Raději zabít než mrzačit
Raději reformu definitivně odtroubit než ji oklestit do mrzácké podoby, to je smysl sdělení exministra zdravotnictví Julínka. Všechna dostupná čísla svědčí o tom, že jeho reformní kroky vedly správným měrem, totiž směrem od zbytečného utrácení a nadměrného marodérství ke zkvalitnění péče o vážně nemocné. Jak už zde bylo mnohokrát řečeno, bohužel se nepodařilo tuto prostou myšlenku veřejnosti sdělit, takže si teď sociální demokracie může kupovat voliče ne za třicet stříbrných, ale za třicet kaček.
Exministr Julínek má pravdu, když říká, že za současné situace už nemá smysl zachraňovat nezachranitelné. Je teď na senátu, jak se zachová. Nejrozumnější by byl senátní návrh na zrušení celého balíku. Ne proto, že byl špatný, ale proto, že ho lidé nepřijali - to jsou dvě různé věci. Lidé ovlivnění demagogií velmi často i většinově schvalují nesmysly a mnohdy i hůř než nesmysly. Chcete acylpirin zdarma a nikdy rakovinu nedostanete? OK, máte takové zdravotnictví mít, které acylpiriny rozdává a na rakovinu pro všechny nemá. Občanské demokraty by teď měla víc než reforma zdravotnictví zajímat předvolební scéna. Přihlouplý slogan "řešení místo strašení" nyní čelí frontální ofenzívě nejšílenější demagogie, jaké jsme byli za dvacet let svědky - právě dnes jsem užasle zíral na slogan, kde namodro natřený Topolánek se Zahradilem - a Georgem Bushem - jsou obviněni, že "zavinili krizi". To je něco pro hlupáky! Konečně někdo ukázal prstem na viníka...
Prohra ODS se zdá neodvratná. Kdyby dokázala poctivě odpískat zdravotní reformu - a toto rozhodnutí prezentovat nikoli jako prohru ale vítězství - zbavila by se koule na noze. Což s největší pravděpodobností ODS neudělá, její sklony k sebevraždě jsou už dlouho zřejmé.
Takže nás zřejmě čekají krušné časy. Je třeba mít na paměti, že ODS vede fakticky sociálnědemokratickou politiku - což je rozumné, jelikož tato společnost ve své podstatě je sociálně demokratickému konceptu "trhu s lidskou tváří" příznivě nakloněna. Naši sociální demokraté vedou politiku komunistickou a komunisté, ti usilovně a chytře pracují na rozvratu v naději nové "historické situace", která by jim stát opět přihrála do rukou, nejspíš za pomoci Ruska, osvědčeného "velkého bratra". Toto jsou základní mantinely, ve kterých se zápas odehrává. A že v něm teď jde o hodně, ne-li o všechno, to by mělo být jasné i tomu méně citlivému.
|
JAK ŽIVOT JDE: Jak jsem byl nepoučitelný
V pátek večer jsme se vrátili s Ljubou z cesty do Číny a Tibetu. Byl to úžasný zážitek, nafotili jsme doslova tisíce snímků a tak se obávám, že tentokrát budu obtěžovat cestováčskými historkami déle, než obvyklých pět dnů, jak tomu bylo v předchozích případech. Zde je o tom, jak jsem s enepopučil.
Park kolem Chrámu nebeského kidu v Pekingu je proslulý mimo jiné tím, že "se tam cvičí". Ano, v parku spatříte stovky, ba tisíce lidí zaměstnaných rozmanitými aktivitami, od nácviku bojových umění po sborový zpěv.
Přiznám, že to prvé je mi bližší než ono druhé.
Taky přiznám, že po příchodu do parku mi najednou přišlo hloupé ty lidi fotit. Byli tak uvolnění, tak zaujatí, že jsem si s foťákem v ruce připadal neslušně. Chodil jsem tedy parkem a okouněl a najednou jsem uslyšel pravidelné rány. Napadlo mě, že je tam sportovní střelnice. I sportovní střelbu mám ve své temné minulosti a rozhodl jsem se tedy, že se tam půjdu podívat.
Nikdo ale nestřílel. Objevil jsem tam pána, který cvičil práskání bičem. Dobrá. Jenže ten bič, to byl řetěz s provazem na konci. Úžasná energie tohoto pekelného biče vyvolávala ony rány. Dovolil jsem se, jestli můžu fotit. Takže, takto to vypadalo:
Pán byl velmi milý a když docvičil, nabídl mi, abych si to taky zkusil. To už na místo dorazila kolegyně Danuška Šmejkalová, té jsem předal foťák a ona moje trápení zachytila. Ta věc vážila, no, abych nepřeháněl, tak asi sedm kilo, možná o něco víc. Pán práskač (v nejlepším slova smyslu) mi naznačoval, že je to za a) lehké, b) stačí jen takhle udělat rukou, c) a taky takhle přetočit tělo. Já zatím bojoval o život.
Zaznamenal jsem dva výsledky, jeden úspěch a jeden neúspěch.
Neúspěch: řetězový bič nevydal ani hlásku.
Úspěch: Řetězový bič mi neurazil kebuli.