Koudelka for ever
Ať se přihlásí, kdo není překvapen – Babiš, tedy vláda, pověřil dosavadního ředitele BIS Michala Koudelku, aby vedl kontrarozvědku dál, dokud nová vláda vzešlá z chystaných voleb nerozhodne o jmenování definitivním. Mělo se za jisté, že Koudelka v půl srpna po skončení pětiletého mandátu odejde, na jeho místo nastoupí náměstek Jan Pavlíček a tak to bude do příští vlády. Bylo to pravděpodobné, jelikož to vypadalo na klasickou českou plichtu ve stylu chytré horákyně. Zeman bude moci do Moskvy hlásit, že odstranil nepohodlného člověka, ale nebude to tak vypadat, Babiš to bude moci prohlašovat za standardní postup. Hlásila to jeho pravá ruka Schillerová a jako o hotové věci o tom hovořil ministr vnitra Jan Hamáček. Odpoledne bylo všechno jinak, Michal Koudelka si nemusí balit ešus a příbory do pytlíčku.
Milé jsou reakce politických lídrů. Fiala, Pekarová i Bartošek si pochvalují, že Spolu prosadilo svoji – Koudelka zůstává. Z určitého pohledu je to skutečně úspěch opozice, tedy i Spolu: tlak na Koudelkovo setrvání zde je a kdyby Babiš nechal Koudelku padnout, kromě křížků by měl před volbami na krku obvinění, že ustoupil přisluhovačům Kremlu.
Oproti tomu přisluhovači Kremlu, tedy komunisté a SPD, neskrývají rozladění, i to je potěšitelná věc. Pokud jde o Pirstan, jak Bartoš, tak Rakušan chápou to polovičaté řešení jako ústupek Zemanovi.
K tomu všemu dvě poznámky. On ten Koudelka může pobýt v úřadu ještě hodně dlouho. Kdo ví, jak to bude s vládou vypadat, jak volby dopadnou a jak dlouho se vláda bude sestavovat – a až se sestaví, za jak dlouho bude schopná se dohodnout na člověku, který má každého na talíři. Příští vláda? To by se taky dala stanovit lhůta až skončí covid anebo až naprší a uschne, což je zhruba stejný časový údaj.
Druhá poznámka: politizace jmenování šéfa kontrarozvědky je víc než politováníhodná. Kontrarozvědka má být nad vodami a nad politikou, jeho šéfové beze jména. Ono to tak bývalo a mohlo to být i nadále, nebýt toho, že jistý pán na Hradě se rozhodl kontrarozvědku podvracet a tím pádem se z toho stalo politikum par excelence. Ke škodě zájmům této země, ale zájmy této země jsou onomu pánovi lhostejné.
Čtěte
neff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Objekt zájmu
Jdeme ulicí, pejskové přede mnou. Najednou se zasekli a začali na něco štěkat. Napadlo mě, že by to mohl být ježek. Ježkové nějak vymizeli, bývali vidět víc než dost a teď jako by se po nich země slehla.
Nebyl to ježek, byl to kocour. Nedoráželi na něho, nesnažili se ho plácnout packou, neřkuli kousnout. Jen mu nadávali a on ležel, naježený, ohlížel se přes rameno a dával najevo, co si o nich myslí.
V tom to je. Kdy se byl rozběhl, Gari s Norou by za ním běžely… pěkně opatrně, aby mu sic byly v patách, le aby ho nechytily, protože – co pak s ním?
Jenže on neběžel. Když nemůžu nic dělat, tak nadávám. Dělají to psi a lidé jak by smet.