Čí je to průser
Neviditelný pes je politicky nekorektní, nemusíme tu alibisticky vyhvězdičkovávat výrok ministra zdravotnictví Jana Blatného, že když se lidi utrhnou o Velikonocích ze řetězu, nastane fakt velký průser. Byla to odpověď na otázku odéeskového dinosaura Marka Bendy, proč vláda trvá na zákazu pohybu mezi okresy.

Toto je úvodník, obvykle tu řeším planetární otázky typu nesmrtelnosti chrousta a sporů Uruguaye a Paraguaye. Takže budu to povídat kuchyňsky, aby to Marek Benda pochopil a došlo mu, co tím ministr myslí tím průserem. Dnes odpoledne na Strakonické, výpadovky z Prahy (vede skrz náš okres, aby mě nikdo nebonzoval). Ve tři odpoledne velký exodus z města. V podvečer procházka s pejsky. Rozmlžím, kde to bylo, aby – zase – jsem nebyl osočen z bonzováním. Potkám sousedka, milý pán.

Pojďte na pivo, pane Neff! Tady v… mají otevřeno, to víte, je to stranou, nikdo to nevidí. Pivo mají výborný.

To je to ministrem Blatným uváděné utržení ze řetězu. Vyplývá z iluze, že vás nemůže kamarád nakazit. Že dobré pivo je lepší ochrana než respirátor. A že ve dvou a více tu koronu přemůžeme, protože v množství je síla, zvláště pak v hospodě a na chatě a vůbec. Žádný z těch dobrých lidí, co jdou na to pivo, si nemyslí, že se utrhl ze řetězu. Jenomže jde do rizika a vystavuje riziku jiné. 

Aby poslanec veterán Benda pochopil: on ten zápas s koronou je přenášení vody sítem. Je to otázka počtu pravděpodobnosti. Každá ta restrikce, nemilá, otravná, nějak zmírní kontakty a o něco málo sníží pravděpodobnost nákazy. I ta málo vymáhaná zápověda pohybu mezi okresy.

Marek Benda není idiot. Musí to chápat, je to jednoduché, jde o nakažlivou nemoc, přenášenou kontaktem, čím mín kontaktů, tím míň přenosů. Ale dělá, že tomu nerozumí. Chová se tudíž jako idiot. Podškrtnuto, sečteno. Chování poslanců jako idioti zhoršuje průser.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Blbka na kvadrát

Jdeme naší ulicí a už z dálky vidím, že na samém konci vyjíždí pan L. z pozemku. Gari šup, a už vletí otevíranými dveřmi dovnitř, to je klasika. Tak jsem popoběhl, mávám, pan L. zastaví, stáhne okénko, vysvětlím co se děje, on se zasměje, rozloučili jsme se a on odjel a nechal vrata pootevřená.

Volám Garinu. Nora capká se mnou a dělá hodnou: já jsem tady, já jsem nikam nevlezla! Chválím Noru, volám Gari. Vlezl jsem na pozemek, obešel dům a Gari nikde. Vykouknu na ulici, jestli mezitím nevyklouzla. Nevyklouzla.

Takže je to jasné. Když Gari zmizí, je vždycky v garáži.
Naštěstí byl ještě někdo doma, otevřel garáž a skutečně, blbka byla uvnitř. Ona jak vběhla k L. na pozemek, vrata garáže ještě dobíhala a šup, Gari byla uvnitř. Potmě, samozřejmě. Ale s pytlem granulí pro pejska. Takže zase to nebyl tak úplně pitomý nápad.