Mění se scéna
Volby překreslily politickou scénu v České republice. Už to je pozitivní zpráva: mechanismy demokratického státu fungují, veřejnost zasáhla a vše se změnilo. Volby vyhrála trojkoalice Spolu. Odstup od ANO nedosahuje ani jednoho procenta, ovšem co je podstatné: odpadli eventuální koaliční partneři Babišova podniku a zbyl jen Okamura se svým SPD. Vzhledem k tomu, že se svými dvaceti poslanci nemá vydírací potenciál: jeho sázka na vydírání Babiše selhala, jeho poslanci teď mohou povykovat, mohou zakládat ještě vlastenečtější formace a trhat mikrofony, ale tím jejich role v podstatě skončí. Naprosto skvělou zprávou je odchod komunistů do propadla – v rok stého výročí založení strany. Nic horšího se jim nemohlo stát. Zmizeli ne proto, že by je rozdrtil hněv lidu v bouřlivých převratových dnech, chcípli díky nezájmu veřejnosti. Hanba jejich památce, řekněme nad jejich hrobem.

Co bude dál
Spolu s Pirstanem mají většinu 108 poslanců podle předběžných výsledků. To je na naší politické scéně zcela unikátní situace. Nesmíme opomenout další skvělou zprávu – Piráti důsledkem kroužkování uplatnili jen tři poslance, skoro se tomu nechce věřit (píšu tyto řádky v okamžiku, kdy nejsou konečné výsledky potvrzené). Tři poslance pro Piráty a méně než jedno procento pro Zelené je skvělá zpráva v době, kdy Zelení pravděpodobně půjdou v Německu do vlády.

Po zkušenostech z rozvratu Piráty vedené Prahy (je to stát ve státě a stav Prahy jistě hodně přispěl k debaklu Pirátů v celostátních volbách) tu byly oprávněné obavy, jak by si Piráti počínali, kdyby měli v eventuální vládní koalici nějaké významné místo. Ty se ukázaly jako liché, chvála bohu. Piráti se tedy stahují ze scény a podle prvních zpráv padne Ivan Bartoš. Čímž přijdou o člověka, který dokáže jakž takž předstírat příčetnost.

Bezprostřední budoucnost je nejasná za situace, kdy je nejasná pozice klíčové figury. Prezident republiky je držen svým okolím ve stavu částečné příčetnosti a experti nás straší, že by mohl vykonávat svůj úřad nějakými psaníčky posílanými přes kancléře bez bezpečnostní prověrky. Už dříve hrozil, že úkolem sestavit vládu pověří předsedu nejsilnější unikátní strany a to je pořád ještě ANO. Babišem navržená vláda by neměla šanci na schválení parlamentem a Zeman by přes Mynářova psaníčka mohl držet tento ústavní paskvil v chodu. Těžko předjímat, co by se stalo potom – asi by bylo třeba oživit husitskou tradici a vzpomenout, že Lány nejsou zas tak daleko.

Kdyby mělo jít všechno čistě, Petr Fiala dokáže vládu sestavit. Bude mít spolehlivou parlamentní většinu, jakou mu mohou bývalí premiéři závidět. Nezáviděníhodné budou problémy, kterým bude čelit. Astronomický státní dluh. Důsledky rozbratu globálních ekonomických vztahů. Automoviv ochromený důsledky covidu. Zdražení energií v souvislosti se zeleným šílenstvím. Konflikt s Polskem, kde dokonce hrozí Polxit. Po vítězství se lídři Spolu po právu radovali.
Závidět jim ale není co.

Stav k 16 hodině
Je zpracováno 44 okrsků a vede ANO (29,9) před Spolu (24,3) Pistan (13,8), SPD (10,8) a ČSSD (5). Kdyby to mělo tak zůstat, je zaděláno na guláš, protože nikdo s nikým nedá dohromady předvídatelnou koalici. Příjemný je propad komunistů pod pětiprocentní hranici. Zatím nejlepší výrok odpoledne, podle Bartoše byla chyba, že na jaře měl Pirstan odhady 30%, čímž se k němu přitáhla pozornost. Svatá pravda! Jenže to odskákali STAN, pozornost byla taková, že se Bartoš musel schovávat za záda Víta Rakušana.

Stav k 17 hodině
Vypadla sociální demokracie, má nosní dírky pořád ještě těsně pod hladinou pěti procent (4,75), ale jestli se utopíte v metru nebo deseti metrech na věci mění jen málo. SPD klesla na 9,94, tedy pod deset procent a Spolu se zajímavě blíží vítězícímu ANO: 27,98 / 26,75. Znamená to tedy, že eventuální spojení Spolu a Pirstanu by udělalo velmi slušnou většinu 105, která by – ostatně – bohatě stačila k uplatnění článku 66 ústavy o prezidentovi neschopnému vykonávat svoje povinnosti.

Stav k 18 hodině
Po sečtení 97% hlasů se rýsuje debakl snah ANO: Spolu dotahuje ANO na rozdíl 0,35 procent, důsledkem volební matematiky má ANO o dva poslance víc (72-70), ale sčítání pokračuje a trend je jasný, jako když při povodni stoupá voda. Spolu s Pirstanem vede už teď o sedm poslanců, to je převaha v naší parlamentní tradici neslýchaná! A co víc: kroužkování takřka vymazalo Piráty. Ti nestydatě ovládli Pirstan v poměru 2:1, pak se znemožnili, Rakušan vygumoval Bartoše. To tedy jsou pro voliče realistického politického zaměření dobré zprávy: komunisté pod čtyři procenta, socdem která na poslední chvíli vsadila na foldynovskou notu jakbysmet, progresivičtí Piráti bezvýznamná složka parlamentního života a zelení nemají ani jedno procento hlasů. Česko tedy volilo realisticky, odstřihlo nacionalistického divocha Okamuru od možnosti uplatnit přes šíbra Babiše svoje úmysly a je tu naděje na ustavení vlády založené na stabilní parlamentní většině.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Když se spací kufr probudí

Naši pejskové mají mnoho dobrých vlastností. Krom jiných neradi ráno vstávají. Obvykle jako první se vyhrabe z pelechu Nora, protáhne se a pak se postaví před koupelnou a čeká, až přijde nosič a dopraví ji do přízemí. Ano, od jejího loňského úrazu páteře ji musíme nosit. Gari se hbitě přesune do jejího opuštěného pelechu: pelech toho druhého je přece lepší, to platí mezi pejsky stejně jako mezi lidmi. Dolů pak přibíhá sama po úderu gongu – když nasypu granule do misky.

Tentokrát ale Gari přiběhla sama od sebe k mé půlce postele, opřela se o ni tlapkami a funěla mi do probouzejícího se obličeje. Že by se jí chtělo čurat? Kdepak, když jsem jí otevřel dveře, zjistila, že je venku zima a šla do kuchyně se zabývat miskami. Prostě, vjela do ní neposedná.
Naštěstí je to natolik řídký jev, že stojí za to, abych o něm psal do novin.