ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kulturní volba
K Vladimírovi Darjaninovi přibyl jako další kandidát na post ministra kultury herec Vítězslav Jandák. Premiér Paroubek o něm bude přemýšlet a ve středu mu v přemýšlení pomohou umělci, s nimiž se setká.
Vítězslav Jandák má z hlediska premiéra nepochybně jednu přednost. Málo kdo bude Jandáka podezírat, že má cokoli společného s tím, co se obecně pokládá za kulturu. Zato povinnost být populární splňuje mírou vrchovatou. Je populární všude, kam přijde a dělá to celý život. Hercem se stal, protože se nedostal z rodinných důvodů na práva a na politiku se vrhnul, protože ho k tomu vedl vnitřní přetlak.
Lze odhadnout Paroubkovu motivaci, proč sáhl po muži, jakým je Jandák. Potřebuje nadmýchat do svého balónu co možno nejvíc plynu, který se nazývá popularita, ber kde ber, termín voleb se blíží a preference sice stoupají, ale jejich vzestupná křivka se nemusí protnout s datem voleb v nejpříznivějším bodě. Jandák slibuje, že se vyrovná s církvemi, vyřeší financování památek a pohne se zákonem o kinematografii. To by byl tvrdý trojoříšek k rozlousknutí pro celé volební období. Pro tento zbytkový stav jsou to pouhá slova. Zatímco se pan Darjanin dá odhadnout jako muž, který by patřil k rodu ministrů neviditelných, Jandák by byl přinejmenším ministr hlučně slyšitelný. Takového by mohl Paroubek potřebovat. Do kultury se moc nepoplete, zato s ním bude sranda. To volič ocení. Paroubek by mohl ještě sáhnout po Ringo Čechovi. S ním by taky byla sranda, ale bylo by jí moc a navíc by hrozilo nebezpečí, že by mohla být i chytrá.
Takže to bude asi Jandák. Ještě by se dalo i ministerstvo přejmenovat. Jmenovalo by se ministerstvo zábavy.

Hezký nápad
Myslel jsem to žertem, když jsem zde v pondělí psal o Hypernově v souvislosti s antikonzumními a alternativními demonstracemi v Praze na Letné - že tam chybí jako sponsor a Petr Novotný jako další duchovní vůdce vedle Haliny Pawlovské. Život běží tryskem vpřed přinejmenším stejně rychle, jako fantazie humoristova. Na webové stránce Policejnistat.cz (policejním státem je míněna Česká republika, v níž se prezident zastává lidí tlukoucích policisty basebalovými pálkami, pozn.aut.) je výzva obchodní firmy Datart. Řetězec prosí o zaslání fotografií z akce, tyto pak budou vystaveny v 16 prodejnách po celé republice. Těšme se na tuto výstavu. Z akce existuje obrovské množství fotografického materiálu. Jsou to fotografie zhruba dvou druhů. Jeden vidíme na webových stránkách serveru Policejnistat, druhý na stránkách webu Anti_CzechTek.cz. Jaképak asi snímky vyberou v Datartu a vystaví pro potěchu konzumentů, zájemců o spotřební elektroniku? Soudě z toho, že výzvu zveřejnil Policejnistat.cz, pravděpodobně to bude ten první druh fotografií, zobrazující masakr nevinných dítek. Pokud to tak bude, Datart udělá šikovný tah. Okruh čtenářů Anti-CzechTek.cz mu nemá co nabídnout. Zato mezi čtenáři serveru Policejnistat.cz by výzva mohla mít náležitou odezvu. Bylo by dobré, kdyby se protagonisté techna náležitě Datartu odvděčili za jeho podporu. Nabízím hezký nápad: což třeba uspořádat v největší prodejně Datartu takovou malou, pěknou technopatry pro pět set až tisíc tančících dětí?

RODINA A PŘÁTELÉ: Jak to bylo při zatemnění
Moc bych si přál, abych mohl amatérsky astronomařit. V září se budeme s Ljubou stěhovat do vesnice Zvole. Je to za Prahou, jenže nebe tam taky není tak temné, jak by bylo třeba. Svítí tam stejné pouliční lampy jako v Praze, takže,jaképak temné nebe?
Dopisuj iteď jednu takovou veselou knihu a píšu tam trochu o bombardování (veselém) a při té příležitosti jsem se tam zmínil o zatemnění. Za války, jak vím od rodičů a jak je známo všeobecně, bylo nařízené úplné zatemnění. Já pamatuju z dětství na vojenská auta, jak měla speciální světýlka pro případ války, svítila jen kousek před auto, taky kvůli zatemnění.
To musela být zlatá doba pro astronomy. Nebe muselo být černočerné všude! Naši hvězdáři se nemuseli stěhovat až někam do Ondřejova, mohli hvězdy sledovat i na Petříně!
No, jistě bych si nepřál, aby tenhle astronomický ráj měl někdy nastat znovu. Natolik zase astronomii nemiluji a navíc, astronomové už dávno na hvězdičky nekoukají.
Nicméně, až budeme ve Zvoli a nastanou chvilky klidu, určitě se vypravím někam za ves a budu čučet do nebe. Ostatně, čučet budu už zítra v noci, na Perseidy. Mohlo by být hezky, tak snad něco zahlédnu.

PSÍ PŘÍHODY: Veverka na hlavu padlá
Také vám připadají veverky prdlé? Mně jo a Bartovi určitě taky. Jsou to zvláštní stvoření. Tvrdí se o nich, že milují oříšky. Je pravda, že oříšky kradou, jenže místo aby se jimi krmily, roznášejí je po světě a zahrabávají je. Žádný plod žádného jiného stromu (doktor Větvička mi promine) nemá takového spojence, jako ořech ve všech svých podobách a je kupodivu, že svět není zaořešen od pólu k pólu.

Oprsklost veverek je další kauza. U nás to ještě není tak děsivé jako v jiných místech. Nicméně, už se mi stalo, dokonce tento týden, že veverka zůstala sedět na silnici a může vděčit mému ostrozraku, že jsme ji nepřejel! Teprve když jsem kolem ní přesvištěl, uráčila se odhopkovat.
S tím hopkováním. Jdeme takhle s Bartem ulicí U Blaženky. Ta ve své jedné části se skládá ze dvou jednosměrek. Od stadionu pryč a ke stadionu. Ta od stadionu pryč je položena níž. Z jedné strany má vilky a je vroubena ploty, z druhé strany je opěrná zeď svahu, na němž je ta druhá část ulice.
Nuže, jdeme, před námi sedí veverka na vozovce a tváří se důležitě. Bart proti ní vylít, až když jsme byli dosti blízko. Veverka se vymrštila a běžela, rozumně, k zahrádkám. Jenže před plotem - ten byl plaňkový, s mezerami, že při troše (hodně) dobré vůle by se jimi protáhnul Bart, natož veverka - se zastavila, otočila a těsně Bartovi před nosem se vrhla ke kolmé omítnuté stěně.
Hrklo ve mně. On sice měl košík, ale kdyby ji nabral makovicí, rozmázne ji. Jak veverka vyleze po hladce omítnuté stěně?
Teď už znám odpověď.
Zní: Snadno.