby ty schody sjížděla na lyžích. Rozespalý jsem se k ní doklopýtal a otevřel jí dveře do zahrady. Vyběhla na terasu a strčila nos do clony deště.
Do toho nejdu, rozhodla se a vrátila se do pelechu.

Dobře. Naštěstí operace netrvala tak dlouho, abych se stačil pořádně probudit. Ráno se odbylo standardně. První jsem vstal já, šel dolů na snídani, připojila se ke mně Ljuba, taky Nora projevila zájem, takže jsem ji sneslo. Gari byla zahrabaná v pelechu, nechal jsem ji být. Nasypal Noře do misky, pak Garině – obvykle to trvá max. pět vteřin než přiběhne. Tentokrát se uráčila dostavit se k snídani až po pěti minutách.
Stává se z ní něco jako komtesa.