2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
úterý 18.11. 2008,
  • Politici, studenti i občané si připomněli výročí událostí v letech 1989 a 1939
  • Z Ruzyně odstartovalo první letadlo do Spojených států s pasažéry bez víz
  • NATO potvrdilo, že podporuje americký protiraketový systém ve střední Evropě
  • Občané vyhnali levicové extremisty z Nezakladnam od pomníku na Národní třídě
  • V Litvínově se střetli pravicoví extremisté s policií, která je posléze zpacifikovala
  • Jihomoravští občanští a sociální demokraté se dohodli na společné krajské koalici
  • Mladí konzervativci pochodovali Prahou na protest proti s nástupu komunistů k moci
  • Volby by teď vyhrála ČSSD, ODS ztrácí víc jak 16 procent, tvrdí STEM
  • Počasí v Praze: zataženo, chladno

     
 border=
    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Plivnutí na demokracii
    Na jedné straně neonacisté, na druhé straně levičáci, jedni i druzí využili výročí 17. listopadu pro sebe. Takzvaná dělnická strana si chtěla vyzkoušet, jestli je demokracie tak bezzubá, jak to vypadá. Zatím je brzy na hodnocení - a kdo ví, jak to dopadne: doposud se na pranýři ocitala policie a ne výtržníci, ať to byli kraválisté kolem Mezinárodního měnového fondu anebo "tančící děti". Bohužel, i takové výjevy ke svobodnému životu ve svobodném státě patří. Rezignovaně nad tím krčit rameny by byla chyba. Situace se přiostřuje. Vypadá to na zapeklitou slepou uličku. Na jedné straně fašistický extremismus a proti němu se začíná zvedat romský rasismus. Do toho pak neohrabané a od reality odtržené pokusy o "pozitivní diskriminaci", která přilévá olej do ohně. Po tom, co se stalo v Litvínově, nebylo by divu, kdyby ohrožené komunity začaly budovat miliční systém sebeobrany. A to teprve vypukne mazec!
     
 border=

    JAK ŽIVOT JDE: Dobrodružství u rybníka
    V pondělí jsem byl s Dílnou IDIFu (fotografická škola) ve vesnici Vlkava u Nymburka a fotili jsme tam výlov rybníka. Vybavil jsem se: nepromokavá bunda (osvědčila se), nepromokavý klobouk (osvědčil se), svetr (výborně!), holínky.
    Holínky jsou při výlovu rybníka samozřejmostí.
    Takže jsem capkal kolem, fotil, a trochu litoval ty naše posluchače, kteří si holínky nevzali, ač varováni a upozorněni.
    Ano, pýcha předchází pád, či spíš vcucnutí.
    Fotím a jdu v holínkách k vodě skrz bláto a najednou jsem si uvědomil, že se mi jde těžce. Je třeba se vrátit, napadlo mě. Podíval jsme se dolů a viděl jsem, že se bahno povážlivě blíží okraji holínek. Chtěl jsem se tedy otočit... a ono to nešlo.

    Nebudu to protahovat. Samozřejmě, žáčkové si toho všimli a mohli se potrhat smíchem. Nejdříve se mi podařilo jim podat foťák a pak jsem velmi pomalým šroubovým pohybem uvolňoval nohy. Ale v jednu chvíli jsem si už myslel, že mi tam holínky zůstanou a budu se muset vracet bos, nohy obalené smrdutým bahnem...

    Takže: holínky dobrý, ale chůze po suchu je lepší.