Příliš horký brambor
Babišova vláda nechce odejít do opozice a zanechat po sobě dojem, že se podbízí náladě veřejnosti. Ta je ve věci covidové epidemie spíše skeptická, skepsi podporují i autority – čerstvě je to opakovaně Václav Klaus. Navzdory tomu chce Babišův kabinet prosadit povinné očkování populace šedesát plus a specifických profesních skupin. Fialův tým je k tomu skeptický, povinné očkování odmítá a pokud by ho Babišova skvadra zavedla, zrušil by ho. Významná část odborné veřejnosti, v čele s Lékařskou komorou, povinné očkování prosazuje.
Co s tím horkým bramborem?
Příslušná vyhláška by měla být podle ministra Vojtěcha ve Sbírce zákonů do týdne. Vyhláška se napíše a tiskárna vytiskne. Realizace je v mnoha vrstvách mlhy. I kdyby s povinným očkováním Fialův tým souhlasil, týkalo by se 440 tisíc dosud neočkovaných seniorů, přičemž jedna dávka zjevně nestačí a po půl roce je třeba očkování třetí. V těch 440 tisících jsou i militantní odpůrci, ale také lidé s vážnými důvody, proč vakcínu odmítat. K tomu přidejme bataliony právníků, kteří se s chutí pustí do sporů se státem. Zatím nejlépe fungovala opatření, pro něž bohužel platí označení diskriminační: vstup pro prodělance a očkovance, to vyvolalo novou vlnu zájmu o vakcinaci. Vlna nadále trvá, o očkování je velký zájem a je proto sporné, zdali drastické opatření v podobě těžko vymahatelné vyhlášky má smysl. Sama vakcinace osob šedesát plus smysl má, stačí se podívat na informace z nemocnic. Což se mnoha lidem nechce a raději budou přitakávat moudrostem Václava Klause o experimentální vakcíně.
Čtěte
neff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Problém dvou kostí
Dovede být podobně složitý jako problém tří těles. Máme doma zavedenou spravedlnost = rovnost. Gari dostane kost (umělou), Nora dostane stejnou. Každá má svoji kost. Každá ví, že kost té druhé je lepší. Brzy nastane výměna kostí, pak se jedna zamotá do deky a přejdeme do fáze zoufalství nad ztrátou kosti. Ztracená kost vypadne z deky. Čí je to kost? Toho druhého než je ten, kdo ji má. Vše je násobeno rozdílnou rychlostí žvýkání kosti. Gari ji spořádá natotata, Nora si ji šetří, aby mohla hrát hru heč, mám a nedám. Proces má nějaký průběh v čase, ve výsledku kosti mizí, problém se vytrácí.
Gari s Norou sedí u almárky a ptají se očima: A nějaká kost, nebyla by?
Čtěte
neff.cz.