 | Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit. |
|
Středa 30. 5. 2007,
|
- V Číně byl za korupci odsouzen k trestu smrti bývalý šéf státního úřadu
- Izvestija vyhrožují, že v případě útoku zasáhnou radar v ČR ruské atomovky
- Kosinová Paroubkovi nehodlá dokazovat, že jí zakázal prezentovat ÚOOZ
- Ředitelka ČOI předala policii závažné nedostatky minulého vedení
- Policejním prezidentem byl jmenován dosavadní náměstek Martinů
- Klaus zůstává podle CVVM nadále nejdůvěryhodnější osobností
- Polistopadoví ministři Sacher a Vacek spolupracovali s StB
- Paroubek prohrál spor s deníkem Mladá fronta Dnes
- Počasí v Praze: ochlazení, zataženo, bez srážek
ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Na čtvrtině cesty
Další záhada polistopadového Československa je jasnější - první polistopadový ministr vnitra Richard Sacher byl agent komunistické vojenské
kontrarozvědky, tedy poskok jedné odnože estébé. Pak ovšem není kupříkladu divu, proč právě on zřídil zvláštní fond, do kterého se ukládaly materiály
zkompromitovaných prominentů nového režimu. Tam se odkládaly důkazy o donašečství těch, na "kterých záleželo". Tahle aféra se provalila už tenkrát,
jenomže se o ní dnes nemluví. Sachrovo angažmá se taky provalilo až teď, po sedmnácti letech. Jenže Sacher nespadl z nebe, nenaklonoval se, nevyklubal se
z vejce coby ministr vnitra. Na místo ministra vnitra ho musel někdo dotlačit. Když se neukáže, kdo to byl, zůstaneme s odhalováním záhad ani ne na
čtvrtině cesty.
JAK ŽIVOT JDE: Šaolinští mniši
Včera jsme s Ljubou byli na představení skupiny Šaolinští mniši v Paláci kultury. Šaolin je jedno ze středisek čínského bojového umění, proslulého díky
filmům o "kung fu". Byla to dvě hodiny trvající exhibice vrcholných profesionálů v oboru. Viděli jsme druhy tréningu, cvičební sestavy i efektní
přerážecí techniky a cvičení odolnosti těla.
Asijská bojová umění jsou si v některých ohledech podobná. Tady je zřetelně důraz na pohyblivost - ve zdánlivé mnohosti pohybů je ovšem řád a účelnost. Taky úžasná koordinace pohybů. V tomhle ohledu mě nejvíc dostalo, že dokážou vyskočit a padnout naplocho na záda - a tu ránu zachytit jen patami a dlaněmi rukou jen maličko špuštěnými níž než je tělo.
Odolnost tu předváděli něčím, co je tak trochu šaolinská specialita. Zatím jsme to viděl vždycky jen na fotkách a jenom v souvislosti se Šaolinem: borci se opřou hrdlem o hrot oštěpu a ohnou ho. Na kůži pak nemají ani otlak, ani ďubičku! Až dnes ráno, když jsem si prohlížel fotky, jsem spatřil na těle jednoho z nich pořádnou jizvu... asi z dob, kdy umění ještě dokonale neovládal.
Přerážecí techniky - není to ono slavné přerážení cihel holou rukou, jak to přivedl do karate mistr Ojama. Nechávají si přerážet dřevěný trámek a ocelové kusy o ruce a o hlavu. Jsou to nepředstavitelně rychlé akce. Nepodařilo se mi ani jednou vyfotit okamžik dopadu - ale musel jsem být časově blízko, blizoučko, protože střepy ještě letí vzduchem...
Prohlížím si fotky. On ten trik bude asi v tom, že oni dokáží nesmírně rychle udeřit a zase tu věc zvednout, to zaprvé, a ten bod dotyku břemene s cílem je hodně na konci. Je to tedy páka. Dojde k nárazu a hned potom k cuknutí a břemeno se zřejmě zlomí fakticky "samo od sebe".
Na sobě to ale zkoušet nebudu...
Tady je vidět, že hůl se zlomila, její spodní část padá dolů - a borec už ji zvedá vzhůru.
Prohazování jehly sklem je taky efektní součást exhibice. Je to zřejmě hřebík, ne jehla, a taky myslím, že hřebík neopustí bojovníkovu ruku, nicméně i to je velký kumšt proťafnout díru do skleněné tabulky hřebíkem ve štipci ruky (Ljuba viděla na videu jinou ukázku, kdy borec ten projektil opravdu hodil). To jsou věci, které jdou mimo pochopení - před lety jsem viděl, jak borec urazil holou rukou hrdlo láhve volně postavené na desku stolu - hrdlo uletělo a láhev nespadla....
Mohl bych tu psát litanii, až bych vás otrávil! Musíte tyhle věci mít rádi, abyste se na to dokázali koukat dvě hodiny... anebo o tom dokázali číst.
Ad Občasná porucha
Děkuji všem našim čtenářům, kteří mi poslali své postřehy stran "občasné poruchy". Jde o to, že se mi občas sama od sebe vybije baterka. Názory se různí. Může to být známka stáří baterky (je to možné, že prostě hapruje jeden článek. Anebo se zasekává mechanismus dveří centrálního zařízení a to pak nasucho zavírá a zavírá, dokud nevybije baterku. I to je možné, auto drandí jedenáctý rok. Rozhodne (snad) servis, s tou výhradou, že už v servisu bylo...