Prezident Pavel je agilní a nenechává palčivé problémy bez povšimnutí. Jeho postřehy a komentáře vyvolávají pozornost. Ne vždycky se mu dostane potlesku, když třeba řekl že válka na Ukrajině by nemusela stoprocentně kopírovat ukrajinské představy (volně interpretuji), mračili se v Kyjevě. Když nedávno doporučil dávat si bacha na ruskou diasporu, strhl se shitstorm. Stranou nenechává ani domácí události. V Brně došlo k tragickému incidentu. Těžko se v tom vyznat, oficiální policejní vysvětlení zatím není. V tramvaji došlo k roztržce a šlo to na kudly a je z toho jeden mrtvý. Potíž je v tom, že muž s kudlou je Ukrajinec a mrtvý je Rom. Když se něco takového stane, vždycky se toho někdo chytne a začne ohřívat rasovou a xenofobní polívku a tak se stalo i teď, ačkoli nikdo pořádně neví, co se stalo a jak se to stalo. Rozumně se k případu postavila romská Romea a prezident ji to ocenil a dobře udělal. Takže teď docela se zájmem čekám, kdy okomentuje poslední úspěch vlády Petra Fialy a jmenovitě ministra vnitra Víta Rakušana. Úspěch spočívá v tom, že kvóty na přerozdělování migrantů jsou zrušeny a místo nich nastupuje povinná solidarita, kdy bude možno se přidělení migranta vyhnout pokutou půl milionu korun – není jasné, zda jednorázově, to by vzhledem k nákladům nemusel být špatný obchod, ale možná to bude pokuta opakovaná, toto jasné není. Jak to vidí prezident Pavel, opora hodnotové politiky? Kdo bude první, aby mu otázku položil? Zahlédl jsem na webu anketu. V Pavlův prospěch se vyjádřilo cca 65 procent respondentů, proti 35, což zhruba odpovídá čitelnému rozdělení politických sil u nás. Zajímavé bylo, že těch 65 bylo „rozhodně ano", kdežto takové to „vcelku ano" a „vcelku ne" volilo velmi málo lidí. Ono se to asi moc nezmění, ať prezident zujme jakýkoli postoj, včetně postoje mrtvého brouka. Nicméně je zřejmé, že od této otázky se na motorce odjet nedá.
Ráno jsem si skočil k nám do sámošky pro mlíko a pro chleba. V neděli tam bývá fronta a ne jinak tomu bylo i teď. Před vchodem seděl uvázaný pejsek a štěkal. Byla mu dlouhá chvíle. Není divu, v neděli se u nás nakupuje dlouho. Posbíral jsem co jsem potřeboval a postavil se do fronty. Měl jsem toho málo, takže paní s velkým nákupem byla tak hodná, že mě pustila před sebe – tímto jí ještě jednou děkuji. Stáli jsme tedy spolu a pomaličku postupovali. Najednou zpozorněla. "Co že je Fanouš zticha?"
|