Ultimátum Rusko do čtvrtka v poledne
Včera jsem tu psal, že jen šílenec by vsadil na to, že se naše vláda pochlapí a tu to máme: šílenec by vyhrál balík, vláda se pochlapila. Krátce po svém jmenování ministrem zahraničí předstoupil Jakub Kulhánek před veřejnost s kratičkým projevem, v němž suše oznámil základní skutečnost. Pokud Rusové do čt rtečního poledne neumožní návrat našim vyhoštěným diplomatům, hned odpoledne dojde k zásadní redukci ruské ambasády v Praze. Výslovně se pak zmínil o tom, že jde o rozhodnutí ve shodě s premiérem i prezidentem republiky. Toto by bylo hloupé ironizovat, vezměme to jako potěšující ujištění.
Prezident doposud k vývoji vztahů naší země s Ruskem mlčí. Při jmenování nového ministra zahraničí měl projev, který nijak nenaznačil, co se chystá, přičemž o tom pravděpodobně už věděl. Mluvil o rozdílu mezi vlastenectvím a nacionalismem, přičemž vlastenectví je láska k vlastnímu národu, kdežto nacionalismus se projevuje nenávistí k národům jiným. S tím nelze než souhlasit. Pak hovořil o hospodářské diplomacii, pochválil ministra zahraničí, že má prověrku na přísně tajné (že by šťouchanec do řad vlastních rádců) a pak už se absurdně pustil do Miroslava Kalouska, tedy do člověka, který titulárně nehraje v politice už žádnou roli, není ani předseda žádné strany, není ani poslanec, je to prostě soukromník. Nicméně ve světle skutečných okolností je to jen drobnost vhodná pro oživení v sále.
Jak to, že se naše vláda takto pochlapila? Na mužné postoje vlády opravdu nejsme zvyklí. Naštěstí nejsme v této situaci sami. Ministři zemí EU sice reagovali vlažně – ovšem na hůř než vlažnou žádost Jana Hamáčka o podporu. Rázněji se zachoval Evropský parlament, kde podporu vyjádřily všechny frakce. Sám Kulhánek na Twitteru poděkoval Jensi Stoltenbergovi a NATO za podporu a sdělil, že hned po jmenování s ním mluvil. Ruská propaganda a pátá kolona u nás toho faktu jistě využijí. S tím ovšem je třeba počítat, velmi jsem zvědav ne na to, co k tomu řekne Jaroslav Bašta nebo generál Šandor, to si dovedu představit, ale s čím inovativním přijde Václav Klaus. Zatím se drží sloganu záda k zádům, ke stožáru pevně.
Abych vše shrnul, v odhadu české reakce jsem se mýlil, předpokládal jsem tradičně trapnou uhýbavou pozici typu nešlo o teror, ale poškození zboží bulharského obchodníka a onu je na stole tvrdé ultimátum. Jestli se Rusové budou z Bubenče stěhovat, bude to poutavá podívaná. Řeporyjský starosta by ke stěhování mohl nabídnout svoji oblíbenou multikáru.
Čtěte
neff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Pěkná ozdoba
Nastalo období klíšťat. Vypravil jsem se do zvířecího obchodu koupit látkové obojky. Ljuba každý rok na jaře všije do látkového obojku protiklíšťový obojek, a naše holčiny v průběhu roku své látkové obojky zhyndrují k nepotřebě a další rok je třeba koupit nové.
Přišel jsem do pejskového obchodu, ujala se mě prodavačka. Byla moc milá, ukázala mi obojky, řešili jsme míru (/přinesl jsem si s sebou starý, odrbaný) a najednou jsem si všiml ozdoby na její blůze. Nejsem bystrozraký, Připadala mi ta ozdoba jako by to byl chameleon. Pak jsem zjistil, že to fakt vypadá jako chameleon. Když to pohnulo nohou, zjistil jsem, že je to živý chameleon.
“To je váš chameleon?“ podivil jsem se.
“Kdepak. On je zboží. Ale je hodně socializovaný. Je rád s námi.“
Taky bych byl rád s nimi, povykládat o zvířátkách tou hodnou slečnou a jejím chameleonem, ale musel jsem domů s látkovými obojky, aby jim Ljuba všila protiklíšťový obsah.