ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Dáreček od vlády
HbiKdo má doma prvňáčka, dostane od nové vlády dáreček: bude to tisíc korun, aby si prvňáčkové mohli malovat. Myslíte si, že se tu pokouším dělat vtipy a moc mi to nejde? Nikoli, toto je holá pravda. Stanislav Gross, aby dal najevo, jak moc se jeho vláda bude lišit od vlády Vladimíra Špidly, se snaží získat si prchající voliče malými pozornostmi. Následuje debata mezi ODS a ČSSD - ODS viní vládu z populismu a Gross se ptá, zda si ODS myslí, že voliči jsou hloupí. Všimněte si, že slovo "hloupý" se často vyskytuje v páně Grossově slovníku. Na posledním zasedání ústředního výboru za hloupé označil sebe a celou stranu. Otázka teď zní, zda se k jeho názoru nepřipojí i ti občané, kteří zrovna momentálně nemají doma prvňáčka. Nebylo by lepší něco udělat s podmínkami ekonomiky, abychom si ty pastelky mohli koupit sami, za své? Sociální demokracie pokládá státní peníze za živou vodu, která způsobí rozkvět země. Zatím je situace taková, že čeho se vládní ruka dotkne, to schne - bez ohledu na to, zda ta ruka drží peníze nebo nic. Podotýkám, že vládní ruka, toto není jenom vlastnost ruky socialistické vlády - ty předešlé nebyly o nic lepší.

Studená sprcha - Google vynese jen miliardu
Google vynese jen něco přes miliardu, a to ještě v korunách. V dolarech získají Larry Page a Sergey Brin jen 43 miliony za prodej akcií internetového vyhledávače Google. Kde jsou ty časy největšího napětí na povrchu bubliny zvané internet! Zakladatelé Google nejsou žádní snílci a vytvořili cosi, co nemá daleko od technického zázraku. V ekonomické praxi však nebyla jejich jasnozřivost dostatečná. Podcenili míru bolestivosti popálenin, jež investoři utržili při pohromě, jež postihla internet na přelomu tisíciletí. Investoři ztratili důvěru a to je to nejhorší, co se nějakému odvětví může stát. Přitom Google je nástroj, který povýšil užitečnost internetu jistě o jeden řád. Doslova ve vteřinách pomůže komukoli kdekoli na světě dostat se k informaci, kterou by jinak musel pracně a zdlouhavě hledat a kdo ví, zdali by ji našel. Dokud nebude vynalezen systém mikroplateb, bude internet ekonomicky na vodě. Malé peníze zplodí velké peníze, ale na to je třeba si ještě počkat.

RODINA A PŘÁTELÉ: Ne vše bylo zalito sluncem
Týden jsem byl s Ljubou a kamarády na plachetnici v oblasti Zadar - Šibenik. Toto je , slibuji, poslední vyprávění. Nechal jsem si dramata na závěr.
Dramata se neodehrála na lodi, ale mimo loď. Drama první: loď jsme zakotvili v Skradinu, nedaleko komplexu vodopádů Skradinski buk. K vodopádům se dostanete výletní lodí, ale na tu je dlouhatánská fronta. Lze tam dojít pěšky, ale to je nuda. Lze si najmout kolo a to jsme s Ljubou udělali. Hergot, to ale byly hustý bicykly! Nejhorší na nich byly brzdy. V čelistech měly něco jako umělou hmotu, takže to nebrzdilo a pak najednou to blokovalo. Samozřejmě v nejhorší možné situaci. Takže se mi zablokovalo kolo a já spad, naštěstí jen na rám, a skoro to ze mě udělalo holčičku. Pohled na intimní partie mého těla je jen pro otrlé.

Druhé drama nastalo při zpáteční cestě. Volkswagen, kterým jsme cestu konali, má malou spotřebu. Skoro žádnou spotřebu. Nepatrnou spotřebu. Kdyby měl velkou, hlídal bych ji. Ale tuhle malilinkatou spotřebu... A navíc, ukazatel paliva akceleruje. Když je nádrž plná, tak se stovky kilometrů nic neděje. A pak najednou...
Nebudu to prodlužovat. Najednou stojíte.
Samozřejmě že v zácpě - naštěstí bylo kam to auto odsunout stranou. Stopnul jsem autobusáka v opačném směru,za deset minut jsem byl u pumpy, koupil kanystr, do kanystru naftu, poprosil hodné Čechy, aby mne svezli zpátky - a cesta zpátky trvala dalších pětačtyřicet minut v té zácpě!
Ljuba tomu říká lekce zdarma. Příště budu koukat bedlivě na palivoměr!

PSÍ PŘÍHODY: Psí semetrika a její paní
Iris pomáhá Bartovi štěkat. Ale ne vždycky je jí jeho štěkání po chuti.
V těchto dnech jsem v Praze sám, Ljuba je na sportovním soustředění wu-šu a já tu mydlím do počítače a dokončuju fotografickou příručku Neffův průvodce digitální fotografií. Když Ljuba odjížděla, vyprovázeli jsme ji všichni tři k vrátkům: Bart, Iris a taky já.
Když někdo odchází, Bart na něho vždycky štěká a tentokrát tomu bylo nejinak. Jindy mu Iris pomáhá, ale tentokrát tomu bylo jinak. Iris neštěkala na Ljubu, Iris štěkala na Barta, aby neštěkal na Ljubu ! Když to nepomohlo, kousla ho do ucha, tedy holčičkovsky, něžně, jen ho ňafla, výstražně, takže si toho ani nevšiml.
Neštěkej mi na paní, debile! štěkala na něho.
Chovala se jako přísná semetrika. Jenže Bart je neoblomný a když se mu zachce štěkat, štěká, a štěkal by, i kdyby mu na každém uchu viselo deset takových Iris.

NEVIDITELNÝ PES    EUROPE'S    ZVÍŘETNÍK    VĚDA    SCI-FI