ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: ODS zatím vítězí , Paroubek straší modrou totalitou
Ve 26 z 27 obvodech postoupil do druhého kola senátních voleb kandidát ODS, přičemž ODS obhajuje 9 mandátů. ČSSD postupuje v 11 a obhajuje 1 mandát. Pokračuje pád lidovců - obhajují 8, získali postup v šesti. Komunisté postoupili tři, nezávislí dva, zelený a unionista postoupili také jeden od každé strany.

V obcích zvítězili jako obvykle nezávislí a malé strany poměrem 66,51%. Za nimi se umístila ODS s 9,87%, lidovci 8,23%, komunisté 6,78% a socdem jsou až čtvrtí s 6,6%. SNK ED dostali 2,01% hlasů.

Senátní volby nemá smysl hodnotit - záleží na tom, zdali Paroubek za týden uspěje se svým heslem "všichni proti ODS". Heslo "všichni proti jednomu" obvykle zabírá velmi dobře, ovšem záleží na tom, kdo ho vyhlásí.Paroubkovo strašení modrou totalitou by snad zabralo, kdyby tady nevisela hrozba rudou totalitou, která trčí jako šídlo z pytle jeho spojenectví s komunisty. Analytici z agentur pro výzkum veřejného mínění k tomu řeknou za čas své, nicméně už teď je zřejmé, že nejvíce tratí na tomto projektu sami komunisté - v obecních volbách přišli o půl druhého tisíce zastupitelů. Sociální demokraté jsou na tom přece jen lépe, ztratili 400 zastupitelů. Zvítězila tedy ODS a polepšili si také zelení.

Volby do místních samospráv jsou tedy hotovou věcí, otevřené jsou volby senátní. V jedenácti obvodech půjdou proti sobě ODS a ČSSD. Na tyto obvody se jistě soustředí pozornost veřejnosti, jelikož výsledky naznačí, čemu přece jen lidé dávají přednost, zdali modrým nebo rudým.
V tom je totiž problém spolčování s komunisty. Jakmile se s nimi někdo spojí, dostane nálepku rudý, a jakmile se komunisté s někým spolčí, ztratí část svých příznivců, jelikož ti si přejí mít komunisty jako dříve vládnoucí stoprocentně, totálně, se vším všudy a spojení chápou jako zradu a ztrátu rudosti. Což samozřejmě z tohoto hlediska zrada a ztráta rudosti je, jelikož podle všech pouček se komunistická strana liší od všech ostatních tím, že je to strana revoluční a parlamentarismus přijímá jen v "přechodné fázi" konečného revolučního boje o moc. Komunisté to vědí a proto se zastali svého extremistického "alter ego", tedy "mladých komunistů", když je zakázalo ministerstvo vnitra coby neústavní organizaci. Jenže rozdíl mezi nimi je, že oficiální KSČM má na sobě maskovací síť parlamentarismu (ta se dá snadno shodit ze dne na den), kdežto mladí komunisté usoudili, že poměry dospěly tak daleko, že síť mohou odhodit. To jen na okraj toho, s kým půjde Paroubek do boje proti "modré totalitě".

O co tedy půjde v příštím kole?
Paroubkovi možná půjde i o jeho "politický krk", protože volební výsledky neodpovídají síle jeho povyku. Je nucen se znovu a znovu stavět do negativní pozice: po parlamentních volbách tvrdil, že to bylo něco jako únor 1948. Před volbami křičel kvůli "mediální masáži" a prohlašoval, že je policie "politická", jelikož odhalila podvodníky z řad vysoce postavených činitelů z jeho vlastního okolí. A teď tedy vyzve občany, aby se semkli za ním a komunisty v jednom šiku. Na tomto místě úvahy končí: jestli mu to vyjde, o tom rozhodnou příští pátek a sobotu voliči.

JAK ŽIVOT JDE: Práce kolem trati
Ze Zvole do Prahy (a naopak) rád jezdím přes Vrané, kolem Vltavy. Silnice vede podél trati sázavského pacifiku. Ta je v této době přerušená, uzavřená, vlaky končí ve Zbraslavi: upravuje se terén nad tratí. Včera jsem o těch pracích vedl hovor se stopařkou. Byla to paní ani ne tak moc v letech, jako spíš byla zhuntovaná pivem, bůčkem a závistí vůči sousedům, ta zloba jí čišela z tučného obličeje. Usedla do auta (vezl jsem ji ve směru od Zbraslavi do Vraného). Zapředl jsem asi takový dialog:
Já: Ta stráň padala dolů do kolejí?
Ona: No jo.
Pak bylo chvilku ticho. Stráň je skoro strmá, tedy skoro kolmá. Viděl jsem, že na ní vyřezali stromy, byly to nějaké dřeviny ználetu, břízy a akáty. Vypadala na to, že je to hodně padací stráň. Pročpak asi kácejí ty stromy, napadlo mě, vždyť ty ji drží svými kořeny?
Já: Jenže když to takhle vyřezali, tak ta stráň bude padat o to víc, ne?
Ona: Voni tam něco vysázej.
Pak už jsem se raději na nic neptal, abych náhodou nějakou neslíz.
S těmi stopaři je to zajímavé - na trase Zbraslav - Vraný je vozím často, moc zábavy s nimi není, většinou z nich je cítit chlast, občas pot a smradlavén nohy. Zábavy si s nimi člověk neužije. Příjemní byli stopaři, které jsem vezl daleko do Německa - onehdy, když jsem jel na Photokinu do Kolína nad Rýnem, vezl jsem je až k Norimberku! Studenti, kluk s holkou, povídali jsme si a bylo to fajn. Ta holka vyprávěla, že byla loni stopen až v Iránu. A teď jeli na půlroční stáž do Štrasburku. Upřímně jsem jim pak popřál šťastnou cestu dál... i životem.

PSÍ PŘÍHODY: ***
***