2021
leden 2.-3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-31.
únor 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 22. 23. 24. 25.
březen 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.-21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.-28. 29. 30. 31.
duben 1. 2.-3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10.-11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.-18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.-25. 26. 27. 28. 29. 30.
květen 1.-2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.-9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.-16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.-23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.-30. 31.
červen 1. 2. 3. 4. 5.-6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.-13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.-20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.-27. 28. 29. 30.
červenec 1. 2. 3.-4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. prázdninová pauza 26. 27. 28. 29. 30. 31.-1.8.
srpen 2. 3. 4. 5. 6. 7.-8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.-22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.-29. 30. 31.
září 1. 2. 3. 4.-5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.-12. 13. 14. 15. 16. 17. 20. 21. 22. 23. 24. 25.-26. 27. 28. 29. 30.
říjen 1. 2.-3. 5. 5. 6. 7. 8. 9.-10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.-17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.-24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.-31.
listopad 1. 2. 3. 4. 5. 6.-7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.-14. 15. 16. 17. 18. 19.


Déja vu


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016, rok 2017, rok 2018, rok 2019, rok 2020

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
.-Pondělí.26.7. počítadlo.abz.cz
  • Tři česká lázeňská města zapsali na seznam UNESCO
  • Slovenský parlament schválil zákon zvýhodňující očkované
  • Při nehodě autobusu v Chorvatsku zemřelo deset lidí, 45 zraněných
  • V australských městech protestovaly tisíce lidí proti karanténním opatřením
  • Po dostavbě Dukovan lze postavit dva bloky Temelína, tvrdí Havlíček
  • Ve Včelničce na Vysočině připomněli komořího papeže Pia XI.
  • Policie prověřila bary v Praze, opatření porušilo 15 procent lidí
  • V Českých Budějovicích našli dva zavražděné lidi
  • Počasí v Praze: oblačno, 29°C

    
 border=
    Emoce na nepravém místě
    V Bratislavě odpůrci vakcíny se pokusili vtrhnout do parlamentu, demonstruje se v Paříži, Londýně a dalších místech. Emoce je veliká, důvod je groteskní. Nelibost je namířena proti standardní medicínské proceduře, která se úspěšně praktikuje sto let proti rozmanitým chorobám, ty bývaly metlou lidstva a dnes o nich takřka neslyšíme.

    Emoce je to veliká, podobně jako je velká emoce kolem střídání letního a zimního času – brzy začne foukat ze strnišť a hádky začnou znovu. V obou případech jsem na té nikoli rozčilené straně, vakcinaci spolu s proděláním plus v nutných případech restrikcí souhlasím a pokud jde o letní čas, vyhovuje mi, že je déle sluníčko a argument o vstávání za tmy je směšný, protože svítá ve čtyři ráno a kdo má zaměstnání, že musí vstávat před čtvrtou, je už zvyklý a vstávání za tmy neřeší, protože to dělá po většinu roku.

    Co mě ale udivuje je to, že se nedemonstruje proti něčemu, co nám zničí životy. Lidi řvou, že po nich při vstupu do hospody chtějí pasíršajn, ale než se rok s rokem sejde, nebudou na tu hospodu mít, takové je drsná skutečnost. Jakmile zdražíte energie, zdražíte absolutně všechno a to ještě – s odpuštěním – Brusel chystá ekologická cla na takové komodity, jako je ocel a cement. Jestliže tedy máte dnes malou šanci získat byt, zanedlouho to bude zcela vyloučené. Nekoupíte si jiné auto než ojeté, protože se budou vyrábět jen prakticky nepoužitelná elektroauta a revolucionáři typu pražského primátora Hřiba vám pro vaši ojetinu dají závoru pro vjezd do měst.

    Velmi realisticky o tom všem píše v rozhovoru s Právem ministr Karel Havlíček (zde), tam je to všechno naprosto bez obalu. Slibuje po Dukovanech ještě dva bloky v Temelíně – ale to by musely zavládnout v Evropě naprosto jiné poměry. Hovoří tedy rozumně, nicméně na mysl se vkrádá znepokojivá otázka: proč tedy Andrej Babiš nehodil do Zeleného údělu vidle, proč nevyužil práva veta? Je to řečnická otázka nevyžadující odpovědi, protože odpověď je jasná. Neudělal to proto, že by mu definitivně zatrhli dotace pro Agrofert a mohl by firmu zabalit. Tak aspoň bude tady v Praze vést svalnaté řeči a dovolí to i svému ministru průmyslu.

    Takže se demonstruje kvůli něčemu, co je naprosto bezvýznamná prkotina ve srovnání s obrovským malérem, který se na nás valí. Je to obdoba komunistického převzetí východní Evropy. Ono se to nezhroutí ze dne na den, ono to i v Československu trvalo čtyřicet let, než si to definitivně kleklo. Naděje je jenom v tom, že se lidi začnou bouřit proti tomu, že jim někdo chce zničit životy pod záminkou vidiny záchrany planety. Ta hyne - pokud je to dílo člověka – v důsledku industrializace třetího světa, ten se rozvíjí dramatickým tempem bez ohledu na životní prostředí, zatímco Evropa usilovně pracuje ke své bezvýznamnosti. Což je něco, co si zaslouží hněv a protest a žluté vesty.

    
 border=
    Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
    
 border=
    Vítání po dvou týdnech

    Byli jsme s Ljubou dva týdny mimo dům, o pejsky se starali mladí. Přilétali jsme v pátek v půl sedmé večer, někdy kolem šesté strčila Anna pejsky k nám do baráku… to bylo divení, to byl úžas a pak, když jsme konečně přijeli, nastalo vítání. No jo, ale Nora se teď nechce hnout ani na krok – tím hůř, že v neděli Ljuba s Annou a Eliáškem zase odjeli! Zůstal jsem s pejsky sám a mám tedy absolutně přilepenou osobní stráž. Gari je míň přilepená… když teď večer píšu, je na svém pelechu, kdežto Nora leží na kanapi za mými zády a nenechá si ujít ani jedno klepnutí do klávesnice.

    Neboj, Noro. Cestování je dnes takovej voser, že pokud jde o mne, hodně dlouho tě neopustím.