2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 12. 1. 2007,
  • Svět novou americkou strategii pro Irák vítá, státy své mise ale neposílí
  • Dodávky do Česka ropovodem Družba (= Přátelství) Rusko zatím nepovolilo
  • Topolánek napsal jednotlivým poslancům ČSSD dopis, žádá je o podporu
  • Programové prohlášení vlády bude ve středu, schůze PS k důvěře v pátek
  • Šéf sněmovny Vlček chce rezignovat už ve středu, koalice s tím nesouhlasí
  • Eduard Janota byl opět jmenován náměstkem ministra financí pro rozpočet
  • Odboráři kritizovali koaliční dohodu ODS, KDU-ČSL a SZ
  • KSČM vyzvala Topolánka, aby neblokoval rozšíření JETE
  • Počasí v Praze: zataženo, večer silně větrno

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Další dějství
    Blížíme se do dalšího dějství toho představení, kterému se říká ustavení vlády. Poslanecká sněmovna bude hlasovat o důvěru Topolánkově druhé pokusné sestavě devatenáctého, dva dny před tím rezignuje - podle dohody - předseda sněmovny Vlček, ale pak se bude hlasovat o jeho nástupci. A to bude ta opravdová správná bitva. Sociální demokraté se pokusí Vlčka na jeho místo vrátit - a může se jim to podařit, pokud jsou dohodnuti s někým z Topolánkova tábora. Pokud se jim to podaří, pak bude osud druhé Topolánkovy vlády zpečetěn a bude jasné, že Paroubek vyhrál. Co vyhrál a jak vyhrál, to by pak ukázala budoucnost, jakož i to, zdali jsme něco vyhráli my, občané naší země.

    V každém případě, ať proleze Topolánek nebo Paroubek, bude to vláda bez silného mandátu, poznamenaná stínem podrazu. Zajímavou roli černého vzadu by mohli převzít komunisté, kteří už začali koketovat s myšlenkou předčasných voleb. Kdyby se jí ujali, vypálili by tím sociálním demokratům rybník a vmanévrovali by ODS do role partnera. Jedno i druhé by byl šílený výsledek Paroubkovy šílené politiky. Zatím hypotéza, ale může se stát skutkem.

    Umění pro lid?
    Je to zajímavé, kolik se rodí nápadů, kterak konat dobro za předpokladu, že konání dobra zaplatí někdo jiný. S nejnovějším nápadem tohoto druhu přišel ředitel Národní galerie Milan Knížák, když navrhl, aby se do stálých expozic chodilo zdarma. Námitku ministerstva kultury, že zvýšení příspěvků by pak chtělo všech 33 příspěvkových organizací pod ně spadající označil za "socialistické manýry". Pojem "socialismus", případně "socialistické manýry" je zřejmě ohebnější než bič Indiana Jonese. Dá se zkroutit na libovolnou stranu a dá se jím i pěkně prásknout. V tomto případě je to prásknutí značně paradoxní. Ředitel galerie, názorově blízký spíše pravici než levici, prosazuje zmrtvýchvstání hesla "umění patří lidu" a oponenty kárá za "socialistické manýry".
    Nebylo by ale dobré odmávnout Knížákův nápad jako další z jeho vrtochů. Knížák se v minulosti mnohokrát osvědčil jako tvrdý a tržně uvažující manažer a také projekt "Národní galerie zdarma" má promyšlený a propočítaný. Vychází i z pozitivních zkušeností ze dnů otevřených dveří. Je však třeba ověřit, zda ty zkušenosti nejsou pozitivní právě proto, že otevřené dveře jsou výjimečné. Třeba v Louvru mají volný vstup každou první neděli v měsíci a zdarma mohou dovnitř i děti a mládež do 18 let. Je ovšem pravda, že v Evropě jsou některé galerie zdarma, jako třeba Tate gallery v Londýně. Nápad je tedy třeba promyslet ze všech hledisek - tak se nejsnáze zbaví nádechu populismu, který na něm nyní leží.

    JAK ŽIVOT JDE: Případ tajemného cizince
    Nejdříve musím trochu popsat místní situaci. Případ se udál na okraji sídliště Antala Staška, v těch místech, kde ulice Na strži vystoupá do strmého vrchu podél Jižní spojky. Je tam křižovatka, kde vlevo jedete na Zelený pruh a vpravo ulicí Antala Staška (tam, jsem měl namířeno já), kde se dá zaparkovat a dál pokračovat v cestě do města metrem. Není to zrovna živá končina a taky ta křižovatka bývá ucpaná a někdy tam vystojíte a vynadáváte dlouhé minuty.
    Ta situace nastala právě v tu dobu, kdy jsem dojížděl i já. Už z dálky jsem viděl křižovatku, na níž zůstal stát nějaký náklaďák a auta ho musela objíždět a to vše vedlo ke zmatkům a zdržování. A jak tak vyhlížím, co se bude dít dál, spatřil jsme na chodníku přímo na křižovatce Tajemného cizince.
    Byl to muž vysoký, oblečený do dlouhého splývavého černého pláště, s širokým kloboukem na hlavě. Mimoděk jsem si vzpomněl na postavu Otce z Amadea, onen Tajemný cizinec budil podobně ponurý dojem, jen ten klobouk neměl třírohý, byl to širák- Přecházel sem a tam a rozhlížel se. Všim jsem si, že vzbudil pozornost i nějakých dvou mužů. Najednou zmizel a ti muži stáli a dívali se, kam asi šel. Popojel jsem. Mezi tím vítr rozrazil mračna a scénu zalila načervenalá sluneční záře, jako by se pootevřela sama brána pekla. Díval jsem s e kolem sebe. Za skly aut jsem viděl netečné obličeje automobilistů. Nikdo netušil, že se poblíž odehrává nějaká strašné drama. Nikdo, jen já, uvězněný v autě, a ti dva pozorní muži. Na nich bylo, aby zachránili situaci! Viděl jsme, že se radí a jeden vytahuje z kapsy mobil.
    Auta se pohnula o dalších dvacet metrů.
    Je tam někde nějaká banka?, uvažoval jsem. Těch je tam několik, ale blíže k Budějovické, ledaže by tam někde měli nějakou filiálku. Možná trezor na peníze? Nedaleko zastřelili Mrázka. Pod plášť Tajemného cizince by se vešel kulomet, tak byl dlouhý a splývavý ten plášť!
    Najednou ti dva muži, až dosud váhající, vykročili a v několika vteřinách opustili místo dramatu.
    Zůstal jsem v tom sám. Ale co mám dělat?
    Dojel jsem na křižovatku a poslední červená mě dělila od průjezdu.
    Po mé pravé ruce se táhla jakási zeleň, ideální místo pro námezdného vraha.
    Na jednom místě byly křoviny řidší. A já ho spatřil, Tajemného cizince! Bylo vidět, že se chystá k činu.
    V šeru se cosi blýsklo.
    Že by čepel?
    Ne. Byla to, přátelé, prdel. Ten Tajemný cizinec zalezl do křiví, aby se v něm vysral.
    Rozsvítila se zelená a já z místa dramatu odjížděl s dobrým pocitem, jaký mívají detektivové vždy, když rozlousknou nějakou zapeklitou záhadu.