Německý energetický karneval
Kdepak jsou ty časy devadesátek, kdy jsme vítali dohodu o ropovodu z německého Ingolstadtu jako záruku před závislostí na ruských dodávkách! Pětadvacet let uplynulo a Němci dokončují plynovod z Ruska Nord Stream 2, třebaže Američané zuří a metají na ně sankce. A vida, v Německu velmi úspěšní Zelení si už dali do programu, že po volbách plynovod Nord Stream 2 zruší. Takže: všechno bude na elektriku, Mutti Merkel zrušila atomovou energetiku v obavě před vlnami tsunami fukušimského typu, o uhlí není ani řeči, větrné elektrárny jsou košer, ale nesmí být v dohledu obydlí kohokoli, jinak ten kdokoli udělá bengál, a plyn nesmí být z Ruska, protože Rusko okupuje Krym dobytý na Turcích Kateřinou Velikou. Na potápějícím se Titaniku se tančilo (nějakou dobu). Toto připomíná karneval.

Koupit či nekoupit
Hysterická reakce dvaceti vlád, vyblázněných mediálním tlakem, podlomila u mnoha lidí důvěru ve vakcínu AstraZeneky. Ta byla úspěšně aplikována 17 milionům lidí (teď už asi více) a u třiceti lidí se reportovaly potíže s krevními sraženinami, aniž byla jasná příčinná závislost. OK, panika takzvaně odvolána (po dvou dnech zkoumání EMA, což je samo o sobě směšná pitomost, ono to bylo celé pitomost od začátku), nicméně jak řečeno, u mnoha lidí je po důvěře. Co s dávkami v ledničkách?

Rozumná odpověď zní – kupte u těch co to nechtějí a aplikujte. Tohle radí rozum. V našem světě je to ale zařízeno tak, že se spíš hledá cesta, jak to neuskutečnit než ta, která vede k cíli. Že prý jsme se zavázali nakupovat jen od výrobce.

Jako stát určitě jsme se tak jistě zavázali. Chápu, jsou tu úmluvy, je tu EU a její regulatorní funkce, sahající od pomazánkového másla po výkon vysavačů. Nejde to.

Ale ať někdo přesvědčí starého pardála, že něco co se někde válí se nedá koupit? Samozřejmě že to nemůže koupit stát, protože stát je tu od toho, aby věci nešly a ne proto, aby šlapaly. Může se o to ale pokusit soukromý sektor. Všechno se dá koupit. Všechno jde, když se chce. Stát je řízen lidmi, kteří se snaží být z obliga. Jejich funkci ať zastoupí manažeři podniků, které se časem zhroutí, když z tohohle bordelu nevybředneme. Politikou „nejde to, protože jsme se zavázali“ v něm zůstaneme zcela určitě.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Dnes poprvé zase do kopce

Musím srůstat žebra, jak se zdá, docela se mi to daří, už necvakaj a míň bolej. V poledne jsem byl s pejsky, nejen po rovině, ale i do kopce. Mám teďd takové to do ucha na telefon, prej tomu říkají bondovka, já tomu říkám příušnice. Kecal jsem cestou lesem se synem Davidem. Pořád mě nabádal, abych sebou nesek.
Kurňa, copak sebou sekám?
Někdy jo, A zlomím si žebra.