2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
středa 28.11. 2007,
  • V Annapolisu začala konference států Blízkého východu a USA
  • Topolánek by prý nebyl proti Čunkovu návratu, Liška mu také nevadí
  • Předsednictvo SZ navrhne na ministra školství Lišku, Kuchtová je proti
  • Liškův nízký věk zaráží Klause, jmenoval by jej, leč s třesoucíma rukama
  • Poslanci KDU-ČSL se chystají do klubu pozvat Klause i Švejnara
  • Antirakeťáci si stěžují na ČT, placenými agenty Ruska prý nejsou
  • Exministryně a bývalá NSZ Benešová vstoupila do ČSSD
  • Sníh komplikoval na Šumavě a Vrchovině dopravu
  • Počasí v Praze: skoro jasno, teploty nad nulou

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Zelenáč ministrem
    Neslyšeli bychom o něm ani teď, protože ministerstvo školství nikoho nezajímá a nepálí. Zaujal jen tím, že prezident Klaus se o něm vyjádřil po svém zvyku osobitě (osobitost se v Čechách trestá), pozastavil se nad nízkým věkem člověka, který má řídit vzdělání populace v příštím období, a připustil, že při podpisu jmenovacího lejstra se mu budou třást ruce. Pro jeho útěchu budiž připomenuto, že na vzdělání obyvatelstva nemá ministr školství žádný vliv, že školství je nastaveno jak je nastaveno, že má svoji trvale klesající úroveň stanovenu bez ohledu na figuru v čele ministerstva a že tedy pan Liška může být každému fuk.
    Na pidilapálii kolem ministra školství je zajímavé jen to, že kolem této bouře ve sklenici vody se projevila vnitřní nesoudružnost a rozhádanost strany zelených. Nemůže být jinak. Strana založená na negaci, strana založená na odmítání, bez pozitivního programu, strana"protestní" nemůže mít pevnou vnitřní strukturu, jelikož se její vedoucí činitelé budou vždycky profilovat nikoli kolem "programové osy", ale kolem schopnosti kooperovat nebo být "proti". Genosse Kuchtová je víc proti, Bursíkovi hoví být ve vládní struktuře. To je jediné, co se dá říci zajímavého o této jinak zcela nezajímavé společnosti.
     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Opět reklamace
    V pondělí jsem tu popisoval příhodu s nákupem osvětlení do zahrady a vyprávěl jsem o tom, jaký problém nastal, když se ukázalo, že ze všech škatulí s lampičkou někdo ukradl přiloženou žárovku a že se nelze dovolat spravedlnosti: vykradené zboží si koupit nechcete a obchod vám nedá žárovku, protože je to zboží jako každé jiné a oni vám nemohou nic dát zadarmo. Včera jsem měl další variantu na stejné téma.
    Usmyslel jsem si, že si k osvětlení přikoupím dálku. To proto, abych nemusel do sněhu na zahradě a zapínat a vypínat, to se k jednadvacátému století jaksi nehodí. Takže jsem si koupil dálkově ovládanou vložku do zásuvky: má v sobě rádijko a vy to zapnete nebo vypnete na vzdálenost od půl do třiceti metrů. Skvělá věc.
    Dálkový ovladač má v sobě dvanáctivoltovou baterku. a je obsažena v dodávce. Nikdo ji neukrad , přesvědčil jsem se, že baterka v ovladači skutečně je. Kdyžjsem přišel domů a chtěl tu věc vyzkoušet, zjistil jsem, že baterie je vybitá. Takže zpátky do kšeftu. Náhradní baterku měli , stojí 39 korun. Vím, že nejlepší by bylo ukrást ji, jenže nekradu. Tak jsem ji vzal a šeljsem za prodavačem.
    Neudělal jsem mu radost. Proměřil původní baterku, byla mrtvá. Ze svého šuplete postupně vylovil pět dvanáctivoltových baterek. Žádná nejevila známku života. Volal do oddělení reklamací. Tam to nikdo nebral. Takže nakonec mi tam do ovladače vrazil tu baterku, kterou jsem našel v regálu a řekl mi, abych došel do oddělení reklamací a řekl jim to.
    Mohl jsem se sebrat a jít domů. Neudělal jsem to. Místo toho jsem vystál frontu v oddělení reklamací a řekl jim to.
    "Co mi to povídáte?" pravila paní reklamační. "Nás to nezajímá!"
    Kdybych baterku ukrad, výsledek by byl stejný. Jeno pocit by byl jiný: měl bych pocit, že jsem zloděj. Takhle mám pocit příjemně prožité absurdity. A pak že se poctivost nevyplácí!