 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Úterý 12.4. 2005,
|
- Irácký prezident Talabání je proti rychlému odchodu jednotek USA
- ČSSD prý lidovcům neustoupí, chce navíc kontrolu nad klíčovými ministerstvy
- Odbory a zaměstnavatelé souhlasí se zavedením zdravotních knížek pro pacienty
- Kvůli úmyslně způsobené škodě 2,4 GKč byl obviněn bývalý šéf Aera Vodochody
- Člen ÚVV Kus oklamal ČSSD, ke spolupráci s StB se zavázal sám a dobrovolně
- Odborové sdružení železničářů hrozí kvůli propouštění pro změnu stávkou
- Mlynář převzal obvinění kvůli firmě Testcom servis a hned podá stížnost
- Státní veterinární správa potvrdila 18. případ BSE v Česku
- Počasí v Praze: oteplilo se, oblačnost prořídla
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Horotvorný proces
Světová média, pokud si vůbec všímají českých politických událostí, přinesla stručnou
zprávu: Stanislav Gross rezignoval z postu premiéra kvůli svému finančnímu skandálu. Tak
to vnímá i naše veřejnost. Politická reprezentace ale hraje hru na to, že se děje cosi
gigantického, něco jako když se vytvářely velehory Himaláje. Vláda bude vznikat dlouho a
bolestně. Vedoucí strany se budou scházet za kuropění i o půlnoci. Budou svolávat grémia
a sněmy. Bude to neméně nechutná podívaná, jako byla na Grosse, který se držel zuby nehty
své kariéry a nechal by padnout svoji stranu do pekla a vládu nechal rozmetat, jen a jen
aby ještě o několik dní prodloužil svoje bytování na slunci. To, co se děje teď, je
proces opačný - kdo se na slunce vydrápe. Opět je to vydírání bolševikem.
Socialisté se přesvědčili, že lidovci i unionisté jsou ochotni leccos překousnout, aby
zabránili vzniku loutkové vlády. A teď licitují, zkoumají, kam až jsou ochotni jít. Je to
mazaná taktika. Zejména lidovci totiž budou muset jít hodně daleko, protože jejich
podmínka buď anebo byla splněna - Gross premiérem nebude. A jestli jim zůstane
ministerstvo zahraničí, to je otázka úplně jiného řádu.
Je přece velký rozdíl, kdyby měl Kalousek říci národu:
"Raději rozbijeme vládu, než abychom strpěli premiéra spolčeného s podvodníky a kuplíři."
Anebo kdyby měl říci:
"Raději rozbijeme vládu, než abychom přišli o pašalík v Černínském paláci."
Každopádně se dnes a denně potvrzuje stará pravda, že koho chce Bůh potrestat, tomu nadělí lidovce jako koaličního partnera. Někdy se ale padoušství obrací na druhou stranu, teď je zřetelně na straně socialistů.RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem byl přesný jako švýcarský chronometr
Nesnáším nedochvilnost. Obvykle chodím všude přesně. Někdy se opozdím, ale to bývá o
týden nebo o měsíc, když se překouknu v diáři. Tentokrát jsem se snažil být přesný jako
švýcarský chronometr.
Měli jsme v sobotu s Ljubou domluvené dvě návštěvy. Jednu ve dvě odpoledne, druhou ve čtyři. Ta ve dvě byla ve vesnici asi 25 km od Prahy, druhá v centru. Měl jsem to pěkně spočítané, že za půl hoďky jsme v centru, takže když vyrazíme v 15.30, dojedeme na místo s přesností švýcarského chronometru.
Takže do oné vesnice jsme dojeli přesně ve 14 hodin, domácí lidé nás uvítali, posadili ke stolu, uvařili kafe, dali sušenky. Rozprávěli jsme. Za zády paní domu byla polička a na ní stály hodinky. Zkontroloval jsem je se svým mobilem, čerstvě nařízeným. Šly přesně. Takže jsem konverzoval a zároveň střežil čas. Tři čtvrti na tři, dobrý je to. Tři hodiny, dobrý je to. Čtvrt na čtyři, už to není tak dobrý jako bylo, ale porád dobrý. Po pěti minutách hlásám náhlý odchod, Ljuba vstává, loučíme se, jdeme ven, v předsíni beru čepici, kabát, obouvám se, vycházíme ven, nasedáme do auta a jedeme.
"To jsem moc ráda, že jsi hlídal čas," chválila mě Ljuba.
"Jsem přesný jako švýcarský chronometr. Nesnáším chození pozdě."
"Taky nesnáším chození pozdě. Kdo chodí pozdě je hulvát."
"Určitě je to strašnej hulvát," souhlasil jsem.
Ujeli jsme asi pět, deset kilometrů, když zazvonil mobil. Volal mě pán domu, z něhož jsme před chvílí, přesně načasovanou, odjeli.
"Pane Neff, pane Neff," lamentoval pán domu, "vy jste vodešel v mejch botách!"
To ano, jak se hned ukázalo. Ovšem s přesností švýcarského chronometru.PSÍ PŘÍHODY: Orel i mouchy lapá
Nevěřím, že orel nelapá mouchy. Mnoho orlů mouchy lapající jsem sice neviděl, po pravdě
řečeno žádného, ale myslím, že... Pokusím se to prezentovat na Bartovi. To je pes řádně
živený a dobře živený. Krmím ho Propeskem, granulemi a konzervami, asi tak půl na půl, a je
to pes statný ale ne tlustý, leskne se mu srst a když někomu říkám, že je mu za půl roku
deset, nechce mi věřit. Hladem netrpí, to ani náhodou.
A teď k situaci.
Přišla návštěva. Protože se u nás vyzná, ví, že tu jsou pejskové. Přinesla tedy pytlík granulí a ten hned u vrátek vysypala na dvě hromádky. Jedna byla určena Iris, druhá Bartovi.
Moudré opatření! Pejskové se vrhají na hromádky a nechají návštěvu v klidu projít.
Návštěva prošla, vešla, usedla, jednáme - a najednou slyším rachot.
Jdu se podívat a vidím, že Bart se podle všech známek snaží vyvrátit vrata. Měl docela slušné šance na to, že se mu to povede!
Důvod?
Jedna granule zapadla pod rám vrat.
Mýlil by se, kdo by od něho čekal velkorysost. Jedna granule sem, jedna granule tam... Nic takového! Řádný žravý pes musí sežrat všechno, hlava nehlava, vrata nevrata. Protože mám raději vrata než nevrata, klacíkem jsem granuli vyšťoural, takže vchod je nadále chráněn, jak má být.