ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Akce špinavé ruce
Bereme to jako nenormální, ale to je nenormální, protože je to normální: premiér Stanislav Gross požádal o bezpečnostní prověrku ve věci jeho bydlení. Paní Šárka Grossová pak požádala o prozkoumání jejích finančních náležitostí finanční úřad. Že to neudělali dřív? Nemuseli jsme poslouchat nesmysly o strýci Vikovi a s temnoty se nemuseli vynořovat bývalí novináři půjčující na lichvářský úrok.
Ovšem teď ještě půjde o to, do jaké míry jsou zmínění instituce nezávislé a neovlivnitelné. Kolem bezpečnostních prověrek bylo totiž dost skandálů na to, abychom výsledek očekávali s jistými pochybnostmi. Bylo by dobře, kdyby na tyto prověrky dohlížel nějaký orgán, zejména z řad politické opozice - což na to vyčlenit několik poslanců, kteří prověrky mají? I to by bylo normální nebo přinejmenším rozumné s ohledem na nenormální poměry u nás vládnoucí.
Ve vřavě, která nastala, se pozapomnělo na nejasnosti kolem financování bydlení Vlastimila Tlustého a Miroslava Kalouska - oba svého času řekli, že do toho nikomu nic není. Gross si asi vyčítá, že se nezachoval podle stejného mustru! I tak by čelil pěknému bombardování. Například se ukázalo, že Gross za své éry ministra vnitra zřídil ještě jeden tajný tým. Mělo to opodstatnění? Když čteme o aféře bývalého šéfa policejní inspekce Mikuláše Tomina, říkáme si - dá se ještě vůbec někomu policie věřit? A do toho se oběsí zástupce ředitele pražské policie... Jaký by to musel být Herkules, aby tenhle Augiášův chlív vyčistil! Gross se tak neprojevil, ten si od hnoje nanejvýš tak zamazal ruce.

RODINA A PŘÁTELÉ: Výstava o Vernových vynálezech
8. února 1828 se narodil na Ilse Feydeau v Nantes Jules Verne. 24. března 1905, tedy před 100 lety, Verne zemřel. Vzpomeneme si na něho i dnes, na vernisáži výstavy Vynálezy Julese Verna v Národní knihovně v Praze.
Na výstavě (výstavce) je zachyceno asi tucet vynálezů - nechybí Albatros, létající stroj Robura Dobyvatele, samozřejmě Nautilus, Postrach a další skvělé stroje z Vernových románů. Výstava má svoji historii.
Je to už skoro dvacet let, kdy jsem s výtvarníkem Ladislavem Badalcem sestavil Encyklopedii vynálezů Julese Verna. Já napsal texty, Badalec vypracoval precizní kresby - a krom toho zhotovil půl tuctu vystřihovacích modelů. To všem mělo vyjít v tehdejším nakladatelství Albatros. Z důvodů jež dodnes nechápu z toho sešlo. Badalec měl modely dlouho ve skříni, dokonce jsem slyšel, že o ně přišel při povodních a musel je teď dělat znovu. Encyklopedie je dostupná na Fan tasy-scifi.net a vyjde i v mé knize Podivuhodný svět Julese Vernaletos na jaře v Mladé frontě. No a Badalcovy krásné vystřihovánky chystá ve speciálu časopis ABC.
Než se to bude realizovat, vynálezy můžete vidět na té výstavě. Aranžovaly ji dámy z výstavního oddělení, moc hezky. V pět odpoledne tam bude vernisáž a budu tam i držet řeč! Což není ten pravý důvod, proč se tam podívat. Nejlepší jsou Badalcovy modely, mezi nimi i velký model Albatrosu inženýra Robura. Verne by z něho měl dozajista radost.

PSÍ PŘÍHODY: V obležení bestií
Ljuba a Anna jsou na horách. Zima přituhla, morálka velmi, velmi povolila. Projevilo se to i na psech.
Pár dní je to náramná dovolená... nechat šálek s logrem stát, protože je v cinkostnu jiný. Včerejší fusekle u postele na zemi? Budu se shejbat, až jich přibude. Včerejší a předvčerejší noviny si na stole lehnou na ty před předvčerejší.
A nikdo mi nespílá.
Psové drží svoji úroveň morálky. Bart kouká, kde by co sežral a jakého psa sežral, Irda zase, kde by sežrala vránám sypání. To je vcelku normální stav.
K anomáliím dochází ráno.
Den se prodlužuje, tedy: začíná dřív, ale pořád ještě se Bart s Irdou probouzejí podle mého vkusu nekřesťansky brzy. Jsem ochoten vstávat se slunkem, ale hýml - chci vstávat se slunkem a ne zatraceně brzy před slunkem!
Jenže vysvětlete to těm čoklům.
Nevím, na jaký popud se probouzí Bart. Začne si lízat tlapy. Tím probudí Iris, tuto jemnou dámu, kterou - když jsou normální poměry, musím heverovat z jejího pelechu na křesle páčidly a navijáky. Tentokrát je to jinak. Slyší Barta, jak si líže tlapy, jde se podívat, zjistí, že já se chumlám pod deku - a leze do postele a olizuje mi ucho a jakmile to vidí Bart, přestane lízat tlapy sobě a snaží se olíznout na mě všechno, co čouhá zpod deky!
Mnoho toho není, snad jen vrchlík pleše a i ten se pokouším zasunout, a už je tu vrtací čumec, a ryc ho, dostanu ránu do ledvin.
Nemají slitování. Nemají uznání.
A já nemám žádnou, pražádnou možnost, jak jim to oplatit, bestiím mizerným, hlavně Bartovi, který je ochoten jít na procházku třeba ve tři ráno.

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI