Piráti to vytrhnou, hurá
Úvodem dovolte obšírnější citát: Potřebujeme naši republiku rozpohybovat. Proto jsme v týmu společně s experty připravili sérii kroků, které nás k tomu dovedou. Náš plán Republika v pohybu je postaven na třech pilířích. Za prvé je to posílení trhu práce, aby bylo v naší zemi výhodné pracovat a přilákali jsme k nám i nové talenty, aby byla místa ve školkách a aby se nevyplácela práce na černo. Za druhé chceme využít peníze, které nyní leží bez užitku, a nasměrovat je do smysluplných investic.

Toto není citát z programu nově založené strany, která hodlá vtrhnout do ospalé české arény a roztočit to tam jak čert v palírně. Je převzatý z tweetu předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka, předsedy strany, která má své čtyři poslance ve sněmovně a tři ministry ve vládě.

Pracovní trh by se dal rozpohybovat udolněním striktních předpisů, ty Fialova vláda za asistence Pirátů ještě víc utužila. Školky netřeba řešit, protože prudce klesá porodnost, což není divné v zemi, kde je Aliance pro rodinu vnímána jako klerofašistický spolek (jistě, není to důvod, ale je to příznak přístupu). Že mají Piráti spadeno na „peníze bez užitku" také není překvapující, mají spadeno například na byty bez užitku a svého času měli nápad fízlování přes elektroměry, jak moc se v kterém bytě bydlí.

Je to skutečně vrchol komiky, když někdo přichází se skvělým plánem po dvou letech (ne)činnosti anebo činnosti bez výsledku ve vládě! V jistém smyslu je to kopírování ofenzívy STAN zahájené dnes už slavným Rakušanovým videem na téma „je to špatně a já to Fialovi řeknu". Je to špatně, konstatuje tentokrát Michálek, předložíme Fialovi plán. Tedy, nejen Michálek, Piráti k tomu svolali tiskovou konferenci.

Tance kolem migračního paktu
Z médií a sociálních sítí se debata o migračním paktu přesunula do parlamentu, kde po dlouhou dobu zněl jekot Andreje Babiše na téma národní zrady. Rakušan se brání, že v paktu není slovo „kvóta" napsané a tudíž tam kvóty nejsou. Kdo by se chtěl přesvědčit, jak to je, má příležitost zde, stáhněte si dokument, ale pozor, má 300 stran. Babiš se ani nepokoušel skrývat, že už jede předvolební kampaň. V eurovolbách se může ukázat, že pro aktuální levičácký Evropský parlament bylo protlačení paktu Pyrrhovo vítězství. Že na něm Babiš bude profitovat je stoprocentně jisté.

Čistě věcně, jeho jekot má efekt akustický, nikoli faktický. S paktem nikdo nehne, zbývá formální schválení kvalifikovanou většinou. Razantní odpor se od Fialovy vlády nedá čekat. A hlavně, schválení nebo neschválení nemá na vývoj událostí žádný vliv. Stěhování národů pokračuje a je nasměrováno do západní Evropy. Ke zlomu postoje veřejnosti vedené levicově laděnými elitami by mohlo dojít až po naplnění katastrofických předpovědí včetně lokálních gerilových válek. Pak ale už bude pozdě, protože ty lidi z kontinentu nikdo nedostane – rekonkvista Španělska, tedy vypuzení Arabů, trvalo sedm set let. Současná azylová praxe vychází k válečných zkušeností: švýcarští vojáci odháněli od hranic zoufalé Židy, kteří prchali přes Němci a jejich plynovými komorami. Na této hrůzné (a dalším podobným) zkušenosti jsou postaveny aktuální zákony a smlouvy a instituce včetně soudů pro lidská práva. Navíc ještě panuje zcela lunatická iluze, že migrace zachrání penzijní systém vymírajícího kontinentu.

Souhrnem: praktického významu tahanice kolem paktu nemá, ale ovlivní výsledek eurovoleb.

Poznámka závěrem
Malý postřeh na dané téma: byl jsem v jediné arabské zemi, totiž v Ománu. Skvěle fungující monarchie. Na práci tam vozí lidi z daleka, konkrétně jsem viděl Bangladéšany. Makali na dálnici a bydleli v obytných buňkách typu Jiří Čunek. Ománský přístup by se ale evropským spasitelům světa asi nelíbil.

Bez psů

Dnešní příhoda bude opět bez pejsků a hne pochopíte, že by takříkajíc s pejsky nemohla nastat.
Kouknu takhle na terasu a dál na jezírko a na něm plave kačer s kachnou. Zapnul jsem mobil, abych je vyfotil – Ljuba byla s pejsky na procházce a chtěl jsem jí fotku poslat, a taky přátelům Karlovi s Hankou, mají též jezírko a jednu sezónu strávili zápasením s kachnami dvou až tří generací. Vyšel jsem tedy na terasu a fotil a opatrně jsem se blížil, abych nevyplašil.
Opatrně blížil? Potvory mě ignorovaly. Obcházel jsem jezírko a kachny nic. Nakonec tedy jsem vzal sítko co mám na sbírání napadaného listí. Vylezly tedy na břeh a capkaly po trávníku. Já za nimi a teprve když jsme takto obešli půl zahrady, zamávaly křídly a odletěly.
Sotva Gari s Norou vytáhnou paty (v počtu osmi) a už takové alotrium!