 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Úterý 16.8. 2005,
|
- Začal odsun patnácti židovských osad z pásma Gazy
- Paroubek jmenoval novým ministrem kultury herce Vítězslava Jandáka
- Na palubě zříceného letadla společnosti Helios Airlines nebyli žádní čeští občané
- Podle ČRo1 je členem ÚVV ČSSD i bývalý komunistický rozvědčík Marian Kuš
- Policejní generál Jiří Kolář o půlnoci skončil ve funkci policejního prezidenta
- ODS žádá, aby vládní kabinet zveřejnil všechny informace o Unipetrolu
- Velvyslanec Bašta byl jmenován náměstkem ministra zahraničí
- Počasí v Praze: chladno, vytrvalý déšť
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Veselá volba
Premiér Paroubek si trochu popletl žánry. Výběr ministra kultury nemusí nutně být komedie. Když už se rozhodl pro Vítězslava Jandáka, proč to předstírání, že rozhodnuto není, proč to – na oko – jednání s Jiřím Srstkou? Měl prostě prohlásit, že Jandák se na ministra hodí jako prdel na hrnec (to je výrok ministrův, nikoli můj) a bylo by rázně a jednoduše po ptákách.
Okolkování bylo zbytečné. Jandáka za ministra nechtěli ti umělci, kteří rádi vystupují jako všichni umělci. Žel pro ně, vystupovali už tolikrát, že jejich kredit coby „vystupčích“ už není valný a Paroubkovi tato skupina tedy uškodit nemůže. Jejich hrozba, že tedy nebudou tomuto muži dělat poradce, sotva vyděsí premiéra i jeho nového ministra. Sám Jandák tvrdí, že k prioritám, s nimiž počítá, je zlepšení vztahů státu a církví. To je jistě taky jen tak pro zasmání tvrzení. Jeho předchůdce Dostál věděl moc dobře, proč je „proti církvím“, což je v podstatě jen jedna církev, totiž katolická, zaseknutý. Lid nemá katolickou církev příliš v oblibě a Dostál svou zaseknutostí vlastně dělal jen to, co lidu na očích viděl. Že by Jandák chtěl jít tři čtvrti roku před volbami proti převládajícímu větru, tak to je další legrační představa pro tuto komedii. Bude mít jiné úkoly a z nich ten hlavní: podpora pivní lidovosti coby bodrého image Paroubkova konceptu.
RODINA A PŘÁTELÉ: To jsem to zase popletl
Před pár dny se vrátila moje dcera Irena z Ameriky a shání práci. A já popletl její mailovou adresu! Ona ji má samozřejmě americkou, s
"com" na konci a já ze zvyku napsal naše české plebejské "cz". I když mám taky jednu
světáckou adresu s com na konci, ondrejneff@gmail.com. Musíme tam všichni, k tomu com...
Irena studovala v té Americe produkci, reklamu a počítačovou grafiku, takže kdyby náhodou někdo potřeboval osobu,která umí perfekt anglicky a co neumí, se naučí, tak ať ji zkusí kontaktovat, vyhodit ji může vždycky.A každopádně - protože jsem o tom tady už jednou psal, jenomže s špatnou adresou, pokud jí opravdu někdo psal a nedostal odpověď, tak je to nikoli tím, že je ona hulvát, ale prostě proto, že jsem to zase jednou zvojtil.
PSÍ PŘÍHODY: Host do domu, hůl do ruky
Ti, na něž dlužno vzíti hůl, jsme byli tentokrát my, tedy Ljuba, Iris a já. Navštívili
jsme na jejich chaloupce přátele, Jirku s Káťou a Čertíka. Čertík je pejsek neurčité
rasy. Popisovat jeho vzezření netřeba - málokdy se jméno tak shoduje s aktuálním fyzickým
stavem, jako v tomto případě. Přijeli jsme, hostitelé nás vítali u branky a když viděli
Irdu (o ní nešla řeč, když jsme se domlouvali, že přijedeme), trochu znejistěli, jak asi
se bude Čertík chovat, až ji uvidí.
Čertík se zachoval jako gentleman. Až moc, trochu to podle mého názoru přeháněl. Strpěl, aby prošmejdila celou chalupu. Neceknul, ani když mu sebrala oblíbenou hračku - věc která vypadá jako oškubaná slepice. Ani necek, když Iris po krátkém úsilí tu hračku přetrhla na dvě půlky a necekla ani Káťa, když se z hračky vysypaly jakési kuličky. Ani Jirka necek, když se ukázalo, že Irda udělala před chalupou na čerstvě posekaném trávníku hromádku.
Host do domu, hůl do ruky. Příště přineseme Čertíkovi jinou hračku. Ljuba pomohla kuličky zamést a hromádku jsme odstraňovali s Jirkovi společně, systémem dvou lopat střižmo na sebe položených.
Přece jen ta vlídná chvíle kamarádského poklábosení stojí za drobné neblahosti spojené s tím, že pejskové, co k tomu říci jiného, jsou prostě pejskové.