Nestřílejte na Bartoše
Jistě, je to parafráze okřídleného nestřílejte na pianistu, dělá co může. V rámci nečekaného úspěchu obou koalic K2+K3 je propad Pirátů jediná patálie celého seskupení. Logicky se hází vina na Ivana Bartoše a panuje většinová shoda, že za propad může tím, že si oblékl sako. Vzhledem k tomu, jak osudově se mýlili v prognózách na volby věhlasní komentátoři – insideři, kteří obden chodí s tvůrci české politiky na kase, troufnu si svěřit se s pouhým dojmem já, skromný glosátor a pozorovatel, sledující politiku ze vsi, s dvěma psy u nohou.

První dojem jsem tu už vyjádřil v úvodníku z pátečního volebního dne, nazvaného Nad volebními lístky. Tenkrát jsem fakt ty lístky vytáhl z kastlíku a jal se je zkoumati. Já měl jasno, že budu volit Spolu, se všemi výhradami, o nichž jsem se tu opakovaně od vzniku slepence zmiňoval. Jenže moje žena má ráda Stan kvůli skvělému břežanskému starostovi Michalikovi. Kouknu na hlasovací lístek Pirstanu a vidím: dva ku jedné! Tož króžkuj, ženo, zvolal jsem, rozhořčen tou arogancí, a žena króžkovala a s ní i desetitisíce dalších voličů.
To je jeden moment.
Ten druhý je Praha. Piráti zdaleka nejsou jediní viníci toho, že je Praha v největším rozvratu od třicetileté války, je tu pan Čižinský, nicméně pan Hřib se vecpal před vítěze komunálních voleb ODS a je primátorem a po právu ten masakr v příštích volbách odskáče, už aby si hledal práci. S ním ale už teď to odskákali jeho mateřští piráti.

No a do třetice, ti kdo střílejí na Bartoše by si měli projít seznam nehorázností, které vytryskly ze sociálních sítí. Říká se tomu šídlo v pytli. On ten Bartoš v saku byl ten pytel, a aktivistické výkřiky šly skrz. Šly by stejně, i kdyby Bartoš nastupoval to televizních debat s piercingem v nose a v tričku s nápisem FUCK THE SYSTEM, takže sako s tím nemá co dělat.

To je na téma Bartošova vina / nevina. Podstatné ale je, co bude dál.
Lidi občas (=velmi často = skoro vždycky) uvěří úplné pitomosti. Proto se tolik liší prognózy oněch výše citovaných znalců politiky. To jsou chytří a vzdělaní a zkušení a hluboce informovaní lidé. Proto byli tolik zdrženliví a zdráhali se uvěřit, že tak očividný humbuk může uspět. A ono se to stalo. Lidi uvěřili, že Spolu je jedna partaj a nechali ji vyhrát. Uvěřili v Pirstan. Uvěřili, že tu jsou dva silné seriózní subjekty, třebaže každý z nich byl něco jako klibna: to je při masopustu takový ten jakoby kůň, co vypadá jako kůň a uvnitř jsou dva lidi, kteří po masopustu ze sebe maškaru sundají a jdou společně se sousedy na pivo. Nicméně, vítězství je vítězství a je to určitá hodnota. Česká politika od své obnovy už třicet let klopýtá na nestabilitu. Teď vznikla parlamentní většina 108 hlasů. To je, jako kdyby uprostřed Sahary vykvetla orchidej. Kéž by to vydrželo.

Proto je třeba pozitivně kvitovat iniciativu pana Víta Rakušana ze STAN, který Piráty podporuje a snaží se jim vyjít vstříc. Samozřejmě, že Pirátům je třeba přidělit dvě ministerstva. Jejich poslanci přece reprezentují významnou složku společnosti a je třeba jim dát hlas a prostor. Kéž by hra na jednotu pokračovala a přetavila se do nějakého rozumného počínání. Osoba Petra Fialy budí důvěru, že by se to snad i mohlo povést.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz V jekotu pily

V místě jemuž říkáme U popelnic mají dřevorubci svoje stanoviště. Už od jara zde krájí na špalky kmeny poražených borovic a ty pak štípají na polínka. Gari se o ně velice zajímá. Tito mužové s sebou nosí svačinu. Teď už si na ni dávají pozor, takže svačinu hlídají, ale právě na tom jaře měla úspěch. Od té doby nikoli, ale naděje umírá poslední. I v pejskově hlavě.

Včera jsme opět dorazili na ono místo. Dřevorubci tam mívají zaparkované auto, tak to bylo i včera. Řezali, až uši zaléhaly. Najednou jsem si všiml, že Gari stojí u jejich auta – je tam otevřené okno, Gari stojí na zadních, předními se opírá o rám a souká hlavu dovnitř. Bylo jasné, kolik uhodilo – svačina je na předním sedadle.

Zařval jsem a Gari odpálila – je to poslušný, správně vychovaný pes. Jdu dál a všimnu si, že mám jen jednoho psa, Noru. Kdepak je Gari? Rozhlížím se a Gari nikde. Podívám se na auto. Z té druhé strany má otevřené i dveře a Gari, ano, ta potvora skočila dovnitř.

Skočil jsem po ní a vylovil ji jako plže z ulity dřív, než si toho muž s pilou všiml. To je dobře. Není radno naštvat chlapa s nastartovanou motorovou pilou v ruce.