Napětí stoupá
Je to jako když Warner brothers chystají nový film a pomaličku polehoučku trousí teasery, aby obecenstvo naladili. Ve Teď už to není teaser, je to pořádný trailer. Prezident Miloš Zeman po přestěhování do normálního pokoje chystá se svou profesionální a perfektně fungující kanceláří dokumenty nezbytné k přijetí stávající vlády a připravuje náležitosti k ustavení vlády nové. Toto se děje dva a půl týdne od onoho 18. října, kdy vedení ÚVN odpovědělo na žádost senátu: Dle názoru Ústřední vojenské nemocnice je vzhledem k charakteru základního onemocnění dlouhodobá prognóza zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana hodnocena jako krajně nejistá, a tím i možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech je hodnocena jako málo pravděpodobná. Je tady jediné vysvětlení. Modlitby viceprezidenta Jiřího Ovčáčka byly tak intenzivní, že vyvolaly jev, církevními autoritami označovaný za zázrak, přičemž minimálně jeden zázrak je předpokladem k beatifikaci neboli prohlášení za blahoslaveného.

Navzdory ponurým predikcím vedení ÚVN se prezident chystá přijmout Andreje Babiše a přes videokonferenci jednat s Petrem Fialou. To vše je příznivé. Je dobře, když se nemocný uzdravuje, to především. A je velmi dobře, že do přítmí politického extrému se snad odsouvají myšlenky na aplikaci článku 66 ústavy prosazované většinovou silou, nikoli konsenzem sněmovny vynuceného okolnostmi. Konsenzus, tedy kdyby článek 66 aplikovala většina poslanců s převažující částí (nejlépe všech) poslanců ANO, by zajistil, aby rozhodnutí bylo veřejností vnímáno jako nutné ústavní opatření zabezpečující chod systému. Pokud by to ale bylo pouhé poslanecké přehlasování, bylo by to nemoudré krátkodobé vítězství momentální většiny s dlouhodobými důsledky. Slovo „puč“ by se skloňovalo ve všech pádech po dlouhou dobu.

Tohle tedy víme. Co nevíme je to, s jakou přijde prezident anebo to, co se za prezidenta vydává. Kdyby rutinně přijal demisi a akceptoval Petra Fiala jako budoucího premiéra, jinými slovy, kdyby se prezident zachoval podle ústavy a důstojně respektoval výsledky voleb, bylo by to největší překvapení za třicet let obnovené demokracie u nás.

Pokud jsem se nepřehlédl, Fortuna nevypsala sázku na to, jak se prezident zachová. Sázkaři tipují, že skoro jistě (vítěz 1.01) bude Fiala první premiér s důvěrou. Mimochodem, kdybyste se vsadil(a) na Okamuru tisícovku, byl(a) by z vás 5,5x milionáři (ka, pokud nebinární, pak milionářko). Jak tipuju já? Odhaduju to na akceptování Fialy s obstrukcemi ministrů, nejspíš Pirátů. Už proto, že Andrej Babiš zašel ve své rétorice příliš daleko na to, aby řekl „tak jo, já to ještě vemu“. Navíc, já bych do hořícího baráku taky moc nelez.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Závrtný pes

Gari i Nora jsou blažené, když jsou pod dečkou. Máme na ně speciálně psí dečky, malé, lehké, jakoby na míru dělané. Rozdíl je v tom, že Noru musíme dečkovat my, kdežto Gari se umí zavrtat sama. Úplně jí stačí, když se zavrtá do poloviny těla, i pak je spokojená. Samozřejmě, když je krytá komplet, dostavuje se blaženost.

To jen tak předesílám. Včera ráno vstáváme, pejskové dostanou do misek granule, já si dělám snídani, běžný ranní obřad. Nora jde na své křesílko v obýváku, Gari vyběhne nahoru. I to je normální, ona zaleze k Noře do pelechu a zavrtá se do její deky. Deka toho druhého je – jak známo – lepší.

Po snídani se jdu podívat nahoru. Nahlédnu do ložnice. Pelech Nory je prázdný. Ještě mrknu vedle do pracovny, jestli Gari není na kanapi před televizí. Není. Vrátím se do ložnice a teprve pak si všimnu, že zpod deky, lidské, spací, koukají nožičky! Ona se ta bestie zavrtala do postele pod mou deku!

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz