ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Život v akváriu
K akváriu před časem přirovnal politický život u nás Vladimír Mlynář, bývalý ministr informatiky, kterého málem zavřeli do kriminálu kvůli ničemu, jen proto, aby navždy bojkotovali plán na zprůhlednění státní správy. Měl tím na mysli nikoli průhlednost akvária, ale jeho naprostou izolovanost od "normálního života".
Kdyby toho nebylo, David Rath by přece nemohl v interview dávat za příklad řešení ekonomické krize metody Adolfa Hitlera. No, pravda je, že Rath neřekl výslovně "počínejme si jako Hitler", nicméně už to, že se o Hitlerově "řešení" zmínil v pozitivním smyslu svědčí částečně o měknutí mozku, částečně o totální nesoudnosti. Rath žije v sociálnědemorkatickém akváriu. Proto je možné na jedné straně propagovat spotřebu (jak to dělá Rath) a na druhé straně napadat vládní úvahy na podporu likvidace starého vozového parku dotací na koupi nových automobilů.

David Rath je dnes důležitý člověk, je to hejtman Středočeského kraje. V akváriu ale zřejmě žije i muž mnohem méně významný, totiž Vladimír Železný. Jak si proboha může myslet, že mu jen tak projde plagiát "politické značky" irského podnikatele Declana Ganleyho? Železný založil Libertas, přičemž Libertas je ve světě euroskepticismu asi tolik, jako Coca Cola v limonádách.
Železný už jednou ostrouhal, když legálně podfouknul amerického miliardáře. Prošlo mu to a ztrátu deseti miliard zaplatil daňový poplatník. Teď ale podrazil chlapíka, který v Rusku během pár let vydělal miliardy za záhadných okolností a vede politiku, která sklízí v Kremlu úspěch.
Ona je jedna zajímavá kniha, a ta se shodou okolností jmenuje Akvárium. A tam se podrobně popisuje, co KGB dělá s lidmi, kteří jí šlápnou na nohu. Podotýkám, že tato poznámka je čistě náhodná, pana Železného a jeho vztahu k ruskofilnímu Ganleyovi se otevřeně netýká a tudíž eventuální žaloby s díky odmítám. Pokud jde o Železného, pak věru nechápu, co ho to napadlo a co ho vede k tomu, že sází na stupiditu a slepotu českého voliče.

JAK ŽIVOT JDE: Patálie s telefonem
V jistém časopise zveřejnili inzerát na téma "přijme se uklízečka" a spletli předčíslí a místo správného tam dali číslo, které má Ljuba. Takže denně tak šedesátkrát někdo zvoní a uchází se o místo.

Klobouk dolů - já nebyl včera celý den doma, takže první telefonát, který jsem zažil, přišel někdy v osm večer a Ljuba mile odpovídala:

"Nezlobte se, ale v redakci to popletli, zavolejte prosím znovu, jenže místo XYP na začátku volejte XYZ na začátku, nashledanou, přeji dobré pořízení."

To jsou nervy - a taky to je síla dobrého srdce! Každý druhý by byl nevrlý a nadával nebo dělal blbé vtipy typu "přijďte se předést v Horoucích Peklech, Smrdutá 15 ve čtyři ráno" a podobně.

Peklo to bezesporu je a bude to ještě nějakou dobu trvat. Naštěstí to není napsané v telefonním seznamu - kdysi, když ještě jsem bydlel s rodiči na Žižkově, jsme měli podobné číslo jako kasa Komorního divadla v Hybernské ulici. To taky byl élent, navíc trvalého druhu, protože v seznamu to nebylo napsané špatně, to jen se někdo čas od času překouk.
Tak pětkrát denně.

Zasláno:
Takové patálie jsou jen úsměvné. Ale když Vám v restituci s domem vrátí telefonní linku co byla původně linka důvěry a Telecom nemá, nebo bez úplatku nechce mít, jiné číslo, které by Vám dal a vy telefon potřebujete a číslo linky důvěry sice na urgence z telefonního seznamu vypustí, ale zapomenou ho na přebalu v důležitých telefonních číslech, tak se za ty dva roky nechtě vyučíte na operátora linky důvěry.
Pěkný den a málo nezaměstnaných uklízeček
D.L.