ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Nová vláda
Mirek Topolánek představil novou vládu. Na Daniele Filipiové, která převezme po Julínkovi ministerstvo zdravotnictví, je zajímavé hlavně to, že ještě neuschnul podpis na jmenovacím dekretu a vystartoval proti ní David Rath. Takže je to asi slušná a schopná paní. Mimochodem - ve Středočeském, Rathem hejtmanovaném kraji, se už zase plní ordinace marodéry a lidi si chodí do lékárny pro acylpiryn zadarmo, protože Rath z veřejných peněz jim hradí těch 30 korun. Hlásilo rádio. Místní rozvoj je v rukou Cyrila Svobody a doprava v rukou Petra Bendla. Jen jendo je na celé věci nejasné: k čemu to všechno slouží, proč tahle škatulata proběhla?
Kaplický je mrtvý
Architekt Jan Kaplický se nedožil realizace svého projektu Národní knihovny. Udělalo se mu nevolno, padl na chodníku v Dejvicích, lidi chodili kolem a mudrovali, co že je to za ožralu a než přijela sanitka, bylo už pozdě.
Mikoláš Aleš kdysi nakreslil alegorii na téma "osud talentu v Čechách". Kaplický je nyní ve fázi martýra uštvaného rozumprdy v čele s prezidentem republiky, poplivaného a okradeného a nyní navíc mrtvého v důsledku lhostejnosti a bordelu.
Na uznání, na vavříny, na oslavu "velkého Čecha" si počká v nebi.
Předpokládám, že se nám na ni vysere.

JAK ŽIVOT JDE: Na cestě z Jablonce
Včera večer jsem byl s Ljubou v Jablonci. Měli jsme tam besedu, promítali fotky z Afriky, fajn to bylo. V půl deváté jsme z Jablonce odjeli a vraceli se domů. Spojení s Prahou je znamenité, z Jablonce vede na rychlostní silnici Turnov - Liberec nová výborná silnice. Provoz byl malý, zato vozovka byla navlhlá, prože bylo kolem nuly a občas jsme vjeli do mlhy.

Proč o tom píši: na té v podstatě krátké vzdálenosti se stalo asi pětkrát, že nás v té noci, za mlhy, na oslizlé silnici někdo dojel vysokou rychlostí, když jsme jeli v levém pruhu s úmyslem předjet náklaďák. Já vždycky uhnul, ale ti před námi vždycky ne a tak tenhleten spěchálek toho člověka dojel natěsno a visel mu na zadku, dokud ho nesetřásl vpravo.

OK, to je běžný jev (u nás), netřba se nad tím pozastavovat. Takto jsme dojeli až do Prahy, na okruh. Ljuba právě telefonovala Anně, že už jsme blízko - jeli jsme k ní, protože hlídala Irisku. A že je cesta volná a odsejpá to - my byli z toho Jablonce u Štěrbohol za hodinku a něco, velmi volnou jízdou.
No a snad vteřinu po tom, co řekla, jak to pěkně odsejpá, začala zácpa. V dálce světla policejního majáku. A po půlhodině popojíždění jsme dojeli strašlivě rozmlácenou škodovku, hasiči tam někoho vyřeznávali nůžkami ven, auto samozřejmě na odpis, a ten člověk uvnitř, raději nepomyslet, v pořádku rozhodně nebyl.

Mám moralizovat, pozastavovati se, ukazovák vztyčovati?
Nemá to smysl. Za volantem se řídím Yossarionovou zásadou (viz Heller: Hlava XXII.) všichni mě chtějí zabít a snažím se zabití vyhnout.
Tomu člověku v rozbité škodovce se to pravděpodobně nepovedlo. A vzhledem k tomu, jak auto vypadalo, nejspíš usiloval o pravý opak než Yossarian.