Zemanova předvolební bombardování
Prezident Miloš Zeman si dopřál v neděli dlouhý rozhovor se stanicí Prima. Vedl ho v rozšafně nezáživném duchu až do finále, kdy odpálil hned dvě bomby najednou.
Především se otevřeně přihlásil k Babišovi a k jeho hnutí ANO. Volil by ho a kdyby měl dva hlasy, ten druhý by věnoval sociální demokracii, řekl. Dále pak dal jasně najevo, že neustoupil od svého úmyslu ignorovat výsledky koalic. Prohlásil je za podvod na voličích a hodlá tedy uznat výsledky jen jednotlivých stran, bez ohledu na to, zdali jedou po vlastní linii nebo v rámci koalice. To je ta první bomba, nikoli ale nová.
Ta druhá je bezprecedentní výpad proti liberální levici. Využívá toho, že nemá odpovědnost vůči nikomu, že je v podstatě nežalovatelný, o další mandát se ucházet nemusí. Když tedy prohlásí, že se mu hnusí transsexuálové, bude čelit hnojometu médií, nikoli ale soudnímu postihu. Nepřímo vyzval k demonstraci heterosexuálů, mimoděk si vzpomeneme na Trumpovo povolební tažení na Kapitol. Odezva nastala hned v neděli odpoledne a jistě bude pokračovat.
Podstatné je ale jedno – jak se to projeví ve volbách. Do nich zbývá plus mínus sto dní. Budou v nich rozhodovat lidé, kteří se o politiku zajímají asi tak jako já o fotbal – vím že se kope do míče a jsou dvě mužstva o jedenácti lidech, toť více méně vše. Opobloku Zeman jistě žádný hlas nepřihrál. Zašťoural do sršního hnízda, sám nepoštípatelný. Jak ovlivní ten bzukot volební výsledek? Vědělo se, že kampaň bude hnusná a však taky Babiš otevřel migrační téma. Že ale Zeman nastolí téma sexuálních menšin čekal asi málo kdo. Stalo se. I negativní reakce je součást volební strategie.
Stratégové opobloku by se měli hluboce zamyslet. Otázka je, zdali se dá něco rozumného vymyslet proti strategie, která loví na dně lidských pudů.
Čtěte
neff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Případ ztraceného smraďocha
Vyvezl jsem pejsky autem a po procházce oba zase nastoupili, poté jsem nasedl i já. Hned bylo jasno, smrad v autě jasně ukazoval, že se jedna z dam naparfémoval. Ten druh puchu je zcela specifický a nezaměnitelný s pouhým pšoukem. Jistě mi věříte, že mám hodně zkušeností v tomto oboru. Jeli jsme tedy domů – vstříc mytí psa. Ale kterého z nich? Zálibu v smradu mají obě.
Dojeli jme. Otevřel jsem zadní dveře a nejdřív vypouštěl Gari, Bedlivě jsem ji prohlížel. Charakteristické černohnědé skvrny bývají za krkem. Nic jsem neviděl. Aha, tak tedy Nora. Prohlížel jsem Noru a zase jsem nic neviděl. Dopadlo to tak, že jsem si klekl a jednu po druhé pečlivě očichával, abych zjistil zdroj puchu. Nic jsem nenašel.
Ještě scházelo, aby mě někdo viděl, jak lezu po čtyřech a očichávám psy. Některé věci se těžko vysvětlují. Například ta, kam se ztratil smrad.