2021
leden 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-31.
únor 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 22. 23. 24. 25.
březen 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
duben 1. 2.-3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30. 31.
červen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.-27. 28. 29. 30.
červenec 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. prázdninová pauza 26. 27. 28. 29. 30. 31.-1.8.
srpen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
září 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.
říjen 1. 2.-3. 5. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26.



(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 12.1. počítadlo.abz.cz
  • Demokraté předložili žalobu na Trumpa za podněcování vzpoury
  • Firma Amazon zablokovala na svých serverech sociální síť Parler
  • Naočkování milionu nejstarších sníží v Česku počet úmrtí na covid o 70%
  • Vyzbrojování armády se prodlužuje kvůli neefektivnímu systému, říká NKÚ
  • Studentům, kteří pomáhali v nemocnicích, odpustí stát plošně daň z příjmu
  • Chebská nemocnice musela kvůli nedostatku personálu zavřít porodnici
  • ÚS se postavil proti uznávání cizozemských osvojení u homosexuálů
  • Církve odsuzují nošení Davidových hvězd na akcích proti očkování
  • Počasí v Praze: jasno, 1°C

    
 border=
    Konečně nějaký nápad
    Ministr vnitra Jan Hamáček zveřejnil v pondělí koncept, jak zajistit masivní očkování velkého počtu občanů. Navrhuje využít infrastrukturu, která se běžně používá ve volbách. Je třeba naočkovat denně až 70 tisíc lidí – v druhé fázi. V té první, aktuální, se očkují hlavně senioři v domovech pro seniory, zdravotníci a další personál.

    Podle této koncepce by se v okresech, menších městech a obcích očkovalo vždycky dva dny v jednom volebním okrese. V okresech bývá 100 volebních místností, pokud by se denně očkovaly čtyři okresy, do léta by se úkol zvládl.

    Návrh narazil na odborné námitky, formuloval je ministr zdravotnictví Blatný, zejména je proti tomu, aby se očkovalo jen dva dny. To jistě stojí za úvahu, nicméně na nápadu lze ocenit především to, že je to nápad.

    Zatím se veřejnost nedozvěděla prakticky nic: očkuje se personál fakultních nemocnic. To je jistě v pořádku. Pokud by se ale mělo očkovat masivně, jak by to fakultní nemocnice zvládly? I laika napadají otázky: jak se dostat na místo? Jak to bude s čekárnami? Kde se budeme svlékat? Svlékat se tam, kde se fyzicky očkuje, to je mrhání časem. Další problém je s pauzou 15 minut po očkování – kam si ti lidé sednou? Do čekárny? Znamenalo by to nahnat masy lidí do jednoho chumlu.

    Napsal mi ráno kamarád jako reakci na včerejší úvodník, manželka je praktická lékařka, vytočila ho moje vzpomínka, jak nás očkovali ve škole, 40 dětí za hodinu:

    - očkování ve škole - 40 do hodiny - bohužel dnešní realita - lékař má za všechno zodpovědnost - řekněme hodně hmatatelnou - tedy úplně nejde bodat jak na běžícím páse...
    - očkování u praktiků - 10 za den (bohužel jsem to počítal několikrát - manželka je praktik). I tohle je číslo, je na hraně praktické realizovatelnosti. Pokud by z těch ordinací neudělali očkovací centra. Prakticky od jara jim přibylo spousty práce, kde co se obrovsky časově protáhlo, ale ničeho neubylo. V ordinaci se nejen ordinuje to, co vždy + supluje hygiena, vložit mezi to očkování, kdy se musí shromáždit přesně skupinky 5 lidí (v ampuli je 5 dávek) a těm to aplikovat (vyloučit kontraindikaci), a pohlídat, že nebudou mít reakci...
    - nějak vymyslet aby se navzájem nenakazili, čekárna je pro 3 ordinace ... tolik se jich tam nevejde ani bez nařízení metrů....)
    - je 5000 praktiků cca 7 milionů pacientů - průměrně je to 1 400 na praktika - naočkovat 2x - někteří očkovaní budou - tedy celkem 1500 aplikací (tedy pro 750 lidí) po 10 na den - 150 dnů = o trochu víc než půl roku pracovních dnů každý den…

    Tolik tedy vzkaz od manžela praktické lékařky. Mě to jen utvrdilo v přesvědčení, že takto neobvyklou operaci nelze provést obvyklými metodami. Úplně hladký průběh čekat nelze – jak na drátkách to neběží ani v Izraeli, jakkoli je Izrael světová jednička. Viděl bych to třeba: fotbalová hřiště, tam stany, v jedněch si lidi obnaží paži a čekají, v dalším dostanou injekci, pak si jdou do velkého stanu na čtvrt hodiny sednout a odejdou.. Hlavně ten prostor tam musí být… Ale i ty volební místnosti mi připadají jako schůdný nápad, loni jsme u nás ve Zvoli volili už při koroně, bylo to perfektně zorganizované, nikdo se nepotkával, nikdo se neshlukoval a stačilo k tomu pár desítek metrů plastové pásky. Nedovedu si představit, jak bychom se motali u našeho obvodního lékaře dr. Potužníka v Břežanech, tam je chodbička s lavicí a pak čekárna pro tři lidi… To je ještě větší horor, než jak to popisuje můj kamarád, kterému tímto za mail znovu děkuji.

    
 border=
    Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
    
 border=
    Jak jsme sáňkovali

    Sněmu není moc a kopce tady ve Zvoli buď nejsou, anebo se schovávají po lesích. Na jeden ten lesní kopeček jsme se vydali s malinkým Eliáškem. Sáňkování je náramná zábava, ale unaví. Ovšem jak kdy a jak koho.

    Když mi bylo dejme tomu deset, únava se dostavovala za soumraku a protože tehdá byly kopce zasněžené do jara, soumrak se dostavoval už docela pozdě. Já se unavil dřív, než to začalo – první jízda s Eliáškem mě překvapila, jak pekelně rychle sáňky na té směsi sněhu a suchého listí na 5% svahu jezdí! Zato pejskové projevovali vůči únavě nezlomný odpor. Jízda, běh. Tahání nahoru, běh. Jízda dolů, běh.

    Byli nadšení a když jsme pak šli domů, jejich oči mi říkaly: To sáňkování je super, mělo by se to praktikovat na větších svazích – bez toho prcka!