| |
 |
Hledání: |
| |
Sekce: |
 | |
|
 NEVIDITELNÝ
PESZVÍŘETNÍKSCI-FI
|
| |
|
Zpět na hlavní stranu |
|
|
| ||||||||||||||
| |
O Hyeně:
Tato verze Neviditelného psa navazuje na původní koncepci z roku 1996; autor textů a obrázků je vydavatel NP Ondřej Neff. Odkazy na sekce a jednotlivé rubriky vedou do plné verze NP. Pokud máte zájem o čtení jen této verze psa, zaznamenejte si její adresu do bookmarků (oblíbených adres).
|
 |
Opakování seriálu Steve Proška v Neviditelného psa z roku 1997
Z piety opakujeme v původní jazykové verzi i bez diakritiky (na klasické texty se nesahá) |
| Obsah: 1/Landing [*] 2/Raiders [*] 3/Good conduct [*] 4/České tance [*] 5/Expendables [*] 6/Pacification [*] 7/The colonial life [*] 8/Dudlík [*] 9/Press [*] 10/Intermezzo [*] 11/Čajový obřad [*] 12/FIGMO [*] 13/Camp [*] 14/Ministr [*] 15/The Seet California | |
Lt.cmdr. USNR Hamilton Scott:
"...chybi nam voda, tohle certovo harcovani po pamapach je pro pesaky a jinou verbez! "
To proklete a zaroven zboznovane more. Ocean, slane krupeje vody na rtech, narazy vln. Pach mazutu v pruvlacich a ventech valecnych lodi, skripot ocele a nekonecne houpani lodnich boku. Spaci pytel na uzke koji v mezipalubi. Zapadajici slunce pred pridi lodi. Jistota namorniku pred zradou cekajici na pobrezi.
Chlapecky nerozumna
touha dalek toulavych...
Sedivy povrch asfaltove vozovky ramovane destniky palem je pretaty bilym pruhem s napisem STOP. Budka podobna novinovemu stanku deli silnici na dva proudy. Cervena tabule upevnena pred straznici oznamuje projizdejicim zlutym pismem: USMC CAMP PENALTON, tabor namorni pechoty Spojenych statu. Strojove nauceny pohyb ruky nastaveny pro indetifikacni dokumenty namorniho pesaka v peclive nazehlene uniforme.
"Prostor Targawa, stabni budova devet," pronese po prohlidce prukazu a kontroly pruvodnich dokumentu strazny. Zasalutovani zakoncene trhavym pokynem smerem ku vzdalene krizovatce. Nekolik mil po ceste delici duny pacifickeho oceanu od sluncem spalene travy kalifornskeho pobrezi.
Dalsi zavora a opet prohlidka dokumentu, udoli otevrene jednou stranou k plazim oceanu svira podkovu prizemnich bile natrenych drevostenych baraku. Vytvor vojenske urbanizace je ovencen rozsahlym parkovistem a ozdobeny stozarem v typicky quoterdeck stylu a upevnenym peclive vylestenym signalnim zvonem.
Zaradim automobil mezi smes civilnich i vojenskych vozu. Vypnu motor a z druheho sedadla zdviham malou prirucni tasku. V hemzeni osob v civilu i khaki uniformach namorni pechoty obcas pronikne modr ci bezovost stejnokroju valecneho namornictva Spojenych statu. Propletam se parkovistem smerem k budove oznacene velkou cislici devet.
Na rozdil od cervene zlutych napisu namorni pechoty je pred vchodem modrobila deska oznamujici ze zde je HQ SEABEE battalion U.S.N. - stab stavebniho praporu valecneho namornictva Spojenych statu.
Velke nastenne zrcadlo v chodbe budovy promitne vlastni podobu. Svetle bezova uniforma s ostre nazehlenymi puky. Radka barevnych stuzek, male zlate kotvicky v limci kosile, cerna jmenovka PROSEK. Jmeno, ktere nekoresponduje se stejnokrojem CPO USN.
Energicky zaklepu na dvere oznacene XO. Za haldou slozek dokumentu na kovovem, sedivem psacim stole se vynori hlava ostrihana na kratkeho jezka.
"Cheif petty officer Prosek reporting - sir!" pronesu z durazem na posledni slovo foneticky pouzitelneho imperativu nekde na druhe strane sveta.
Dustojnik v zelene polni uniforme s cernym napisem U.S.NAVY a kulatym tercem znazornujicim nasupeneho medaka v namornicke cepici na leve naprsni kapse zvedne oci od stavebniho planu.
" How's going Proschik?" vyrazi zkomoleninu stredoevropskeho jmena. " Jsem rad, ze vas vidim."
Nezli stacim odpovedet nad hlavou nam zahrmi motory dopravniho letounu. Otevrenymi okny kancelare stacim zaregistrovat napis na kridlech Herculesu AIR LIFT NATIONAL GUARD. Dustojnik pohledne na hodinky. "Presne, pristavaji ve dvouhodinovych intervalech v El Torro. Pokazdy s dveste pasazery, muzskejch, zenskejch i nemluvnat. Primo s Guamu."
"vysledek jednani nasich skvelych politiku," zamumlam vztekle. A mam chut rozbit hubu nejakemu hippikovi.
"Chief..." prerusi me myslenky XO. Osloveni rotmistru v namornictvu Spojenych statu , nikoliv familiernost. " Zatim jste dorazil jako treti z vaseho zalozniho tymu, cekame vas deset. Potrebujeme poliry pro ryhclou vystavbu evakuacniho tabora pro nase vietnamske spojence."
