 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Středa 27.4. 2005,
|
- Po 29 letech okupace opustili Libanon poslední syrští vojáci a agenti
- Nová vláda nemá dosud díky několika soc-dem poslancům důvěru jistou
- ODS navrhla změnu ústavy, má zjednodušit vyhlášení předčasných voleb do PS
- Armáda oficiálně převzala na letišti v Čáslavi šest nových stíhaček JAS 39 Gripen
- Předseda sněmovny Zaorálek se odmítl omluvit prezidentovi, navrhl mu debatu
- Praha do dvou let postaví novou budovu pro Muchovu Slovanskou epopej
- Ve věku 78 let zemřel spisovatel sci-fi Josef Nesvadba
- Počasí v Praze: oblačno až zataženo, bez deště
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Co se dá a co nedá pochopit
Dá se pochopit, že poslanec přemýšlí o tom, jak bude hlasovat. Je zvolen, lidi mu dali
důvěru, on jim něco slíbil a oni od něho něco čekají. To se dá pochopit. Přemýšlí, pak
nastane hlasování a on zvedne ruku nebo zmáčkne knoflík tak či onak, pro to či ono,
proti tomu či onu. To se dá pochopit.
Pak je jiná situace. Jsme těsně po vládní krizi. Tato vládní krize nebyla vládní krizí. To jenom ministerský předseda se nechal nachytat s trenýrkami na půl žerdi ve věci, která zavání korupcí a jeho strana se bála to připustit a trvalo to tři měsíce mlžení, aby to "tak nevypadalo", než se muž s trenýrkami na půl žerdi odporoučel z ústavního postu na stáhnul se na post stranický. A v této situaci oznámí poslanec Jan Kavan, že "přemýšlí" o tom, zdali vládu vedenou stranou, jíž je členem, podpoří nebo nepodpoří.
Dá se to pochopit?
Přemýšlí se potichu. Kavan hovoří. Hovoří o tom, že není sám, kdo přemýšlí. On přemýšlí ještě Laštůvka a tři další přemýšlivci. Kdy by si to tahle pětka rozmyslela, to její přemýšlení, ve smyslu proti vlastní straně, řešení krize je v paďousích a máme krizi nanovo a jsme zase bez vlády a budeme se bavit pozorováním dalších kotrmelců a piruet. Třeba další tři měsíce? I kdyby tři dny, je to moc.
Kavan nejen přemýšlí. On taky touží. On chce mít prsty v zahraniční politice, víc, než prostřednictvím přítele Laštůvky. Chtěl by ji nejspíš mít celou, jako v dobách, kdy spřádal "řeckou iniciativu". Takže vydírá svoji vlastní stranu v situaci, kdy jeho vlastní straně teče do bot a vše záleží na udržení křehoučké převahy 101:99.
Kavan vydírá. To se dá pochopit.
Vydírá a bude vydírat. Strana si to nechá líbit.
A pak řekneme: tak tohle se nedá pochopit.RODINA A PŘÁTELÉ: Umřel Josef Nesvadba
Stalo se to brzy ráno, snad ve spánku, aspoň to bych mu přál, když už to muselo být.
Přičemž věřím, že nemuselo. Bál se smrti, to samozřejmě, jako každý. "Jsem chemický
kyborg," svěřoval se mi o své závislosti na pilulkách a prášcích, jedny povzbuzovaly srdce,
druhé plíce a v účincích šly proti sobě. Jako fakta historické skutečnosti a fikce
alternativní představy. Stárnutí a tělesné chátrání, to je skutečnost. Existuje alternativa
v nesmrtelnosti? I o tom je jeho poslední kniha Peklo Beneš. Nepsal ji snadno. Četl jsem
přinejmenším její čtyři verze. Když jsem mu říkal, že mi připadá pochmurná, depresivní,
díval se na mne trochu útrpně. Však poznáš, hochu, četl jsem v jeho pohledu. Teď už zase
vím víc, jak to je, a je mi to strašně líto.
Ale abych tu nebrečel a neposmrkával. On to byl taky pěkný rapl. Když u nás sci-fi hnutí začínalo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, taky chtěl být u toho, samozřejmě. Jenže to vyžadovalo fyzickou přítomnost. Vždycky se někde konala nějaká sešlost a on by se moc zlobil, kdybychom ho nepozvali. Přišel, po deseti minutách se vrtěl a po dalších deseti minutách ho už nebylo. Jednou byl s námi v Bratislavě. To jsme zvědaví, jestli dokáže zmizet i v cizím městě. Dokázal.
No a vrchol byl, když jsem s ním byl v roce 1987 v Moskvě. Bydleli jsme v hotelu Kosmos a kolem nás hnusné, nepřátelské město, surové a lhostejné. Zmizel Nesvadba? Zmizel. Ale v rámci hotelu - o patro výš bydlel John Brunner a tomu umřela žena a byl zoufalý a Nesvadba mu pomáhal se vzpamatovat.
"Vzpamatoval se?" ptal jsem se ho, nevyspalého, u snídaně,.
"Vzpamatoval."
"Jak se ti to povedlo?"
"Jednoduše. Nalil jsem do něho flašku whisky."
Málo platné, šest let studií medicíny je na výkonu vidět! Takže teď odešel a už ho neuvidíme. Nechce se mi věřit, že je to tak, co píšu.
Třeba se zase objeví a bude se tvářit záhadně. Moc bych si přál, aby se to stalo.PSÍ PŘÍHODY: Dáma má přednost. Zbláznili jste se?
Bart by Iris neublížil, žádné feně by neublížil, jen jednou na jednu vylít a to asi byla
nějaká emancipovaná mužatka. K žrádlu ji ale jako první nepustí.
Musím mu dát žrádlo jako prvnímu a Irda přihlíží. Aby jí to nebylo líto, dávám ji hrstičku granulí do misky ve vedlejší místnosti. Bart žere bleskově, na pár hltů je schopen spořádat cokoli a kdybych mu chtěl dát stoprocentní nášup, na rychlosti by nepolevil.
Takže pro Iris je to snadné, dočkat se večeře. Naplňuju misku a Bart se tváří, že je to druhý chod. Ale to už Iris ví, že je řada na ní, obejde nás, vždycky zleva a pustí se do žrádla. V tu chvíli Bart chápe, že jeho hodina skončila a odchází - zase, abych mu to usnadnil, pomáhám hrstičkou granulí.
Pak ovšem se jde na procházku. Rozumíte? Na procházku. Žádné psaní. Jde se na pro