RODINA A PŘÁTELÉ: Oslíku, otřes se
Mohutný finanční zážitek jsem měl v pátek, když jsem se vracel autem z výstavy Polygraf Propagace v Holešovicích. Stalo se to kousek od Strossmayerova náměstí. Až dosud byl můj největší finanční zážitek z návštěvy trezoru Národní banky ve dnech měnové odluky. Měli tam na jedné hromadě, tedy svázané v balících, bankovky v ceně 4,5 miliardy korun. Nikdy jsem neviděl a už nikdy neuvidím tolik peněz pohromadě! Mimochodem - není pravda, že peníze nesmrdí... Peníze smrdí, je to zvláštní pach mastné špíny, papíru, bůhví čeho, snad i slzy v tom jsou.
Teď k tomu čerstvému zážitku. Někdo zřejmě upustil na zem kasičku z automatu - na chodníku a taky na vozovce byla záplava dvacetikorun! Ten člověk tam pobíhal, sbíral, nějaká paní mu pomáhala. Občas se vrhnul pod kola a zase nějakou tu dvacku vylovil.
Však to tu vidíte na fotce, stačil jsem výjev vyblejsknout z jedoucího auta, poslepu, jednou rukou.

Jakpak asi bylo tomu pánovi, když mu kasička vyklouzla z ruky? V takových chvílích se zpomaluje čas. Kasička letí a on na to kouká, nelze zabránit dalšímu pádu. Je to v hajzlu, pomyslí si. Už se nadechuje, aby od plic zanadával. To pomáhá. Pak to třískne o dlažbu. Ještě pořád se mohlo stát, že kasička zůstane zavřená, že se víčko nerozletí, že peníze zůstanou uvnitř.
Nestalo se tak.
Nemohl jsem tam dlouho okounět a proto nevím, jak to všechno dopadlo. Myslím ale, že člověk, který má chuť zvednout ten zlaťák z dlažby, i teď má ještě naději - v blízkosti Strossmayerova náměstí větší, než jinde.

PSÍ PŘÍHODY: Patálie s granulemi
Ano, byly doby, kdy se Bart nad granulemi ofrňoval. Jak by ne, když mu Míša vyvařovala! Jenže Míša mezi námi už není a Bart musel na granule změnit názor. Změnil ho - velmi.
Ještě podotknu, že mu ty Propesco granule jdou k duhu, vypadá pěkně, má černou lesklou srst a nikdo mu nehádá, že mu letos bude deset let.Mixuju mu granule s konzervou tak asi půl na půl a občas mu dávám nášup.
Situace byla taková, že jsem dal Bartovi do misky (půl napůl maso a granule) a pytel s granulemi položil na okenní parapet. Což byla chyba. Sotva jsem se otočil, pytel se převážil a spadl a všechny granule se vysypaly na podlahu.
Bart zachoval ledový klid, je vidět, že je to starý, zkušený žrout. Nejdřív je třeba sežrat to lepší - tedy směs granulí a masa. Já zatím ládoval granule zpátky do pytle. Bart dožral, vylízal misku - a zaútočil na hnědou hromadu krmiva!
No, co jiného jsem měl dělat, než vyvléct Barta na mráz. Zavřel jsem mu před nosem dveře a vrátil jsem se nahoru do kuchyně... kde zatím hodovala Iris na té hromadě, od které jsem vyhnal Barta.
Hodovala decentně, neb jest to dáma.