My se tady škrtíme
Komisař Ledvina svého času informoval Nicka Cartera, že se u nás v Čechách fackujeme. Vypadá to, že jsme přešli na škrcení? Paní měla v Tunisu uškrtit manžela a rovnou v Čechách uškrtil koloběžkář motocyklistu na řemínku jeho přilby. To je žeň informací z horkého léta, které už přestalo být horké a horempádem přechází do podzimu.

Nebo je to úplně jinak a léto je naprosto běžné, občas svítí sluníčko a pak je fakt pařák, jak už to bývá v létě zvykem, jindy zafouká a zaprší. Na Rhodu hoří. Na Rhodu jsem nikdy nebyl, leda na chorvatské Brači a tam v létě hoří pořád, je to takový zdejší obyčej a helikoptéra s vakem na vodu tam má pořád co dělat. Obyčejné léto, ve kterém se nic neděje a protože média musí obecenstvo živit, vybírá dramata a musí to dělat, i kdyby čert na koze jezdil.

Ano, můžou za to média.

Na koho bychom (kromě vlády a politiků obecně) nadávali, kdybychom je neměli? Máme je… a politici jsou zalezlí.

Čtěte neff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Případ opatrné dogy

Vposledku jsme několikrát potkali pána s dogou. Je to krásný pes, urostlý, svalnatý, štíhlý, černobílý, velmi impozantní. Při prvním setkání, jakmile nás zmerčil, zalezl za pána a vykukoval. Nora začala štěkat a jak to dělá vždycky, obcházela ho vééélikým obloukem.

Gari, ta se vždycky jde podívat. Rána po posledním podívání se jí zahojila před pár dny. Doga byla zjevně na rozpacích, musel jsem Gari odvolat, abych psa ušetřil trápení.
Dnes ráno dokonce Gari na tu dogu zavrčela. Na to bacha, Gari. Kdyby otevřela tlamu, mohla by tě vdechnout.