2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 8. 3. 2007,
  • NATO v Afghánistánu odstartovalo rozsáhlou ofenzívu proti Talibanu
  • Klaus navštívil New Orleans, prohlédl si i nová protipovodňová opatření
  • Po předložení důkazů nenutí ODS ani zelení Jiřího Čunka k odchodu z vlády
  • Altner uvažuje o zapojení státu do sporu s ČSSD pomocí institutu poddlužníka
  • Senát navrhl omezit trestní imunitu zákonodárců jen na projevy ve Sněmovně
  • V Temelíně neškodně unikla voda, Rakousko chystá žalobu a blokády
  • Podle Stehlíkové nemá stát peníze na vykoupení vepřína v Letech
  • Říman prohlásil, že současná vláda limity na těžbu uhlí nezruší
  • Počasí v Praze: přišlo jaro

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Vstříc novému velkému třesku
    Čunkova aféra má už své komické rysy. Advokáti někdejšího vsetínského starosty a nyní místopředsedy vlády mapují jeho pohyb 11. února 2002, hodinu po hodině, minutu po minutě. Jsem rád, že ani nestarostuju, ani nemístopředsedovládnu. Úplatky nepřijímám, kvůli tou, aby mi nezhasla svatozář a nemusel si kupovat baterku, ale hlavně proto, že nikdo nemá důvod mi nějaký úplatek nabízet, jelikož nedohazuju žádné kšefty. Chvála bohu! Měl bych problém zmapovat, co jsem dělal minutý týden a když na to přijde, musím přemýšlet, co jsem měl včera k obědu. Takže to mapování musí být úmorná práce a dovedu si představit, že si za ni advokáti nechají pořádně zaplatit. Pochopitelně z platu, ne z výtěžku nějakého úplatku!

    Senát a imunita
    (imaginární rozhovor)
    Zeptali jsme se magistra K., asistenta senátory P.Q., na poslední senátní iniciativu.
    Pane magistře, 49 senátorů z 68 přítomných schválilo návrh předlohy zákona, který by měl omezit imunitu zákonodárců na parlamentní projevy a zrušit tudíž imunitu na dopravní přestupky, rvaní v hospodě a krádeže v samoobsluze. Tím omezují svoje privilegia. Copak jim na privilegiích nezáleží? Ale samozřejmě, že jim na privilegiích záleží. Vždyť to je hlavní důvod, proč senát vznikl - aby po rozpadu federace poslanci tehdejšího federálního shromáždění rozpad schválili a nemuseli odejít z politiky za účelem živení se prací.

    Pak ovšem nejde do hlavy, proč senátoři návrh zákona namířený proti privilegiím schválili.
    Důvod je jednoduchý. Takový návrh nemá ani tu nejmenší šanci na schválení v poslanecké sněmovně.

    Proč tedy se senátoři takto zabývali návrhem zákona bez šance na schválení v poslanecké sněmovně?
    Začínám sdílet názor důchodce Zemana na přitroublost novinářů. Dělali to přece proto, že většině veřejnosti leží byzantinská privilegia zákonodárců v žaludku!

    To chápeme. Jenže nám nejde do hlavy, proč se angažuje senát v předem ztracené věci?
    Protože veřejnosti ještě více leží v žaludku senát jako takový. Když se senát projeví jako odpůrce něčeho, co leží veřejnosti v žaludku, upozorní na tu věc a on sám bude veřejnosti v žaludku ležet míň.

    A co kdyby se i poslanecká sněmovna chtěla zalíbit veřejnosti a návrh zákona o zrušení byzantinských privilegií zákonodárců schválila?
    (smích) Ale pane redaktore. Co vás to napadá? Je tady přece senát, zákonodárná pojistka. Přes něj by zákon o zrušení byzantinských privilegií nikdy nemohl projít!
    
border=

    JAK ŽIVOT JDE: Román jde do finále
    Dokončuju práci na románu Tušení podrazu a zítra rukopis odevzdávám v nakladatelství Albatros, kde ho vydají tak, abych si nad ním mohli ťuknout skleničkou šampaňského na Knižním veletrhu, tedy v květnu. Opět postupuji systémem "betaverze". U tohoto románu je to už druhé kolo, první betaverze byla hotová loni a narazila na nevoli betatesterů. Celý román jsme přepsal, a tentokrát se nevole změnila ve voli a to mě těší.

    Nicméně, zaráží mě, že tři nejpilnější betatesterky, Ljuba, Anna Marie a Hanička Knéblová, objevily strašnou spoustu chyb. Píšu "chyb", nikoli "chip", jak mám ve zvyku. V textu nemůže být napsané slovo "chiba", protože tuhle chibu chytne automatický opravovač chip. Jenže jsou tam záludné chyby, jako když například kvůli nějakému hromadnému nahrazování jsem změnil jméno Karel na Pavel a protože tam vystupuje jak Pavel, tak Karel a jsou to dvě různé postavy, nastal monumentální chaos. Pěkná a obvyklá chyba je přehození "jsem" a "jsme". Jak píšu třemi prsty, velmi často písmena přehazuji. A to je ten správný test pozornosti, rozeznat, co je "jsme" jako my a co je "jsem" jako já. Klobouk dolů, před testerkami. Děkuji jim a vážím se jejich píle a pozornosti a dokonce úpornosti.

    Jen to mě trochu mate, že každá z nich objevila jiné chyby. To je věru zvláštní. Vypadá to, že lidé jsou naladěni na specifický druh chyb a některé vidí a jiné nevidí. Já nevidím žádné, jak to tak vypadá. Z boží trojice mých testerek každá zachytila jeden segment. Jenže, co když je těch segmentů víc?

    Zítra ponesu rukopis do nakladatelství a svěřím ho zkušeným rukám. A budu vzpomínat na svého kamaráda Petra Hejného, který kdysi pro týž Albatros dělal korektora a ten mi jednou řekl:
    "Chceš vidět chybu? Podej mi libovolnou knihu a otevři ji na libovolné stránce."
    Poslechl jsem. Petr se začetl a po deseti vteřinách ukázal prstem.
    "Tady ji máš. Můžem to zkusit znova, ale je to nuda. Na každé stránce každé knihy je přinejmenším jedna chyba."
    Co to znamená? Copak se tam ty chyby rodí? Opravy chyb, to je něco jako cesta za ctností. Snažíme se, snažíme, ale stejně jsme hříšní až běda!