|
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS:
Bude Klaus znovu prezidentem?
Tato otázka se vynořila v diskusním pořadu TV Prima. Za dva a půl roku totiž vyprší Klausův mandát a budou nové
prezidentské volby. Je jasné, že Klaus se stal prezidentem díky tehdejší hluboké krizi v sociální demokracie, vyvolané
strategickou činností činností Miloše Zemana. Právě v mozku tohoto muže zrodil se očividně nesmyslný plán, že socdem nastrčí
nejdříve pana Bureše (mohl to být pan Pivoňka nebo pan Novák nebo paní Jahodová-Mlsná, zkrátka kdokoli) a pak že
nastoupí Miloš Zeman coby zachránce situace. Touhle šarádou byla část sociálních demokratů znechucena natolik, že
raději volili protivníka, než aby si nasadili za krk takového "stratéga" v roli hlavy státu, takže zpráskaný stratég
prchal z Hradu zadním vchodem, aby se vyhnul fotografům, jako to dělávají u soudu devianti odsouzení za zprznění
sánské kozy.
Jenže tyhle doby jsou pryč. Sociální demokracie je nyní v rukou Jiřího Paroubka, který třímá otěže ještě pevněji
v rukou, než druhdy Zeman, jenže má oproti němu tu výhodu, že je střízlivý i po čtrnácté hodině a nesnaží se vyvolat
válečný konflikt ani s Rakouskem, ani s Německem, ani s jinými zeměmi, kolik jich na glóbusu najdete. Navíc se
nerozpakuje se kamarádit s komunisty a se soudruhem Filipem vymyslí nějakého pěkného rudého kandidáta, kterého pak
ruku v ruce zvolí. Nemusí to být hned Grebeníček. Však on se nějaký najde, tihle pánové mají po ruce velký výběr.
Takže i o tom se rozhodne ve volbách příští rok. Pokud vyhrají ne-komunisté, tedy ODS a lidovci, pak toto
nebezpečí hrozit bude rozhodně mnohem menší, pokud nějaké, než v případě opačném. Mdlé výkony Mirka Topolánka ale
takovou perspektivu výzkum od výzkumu zužují, takže Klausova naděje na znovuzvolení je opravdu problematická.
A že Klausovi věří dvě třetiny obyvatelstva? Na takový detail, jako je mínění obyvatelstva, soudruzi nikdy
nedbali velký ohled!
|
RODINA A PŘÁTELÉ: Letos jsem zaliknal zimní pneumatiky
Kaju se a není pro mne omluvy. Já, který tu už po léta nabádám k včasné výměně pneumatik, jezdím i teď na letních
gumách! Mohu si vycucat z palce všelijaké polehčující okolnosti, například, že dostavujeme bydlení ve Zvoli a že nemám
čas a podobně. Jenže, tyhle polehčující okolnosti, i kdyby jich bylo sto, nebudou k ničemu, až dostane auto lajzáka a
roztočí se a nabourá někoho, neřkuli že se stane něco horšího.
Kousek od nás je vesnice a tam je pneuservis. Jsou tam nekonečné fronty. V sobotu (mají otevřeno do 18) to
vypadalo dobře. Přijel jsem tam, je vidět otevřenými dveřmi dovnitř. Tam na heveru auto a kolem se točí personál - je
to rodinný podnik, takže to vypadalo na tátu, mámu a kluka. Před vjezdem čekalo auto značky opl, u něho pán.
Oslovil jsem ho, zdali je poslední. Ano, jsem poslední, přisvědčil.
Takže jsem počkal, až vjede dovnitř a rodinka se na něho vrhne - a zaujal jsem jeho místo.
Jenže, chyba lávky, nebo chyba úsudku. Pan pneumatika přestal montovat a přiběhl ke mně, že přede mnou jsou ještě
čtyři vozy a že pak už se zavírá, je pět, pane!
"Ale," ukázal jsem na majitele oplu, "ten pán říkal, že je poslední!"
"Ten pán," mávl pan pneumatika znechuceně rukou. "Ten nemá co povídat. On je Talián!"
A já jsem něco horšího, než Talián. Já jsem náplava z Prahy, takže na mě přijde řada někdy v květnu. Nebo v
úterý.
|
PSÍ PŘÍHODY: Bartův desátý sníh
Je to desátá sněžná sezóna a nutno říci hned zkraje, že Bart není milovník sněhových radovánek. Ráno se probudí při
prvním slibném pohnutí domácího obyvatelstva. Protože je ranní ptáče, nikdo ho nemusí z pelechu heverovat, jako
salonní dámu Iris. Hrne se ke dveřím a tančí u nich a kouká, když už se půjde a nenávidí každé zdržování, obouvání a
navlékání kabátu.
Jenže pak se otevřou dveře a on spatří bílý koberec.
Nevrle a užasle se otočí:
Tak co tohle má znamenat?
To je přece sníh, Barte, odpovídám. Je zima, ochladilo se, vítr přihnal sněhové mraky a voda má tu vlastnost, že
při určité teplotě mění skupenství, přestává být kapalnou, přechází do skupenství pevného a pokud je v mracích, děje
se tak krystalicky a těm krystalkům říkáme sněhové vločky a ty pak padají dolů a tomu jevu říkáme sníh.
A takovou pitomost sis vymyslel jako omluvu, pane? dí Bart a znechucení v jeho zraku je ve skupenství
pevném, krystalickém.