Dvě čuňárny s rozdílným výsledkem
Rozvrat jihomoravské organizace ČSSD vyvolal užaslé komentáře politických pozorovatelů. Jde o to, že organizace si sestavila kandidátku, na první místo nasadilo starostu Líšně Břetislava Štefana. Hamáčkovo ústředí ale navzdory tomu nasadila na první pozici Romana Onderku, za něho poslankyni Kateřinu Valachovou a Štefan se měl postarat s třetí pozicí. Vzhledem k situaci strany je pravděpodobné, že by neuspěl, ani kdyby se oranžová přeplazili přes pětiprocentní hranici. Takže s tím praštil a spolu s ním to udělalo dalších třináct nominantů. Zase – je to gesto pěkné, ale bez velkého praktického významu, jestli oranžoví uhrají deset, dvanáct poslanců, budou rádi.
To vše by proběhlo nejspíš v naprosté tichosti, nebýt toho, že vzbouřenci kolem toho udělali mediální poprask. Ten se médiím hodil v době, kdy se nic, ale absolutně nic neděje a na přední místa ve zpravodajství se dostávají havárie motocyklů a podobné trháky. Mnozí prorokují, že napůl mrtvá sociální demokracie je teď naprosto mrtvá.
Možná že je, možná není. Přinejmenším je to pořád ještě strana, nepřilepila se k nikomu nebo nemá na zádech někoho přilepeného. Kdo by chtěl volit sociální demokracii, ví že volí sociální demokracii bez přívažku, jak se to dělalo za totáče, řezník vám schoval šunku, když jste si k ní vzali kabanos. A potom, sociální demokracii eventuálně volí lidé, kteří nejspíš nejsou přilepení nosem k televizní obrazovce při sledování čtyřiadvacítky a vědí o této straně jen to, že ji založil Zeman a ten že je s náma, protože hulí a chlastá. Takže není divu, že jiní komentátoři naopak oceňují drzost Venezuely Maláčové a Matěje stropnického, kteří dělají podpásovou kampaň prostě tak, že fušují do řemesla kontrolorům práce a své hrdinské činy vystavují na facebooku. Vyměnit kandidátku z centra proti stanovám, to je čuňárna, ale málo koho opravdu zajímá. Dělat kontrolory, to je taky čuňárna, pokud nejste kontrolor, ale tohle může určitý typ lidí zaujmout. Ten typ lidí, kteří volí sociální demokraty.
Čtěte
neff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Po roce a jednom měsíci
...a pár dnech, ano, tolik času uběhlo od chvíle, kdy si Nora vyhodila plotýnku a transportovali jsme ji zchromlou na veterinu a hned jí dělali operaci se vším všudy, co k tomu patří. Mění se k lepšímu, jde to samozřejmě pomalu a pozná to hlavně ten, kdo ji vidí s odstupem, dejme tomu, měsíce, dvou. Dnes ráno jsem si ale všiml jakéhosi nápadného oživení. Jindy ji ráno taháme z pelechu, dnes páčila z postele mě. Kmen borovice pokácené přes cestu jindy obcházela, dnes ji přeskočila dřív, než jsem tomu stačil zabránit. Ona to dělat nemá, samozřejmě. Jsem samozřejmě rád, že tak ožila. Přemýšlím, čím to může být.
Nemůžou to dělat komáři? Taky ji štípají a tím jedem se možná do těla dostává něco oživovacího.
Možná to na mě zapůsobí taky. Je co oživovat. Budu se pozorovat.