ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Prostá záležitost aneb Hádanka
"Dámy a pánové, záležitost je prostá. Mezi mnou a strýcem byla uzavřena půjčka. Mezi panem Rodem a mým strýcem byla rovněž uzavřena půjčka," řekl premiér, šéf výkonné moci České republiky na půdě parlamentu.
Co dál?
Rod prodal úpis Michalovi Simkaničovi, šéfovi strany Česká pravice. Ten směnku spálil. Tudíž dluh strýce vůči Grossovi je zrušen. Premiér Gross po své mluvčí vzkázal, že teď už vlastně nemá, komu a proč by dluh vracel. "Jestliže se pan Rod a Simkanič dohodli, tak pan premiér nemá komu peníze vracet," oznámila tisková mluvčí Věra Dušková.
Tuto verzi předkládá veřejnosti ministerský předseda.
Je trapné zabývat se takovou hloupostí. Ale zkusme to rozkrýt.Vyplyne z toho kvízová otázka a před ní několik dílčích otázek. Postupujme systematicky.
Předpokládejme něco nepravděpodobného: Gross se obrátil na strýce s prosbou o půjčku. Strýc, důchodce, neměl peníze. Vyskytl se přítel Rod a ten půjčil 900 tisícna osm let súrokem ve výši 400 tisíc. Je to sice tretsný čin, ale co vy Rod pro pana Vika neudělal. Pan Vik podepsal směnku, Rod vyplatil peníze, Gross je včlenil do sumy na koupi bytu, byt koupil a od té doby bydlí.
Dluh visí v této fázi na Rodovi.
Vypukne aféra, je tu Rod - věřitel. Prodá směnku Simkaničovi, ten za ni nezaplatí. Slíbí, že ji zaplatí, až jeho strana dosáhne takového volebního výsledku, až bude mít nárok na státní příspěvek. Nejspíš další trestý čin. Má právo předseda strany takto svévolně zacházet s hospodářstvím strany? Otázka pro právníky. Jděme ale dále.
Simkanič směnku zničí.
"Pan premiér nemá komu peníze vracet," říká tisková mluvčí.
Následují dílčí otázky:
Znamená to, že Gross okrade svého strýce o 900tisíc?
Znamená to, že Rod, který přišel o 900 tisíc, si nechá ztrátu líbit, protože Simkanič spálil směnku?
Znamená to, že se nic nestane, jestliže Česká pravice nedostane ve volbách dost hlasů, aby to stačilo na peníze daňových poplatníků, jež by pak šly - přeneseně - na proplacení bazénu Staislava Grosse?
Tyhle dílčí otázky ale nejsou součástí kvízu.
Ten kvíz má jinou, jedinou otázku, a ta zní:
KDO JE TADY IDIOT?
Kvíz je netradiční. Mimo jiné i v tom, že hned nabízíme odpověď:
Idiot je ten, kdo Grossově historce věří.

RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá: Lyžování
V dnešním pokračování seriálu jsem narazil na limity paměti. Nechce se mi věřit tomu co v paměti uvízlo. Jak to bylo s lyžováním?
Samozřejmě, že se v padesátých létech lyžovalo. Dokonce si jedou můj otec usmyslel, že bude lyžovat, a nechal si vyrobit lyže od kolaře ve Slapech. Truhláři tam totiž byli specializovaní. Jeden vyráběl jenom rakve (nevymýšlím si, opravdu to tak bylo),druhý vyráběl běžné dřevěné předměty a ten třetí se zabýval výrobou všeho, co souvisí s povozy, především kola vozů, kola pochopitelně dřevěná. Od tohoto mistra řemesla kolařského si nechal tatík vyrobit lyže - vstpoupil na ně, upadl, a už nikdy je nenazul (nebo jak se to správně říká).
Ale teď k těm limitům: mám pocit,že se ještě vyskytovali hošíci, kteří lyžovali na podomácky vyrobených lyží - ze sudů, z těch, jaxetomenuje, z těch ohnutých prkýnek, které, když se stáhnou dohromady, dají dohromady sud.
Je to možné?
Mám dokonce pocit, že jsme ve Slapech neholdovali zimním sportům, ani jako děti. Až v Praze, tam se hodně sáňkovalo a bobovalo - v Riegrových sadech. Ale ve Slapech?
V mých vzpomínkách je sněhová pláň a po ní jed odvážlivec na lyžích zrobených z toho ohnutého ze sudů.
Je to vůbec možný?

PSÍ PŘÍHODY: To je tedy náledí
Večerní procházka s pejsky dopadla fiaskem. Je náledí. Nenápadné! Drouboulinké mrholení. Teplota jasně nad nulou. Rozhlédněte se kolem sebe a nespatříte nic divného. Jenže podrážky vědí své.
Jdeme v plné sestavě, Ljuba a oba pejskové, Mrázovkou. V dálce vidím,jak se tam někdo motá, tápe, padá, a na vodítku má vlčáka.
Tam nepůjdeme.
Takže se pokusíme sestoupit podél zdi Bertramky. Firma, která se o tuhle cestu stará, dělá divy udatenství a i v krutých mrazech se tudy dá projít.
Jinak je to na dlažbě. Vypadá suše, ve skutečnosti je kluzká a to tak, že nevypočitatelně, nepředvídatelně.
Půjdeme dál?
Pejskové, vracíme se, zní povel. Pejskové poslouchají, obracejí se, vracejí se, jenom ty tlapky jim občas prohrábnou. Je pekelné náledí.
A jaké bude, až padne opravdová noční noc a udeří mráz.