Pomalu pronesu: "Uprchlickej lagr, pro lidi kteri si na nas vsadili."
Dustojnik se na mne podiva a polohlasem pronese: "To je snad taky odmena, ne?"
Neodpovim, pouze neco zahuhlam,. Oknem v dalce mezi keri Manzanity zahlednu postavicky v cernych pyzamech a slamenych kloboucich podobnym osatkam na vejce. Cas mne vrati zpet jako strih filmoveho shotu. Rodiny s kufry, pach potu, zbytky jidla a desinfekce zachodu. Otlucene zdi budov, strach z neznama. Zo znam. Nezapomnel jsem na svou zvireci ostrazitost v uteceneckem tabore Flichtlingu pobliz Mnichova.
"Proschik, preberete dvacet Marines, sou zelenaci," pokracuje XO a podava mi tlusty fascikl spolu s tubou konstrukcnich planu. " Ubytujte se dole v tabore, cestu najdete snadno. Shromazdeni je v osmnact nula nula, CO tam prijde taky."
"Skipper je tu taky?" prekvapene se otazu.
"Jo, bude to velky cekame tu takrka ctyricet tisic lidi behem nekolika dni, Guam se pod nima takrka potapi."
" To je radost," utrousim podivam se na hodinky, " uz abych radsi sel, pane."
" Chief, budete potrebovat tohle " a podava mne cervenym plastikem obalenou kartu opatrenou zavesnikem. " Ostraha tabora je prisna," doda.
Zasalutuji a vydavam se na cestu. Na schodisti z budovy si pripinam cervene ID na chlopen naprsni kapsy.
"Hi, Proshik" zahaleka dunivi bas s jizanckym akcentem. Cerna tvar s rozplaclym nosem se privetive sklebi na uvitanou.
" Jefferson , tebe taky vytahli? " s pobavenim kvituji poteseni pri spatreni sveho spolubojovnika z dob naseho dobrodruzstvi v delte Mekongu.
" Thanks to God," odpovi. " Aspon jsem z dosahu my stary, uz mne lezla na nervy. Svezes mne dolu?" zepta se." Vsichni CPO bydlime v traileru co sme vcera pritahli s Hueneme."
Pomysleni na nekolika tydeni spoluziti s bandou od rodinych krbu odtrzenych zalozaku me nenadchlo, ale v dane situaci je tezko se vyhnout.
Motor polotereniho Chevy Pick up okamzite naskoci. Dvestekilovy cerny obr se uvelebi vedle mne. " Poradny auto," zavrci, "do tech japonskejch sracu se nevejdu."
Popojizdime z parkoviste smerem k sidlisti ne nepodobne vstupu k pracovnimu taboru v Zemi kde zitra, znamena uz predevcirem. Jeden z namornich pesaku s oznacenim vojenske policie s i vyzada nase dokumenty, zatim co dalsi cast strazni eskorty prohlizi prostor naseho vozidla. Velitel ostrahy lepi nalepku sbarevnym ocislovanim na naraznikpPickupu.
" Veskera juridistikce za branou podleha Provost Marshall USMC! " rekne a kratce mne informuje, co smim a nesmim. Pri zmince o prohibici alkoholovych napoju v prostoru Jefferson vedle mne se osije.
Brana se otevira. Vjizdime do mumraje civilnich a vojenskych odevu. Spravni budovy s napisy -immigration and naturalization service- jsou oblezeny davem zadatelu o vstup do zeme zaslibene. Dlouhe fronty pred stanovymi jidelnami, unavene rezignaci poznamenane orientalni tvare. Plac deti, vriskot honicich se kluku, to vse mne okamzite zahlcuje.
Jefferrson mi ukazuje smer, a ja se snazim neprejet prevalujici se dav na prasne ceste mezi velkymi stany a docastne smotovanymi prenosnymi domky. Vjizdime do centra tohoto docasneho lidskeho mraveniste. Mezi jidelnami a osetrovatelnami ve stinu staletych kalifornskych dubu, stoji pomerne luxusne vyhlizejici mobil home s napisem SEABEE central command.
"Home sweet, home..." ukaze mi Jefferson smerem k tomuto obydli. Parkuji mezi nekolika sedivymi vozidly s oznacenim U.S. NAVY pred nasi ubytovnou. Nekolik asi osmnactiletych bazantu marines honicich se s vietnamskymi kluky po parkovisti se pri nasem objeveni okamzite ztrati. Kluci rozpacite zustanou stat. "Uz at ste pryc, hajzlici!" zahulaka Jefferson. A vyda se na obchuzku parkovistem. Vstupuji do maringotky .
"Howdy Proschik" zahaleka na mne plesoun v bilem triku, s ocima zarudlyma od nevyspani.
"How's going Elmas?" Odpovim a hodim svuj namornicky bag na jeden z prazdnych kavalcu. Elmas, celym jmenem CPO Elmadollar jeden ze stejnych tahounu namornich zaloh v civilu i zde zememeric. ,
" Coffe?" a aniz ceka na odpoved naplni pro mne stereofomovy salek z velke termosky stojici na stole. Z venku se ozve Jeffersonovo nadavani. "Zatraceni rostaci... " hulaka k ohromnemu gaudiu mihajicich se vietnamskych deti. Podivam se na hodinky.
"Starej tu bude za pul hodiny, je treba se zabydlet."