Bavorsko v Čechách
Babišova vláda se inspirovala bavorským přístupem k řešení pandemie. Vstup do restaurací, na kulturní a sportovní akce budou mít napříště už jenom očkovanci a prodělanci – ani PCR test už nebude stačit. V tom se přístup dosavadní vlády liší od návrhů budoucího ministra zdravotnictví Válka, který by chtěl PCR testy uznávat. Opatření by mělo platit snad do konce února – pokud ovšem do té doby nenastoupí Fialova vláda a nezruší ho.
Opatření jistě zostří probíhající kulturní válku. To bude jeden očividný efekt, druhý efekt je ten, jaký vláda očekává, že se zvýší zájem o očkování. Čistě rozumově vzato, očkování by mělo být povinné, jako se očkujeme proti tuberkulóze nebo tetanu. Kulturní válka ale dosáhla takového rozměru, že takové rozhodnutí je za limitem vládní odvahy. Jistě vybudí právní experty, jako první se ozval právní expert Pirátů Dostál. Rozhodnutí bude napadnout žalobami ve státě kde se sice nedovoláte spravedlnosti, avšak na právní pozitivismus se můžete spolehnout. Je kritizované i dosavadní opozicí. Od ní by se dala čekat snaha o koordinaci přístupu, kritika je zjevně snazší cesta a koncept je prý připraven, avšak plně se rozvine, až vláda bude jmenována.
Pro nakažené to nemá žádný význam. Z 12 tisíc nakažených podle statistické smrtnosti 1,2 se chystá 144 rakví, taková je bohužel skutečnost. I kdyby se do konce příštího týdne dokázali očkovat všichni, kdo očkovaní dosud nejsou, na věci by nezměnilo vůbec nic.
Co ovšem je mimo hlavní proud debat, to je koncept prosazovaný profesorem Beranem. Zasazuje se o včasné zachycení nemoci v raném stádiu a následně nasazení léčebných prostředků. Ty existují a významně zvyšují příznivé vyhlídky na vývoj nemoci. Očkování přinese efekt dlouhodobě, ale jak je dnes už zřejmé, ani očkování není absolutní a stoprocentní řešení.
Nové vládě zbývají opravdu už jen dny, aby doladila koncept, který by veřejnost přesvědčil, že kompetentní lidé dělají správné kroky. Zatím jsme takový neviděli.
Čtěte
neff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Cestovní kost
Gari s Norou byly hodné a dostaly od Ljuby kost. Tedy, ono je to jakési lisované bůhvíco a na kost si to jenom hraje, nicméně podstatné je, že to pejskům chutná. Byly každá se svou kostí hotové tak do půlky, když jsem za nimi přišel s nápadem, že by se mohlo jít na procházku.
Obě vyletěly – a kosti držely v hubě.
Nechte si to doma na potom, nabádal jsem je. Udusíte se.
Nenechaly. Neudusily se.
Nemusím mít vždycky pravdu, ale Gari s Norou mi to rády odpustí. Pod podmínkou, že je vezmu na procházku.
Čtěte
neff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz