ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS:
Šílená statistika
Polovina zavražděných žen byla zavražděna partnerem a čtvrtina všech ohlášených trestných činů se týká domácího násilí - to jsou šílená čísla ze šílené statistiky. Od prvního června platí novela trestního zákona, která počítá až s osmiletým vězením pro domácího násilníka. Většinou jde samozřejmě o muže, tedy jde o násilí mužů na ženách, na to bychom neměli zapomínat. Je kupodivu - nebo je to logické - že převážně mužský parlament schválil tuhle novelu až po tak dlouhé době. Chystá se další vylepšení - podle něho by mohl být násilník vykázán z domu. To se sice hezky do zákona napíše, ale hůř vykoná. Nicméně, i tato nová novela je vítaná a i když jistě nezpůsobí okamžitý obrat k lepšímu, je to přinejmenším blýskání na lepší časy pro týrané ženy a děti.
|
RODINA A PŘÁTELÉ: Kolistický výlet, nepatřičný zvonek
V neděli jsem byl s oběma Vločkami a Šogo na výletě na kolech, psal jsem o tom už včera.
Vyrazili jsme z Rakovníka podle Rakovnického potoka a dojeli až na Křivoklát. Nikdo z nás
nemá na kole zvonek. Asi je to chyba, asi to patří k povinné výbavě a rozumprdi mi za to
dají v komentářích držkovou. Další chyba: po cyklostezce jsme jeli s Vločkou vedle sebe a
žvanili. Cesta kolem potoka je široká, rovná, s výborným povrchem, radost po ní jet,
radost si pokecat.
Najednou zaslechnu něco jako houkání lokomotivy nebo možná sirénu záchranky anebo jekot
útočícího střemhlavého bombardéru stuka. Copak by to mohlo být? Vlak tudy sice jede, ale
přece jen je to jiný zvuk, než houkání lokomotivy. Vynořila se z Rakovnického potoka
ponorka?
Pořád ještě jsem nebyl schopen zvuk identifikovat. Mimoděk jsem se ohlédl a koukám -
za námi jede chlápek a chce nás předjet. Houká a nadává.
Pustili jsme ho, on nás tedy předjel, nadávaje, a zmizel.
Měl nějaké patentní elektronické houkadlo. Šikovnej.
Kdyby ale měl normální zvonek a už z dálky by zacinkal, řekli bychom si -.
ejhle, zvonek, někdo jede, chce nás předjet, a udělali bychom mu místo.
Tak to chodí, když má někdo extrabuřty.
On si přece jen přišel na své. Zahoukal na nás, vynadal nám, předjel nás a zmizel v
dáli, pln pocitu převahy. Nekupte to, za ty prachy.
|
PSÍ PŘÍHODY: Objevil se roztomilý nepřítel
Opět jsem ho potkal. Je to vlčáček, tak asi půlroční. Už má narovnané uši, statečně cape a nejradši by se s každým kamarádil. Ach jo. Tak tohle známe. Vždycky to začne kamaráděním. Pak ale plyne čas a z pejsánka je hafan a ten začne nabývat sil a sebevědomí a je po roztomilosti.
Tak to bylo kdysi s Tomem, taky roztomilým vlčáčkem. Tehdy jsem si ještě myslel, že budou s Bartem dobře vycházet, když se budou znát od malinka. Tom ale dospěl a Bart v něm začal spatřovat konkurenta a bylo po kamarádšoftu.
Tohoto vlčáčka jsme zatím potkali jen z dálky. Bart ho samozřejmě zaznamenal, všiml si ho, zařadil ho do své kartotéky. Zatím ale karta není v krabici, kam se zařazují jedlí psi. Je v krabici psů neutrálních. Ne, nebude to dlouho trvat.
Zjišťuji, že psi i stromy strašně rychle rostou, skoro je to vidět očima, jako ve zrychleném filmu.
NEVIDITELNÝ PES
EUROPE'S
ZVÍŘETNÍK
VĚDA
SCI-FI