ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: O dopravě v Praze i jinde
V sobotu jsem v Lidovkách psal v rubrice Úhel pohledu o mých pochybnostech stran toho, zda v koncipování a realizace dopravního systému v Praze hraje větší role stupidita nebo gaunerství. Článek ostatně zveřejňuji i v tomto vydání Psa. Třeba si někdo mohl myslet, že jsem ho psal v hnutí mysli. Ale není tomu tak, mluví ze mne zkušenost čtyřiceti let motorizovaného pohybu po Praze (a samozřejmě nejen po Praze - prvky stupidity či gaunerství se jasně projevují všude). Nicméně jsem se musel smát, když v novinách z téhož dne čtu, že v Praze omylem schválili stavbu silnice, která má přivést automobilovou dopravu na ostrov Kampa (čtete dobře, ano, je to TEN ostrov Kampa u Karlova mostu pod Pražským hradem) a že tenhle zločin zase omylem posvětila vláda, když schválila protipovodňová opatření, kamž nějaký kuliferda omylem zastrčil i uvedenou stavbu vozovky. A že prý se nemáme bát, že to nemáme brát vážně, že je to všechnoomyl a nic se stavět nebude.
Nuže, táži se - je to projev čeho? Stupidity nebo gaunerství? Jestli jde skutečně o omyl - ve věci, která vyvolala veřejnou diskusi, lidi se bouří, nejen obyvatelé Malé Strany ( i já jako Smíchovák se bouřím, protože mám Prahu a Kampu obzvlášť rád), i já jsem se na jedné takové schůzi hádal s panem Bürgermeistrem, který tehdy vehementně stavbu vozovky hájil... a teď zase on vzkazuje, že je to jen omyl a že se nic stavět nebude. Tak znova, stupidita, nebo gaunerství? Jestliže stupidita, pak jde o mozky vygumované soustavným čicháním Okeny. Pokud gaunerství, pak nastal čas pro defenestraci.

Řeknete, prkotina. Jenže to nejsou prkotiny. V sobotu čtu v Právu článek "Jednání klem dálnice pozvolna umírají". Napsal to nějaký novinářský pisálek, nějaká hyena? Ne, to je rozhovor s hejtmanem Moravskoslezského kraje Evženem Tošenovským. Z článku je jasně vidět absolutní nezájem a intelektuální impotence lidí, kteří se věcí (ne)zabývají. A to je jen náhoda, že uvedené články vyšly v jediný den.

RODINA A PŘÁTELÉ: Privilegovaná motorka
Na motorce je mizerné topení, strašně tam fouká a když prší, nikde nejsou žádné stírače. Zato lidé jsou na vás - někdy - hodní. Jako tuhle sobotu.Chtěl jsem dát Sůzu (motorka suzuki) na placené parkoviště. Přijel jsem ke vchodu, tam dva hlídači. Zastavil jsem.
"Dejte si to tamhle za boudu," pokynul mi jeden z nich. Bouda, to je domeček, ve kterém hlídači přebývají a vaří si v něm kafe. Zajel jsme tedy k boudě a připoutal Sůzu řetězem za přední kolo k slupku plotu. Hlídač mi pak řekl:
"A to se s tou přilbou chcete tahat? Já vám ji dám do boudy!"
Do třetice hodností - jenom mávl rukou, když jsem pak po dvou hodinách odjížděl.
Třeba jednou budu vzpomínat, jak byli na nás lidi hodní. třeba přestanou být hodní. Ale kdo by si tím lámal hlavu, kdo by si dělal starosti do foroty, jak říkala moje maminka?
Jen to je mi divné, že mi vykal. V motoristické minulosti mám jednu epizodu, kdy na mne lidé byli hodní. Před lety, když jsme stavěli dům, jsem koupil náklaďáček, napůl dodávku, jmenovalo se to Žuk, bylo to polské výroby a byl to vyřazený kus od podniku Ovoce - zelenina. Tenhle Žuk vypadal velmi autenticky jako zelinářská dodávka. A silniční personál se mnou zacházel jako s chlapíkem, který rozváží po světě karfiól a mrkev. Tehdy ještě nebylo zvykem, že si lidi lili do nádrže benzín sami - to jsme mohli jen my, chlapci od karfiólu. A samozřejmě nám (tedy mně) pumpaři tykali.
"A volej nechceš?" ptal se pumpař například.
Ne, volej jsem zas tak moc nepotřeboval, spíš brzdovou kapalinu, protože mi ronil hlavní brzdový válec. Ale o tom až někdy jindy. Mimochodem, brzdy na Sůze mi neroní. Ty jsou naprosto v pořádku, chvála bohu.

PSÍ PŘÍHODY: Hovawart na skřipci
Ke dvěma pejskům rasy hovawart mám něco jako kmotrovský vztah: byl jsem to já, kdo poradil mému kamarádovi Martinovi, aby si hovawarta koupil. On mé rady uposlechl víc než stoprocentně - koupil totiž dva! Jeden je tmavý, v podstatě černý, druhé světlý. Martin má v jedné vesnici za Prahou cosi jako hospodářství. Hovawarti jsou nádvorní psi: mají za úkol ležet na dvoře a koukat, aby se dvoru a kolemstojícím budovám a lidem a zvířatům v nich žijícím nic nestalo. Což oba hovawarti v podstatě dělají.