2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
úterý 18. 9. 2007,
  • Evropský soud první instance potvrdil pokutu půl miliardy eur pro Microsoft
  • Al-Kajda vyzývá muslimy ke kolektivnímu vyvražďování v zemích Západu
  • Pithart uvedl, že nebude kandidovat na prezidenta v předem prohraném boji
  • Klaus se podivil, že podle Paroubka smí v otázce oteplování zaznít jen většinový názor
  • Topolánek neodvolá Kuchtovou, ta návrh evropského programu přepracovala
  • Začalo zasedání česko-rakouské skupiny k bezpečnostním otázkám Temelína
  • Prvenství v anketě Hrůzy Česka získal pražský stadion FC Sparta
  • Podle STEMu předstihla ČSSD v preferencích ODS
  • Počasí v Praze: oblačno, teploty 25° C

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Pithart odstoupil z klání
    Petr Pithart se rozhodl nekandidovat na úřad prezidenta republiky. Ještě ráno tisk posuzoval míru jeho "antiklausovosti" a odpoledne bylo zveřejněno rozhodnutí. Proti Klausovi teď stojí trojice Dientsbier, Pačes a Švejnar. Nesmíme si klást otázku "koho bych volil já", kdo je podle mne ten nejlepší a nejkvalifikovanější coby hlava státu. Otázka zní, která postava se lépe hodí jako zboží pro politický obchod. Jiří Dientsbier je tvrdé sousto pro komunisty, co kdyby si zapomněl v kapse jejich želízka, která tam nosí (možná) na památku? No a Švejnar, ten smrdí cizinou a má zápaďácké móresy a cizácké smýšlení. Neříká "kurva" ani "piča", jako jiní naši vedoucí představitelé a to je podezřelé. Klaus to taky neříká, ale naštěstí hraje českou notu na české housličky. To se od Švejnara nedá čekat.
    Takže zbývá Pačes. Jenže on je stoupencem kolektivní obrany a podporuje zřízení americké radarové stanice v Brdech...
    Ach jo! Škoda, že ústava nedovoluje vystřihnout prezidenta z papundeklu. Hned by byla v obou komorách sháňka po nůžkách (za peníze daňových poplatníků, samozřejmě).

    Francie hovoří o válce s Iránem
    Je dobře, že Francie bere iránskou hrozbu vážně (připomeňme, že tato země usiluje o atomovou bombu a vlastní raketové nosiče, to jenom na okraj debaty o tom, zdali má protiraketový deštník smysl). Ale taky je dobře připomenout, že Francie poskytla asyl islamistickým fanatikům, kteří připravovali svržení reformní sekulární vlády šacha Pahlávího. Levicoví intelektuálové všech odstínů červeni potom nadšeně tleskali, když bylo císřství opravdu svrženo.
    No a kdyby irácký Husajn neskončil na šibenici (a nebylo předcházejícího amerického angažmá), měl by Irán dalšího jaderného spojence.
     
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Ode dneška jsem zvolský občan
    Je to zase jeden přelomový den - dnes mi na obecním úřadě ustříhli růžek z občanky a dali mi dodatek k OP, papírek s potvrzením, že jsem trvale hlášen ve Zvoli. No a ve středu půjdu do Vraného kvůli zřízení nové občanky. Už tedy nejsem Pražan, jak jsem byl dvaašedesát let. Jak se cítím? Normálně. Občanka je blbost, podstatné je, že mám rád Prahu a mám rád i Zvoli. No a protože tu bydlím, tak si myslím, že bych sem měl formálně patřit, c´est tout.

    Ještě k "podgerovské příhodě"
    Psal jsem tu, jak jsem posledně přijel na motorce na seminář a zjistil jsme, že mám každou botu jinou. Pan M.P. poslal na doplnění milou příhodu:

    Schůzka s významným zákazníkem ve Stuttgartu naplánována na pondělní v 9h ráno. Přesun do Stuttgartu a zpět letadlem. Bohužel nebyl v pondělí ráno žádný let a letěl jsem už v neděli večer. Takže džíny, tričko a tenisky. V málem kufříku sbalené všechny "rekvizity" na další den -- černý oblek, nažehlená košile, kravata, naleštěné černé boty. Tedy zdánlivě vše. Opravdu? Při vybalování na hotelu jsem zjistil, že jsem zapomněl drobnou, leč podstatnou věc: černé ponožky. Na sobě jsem měl pouze bílé sportovní, ve kterých jsem přiletěl. Vzhledem k úrovni mých partnerů na schůzce další den bylo vyloučeno přijít v bílých ponožkách k černému obleku a černým botám. (Asi by ani neměli pochopení pro vysvětlení, že počátkem 90. let to byl mezi českými byznysmeny velký hit :-))

    Byl to luxusní hotel, který měl na recepci obchod pro sklerotiky a Podgery s nabídkou ledasčeho, od kartáčku na zuby až po pěnu na holení. Bohužel obchod nevedl černé (ani žádné jiné) ponožky. Normální obchody otvíraly druhý den nejdříve v 9 ráno. To nepřipadalo v úvahu, jelikož v 9h už začínala moje schůzka a znáte to, přijít pozdě na schůzku s německým partnerem, to je absolutní faux pas.

    Řešení? Hotelový obchod pro sklerotiky prodával černé leštidlo na boty. To byste nevěřil, jak snadno jde udělat z bílých ponožek černé!!
    Schůzka dopadla nadmíru dobře, spokojen já, spokojeni němečtí klienti, takže příjemné rozloučení, 'fwiedersehen, rychle z budovy ven a najít nejbližší popelnici na bílé ponožky nasáklé černým leštidlem na boty.

    PSÍ PŘÍHODY: Psí náměsíčník
    Nechci to zakřiknout, ale zdá se, že příběh náměsíčnictví neboli somnambulismu naší Iris je u konci. V noci na dnešek nepřetržitě spala a to znamená, že jsme se vyspali i my.

    Samozřejmě že mě napadlo už na začátku příběhu nocí, ve kterých se Iris probouzela a procházela se po domě a padala ze schodů, že trpí blechami. Napadlo a ukázalo se, že je tomu tak. Nasadili jsme tedy osvědčený Front Line. Jenže se neosvědčil. Zdá se, že potvory blechy si zvykly na Front Line, jistě k malé radosti výrobce a prodejců tohoto drahého preparátu. Vystřídali jsme ještě čtyři další, než se podařilo Irdu blech zbavit. Zdá se, že nastoupila generace ocelových blech.
    A stejně, Iris blech zbavená se probouzela s nechutnou pravidelností v půl čtvrté ráno. Poslední noci vypadaly tak, že se Iris probudila, pak probudila mě, já vstal, oblékl jsem si bundu, obul jsem a vyšel s ní na kratičkou procházku. Stačilo pět, deset minut chůze po ulici a pak jsme se vrátili a Iris spala... dokud jsem ji neprobudil.
    Pravda, je to pěkná otrava, taková hodně ranní procházka. Napadlo mě, zdali Iris netrpí nějakou duševní chorobou, ano, třeba právě náměsíčnictvím. Předevčírem, zase v půl čtvrté ráno, jsem se probudil. Iris stála zadníma nohama v pelechu a upřeně se dívala na skřínku, kterou měla pět centimetrů od čumáku. Je to cvok, usoudil jsem a šel jsem si pro bundu.
    Včera bylo hezky a Ljuba vystříkala Irisčiny pelechy Diffusilem, zabalila do igelitu a nechala je v tom smradu vykysat. No a dnešní noc se odbyla bez náměsíčnictví. Má to příčinnou následnost?
    Uvidíme příští, možná přespříští noc.