2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 18.7. 2006,
  • Nejméně čtyřicet lidí zahynulo při atentátu na tržišti v irácké Mahmúdiji
  • Raketoplán Discovery se šesti astronauty na palubě se úspěšně vrátil na Zemi
  • Podle izraelského tisku se již podařilo zničit cca 25% bojové kapacity Hizballáhu
  • Exministryně Emmerová je ministerstvem, resp. Rathem navržena do dozorčí rady VZP
  • Ekologové podali žalobu na posudek o vlivu továrny Hyundai na životní prostředí
  • Silničáři nemají peníze na opravy, silnice zůstanou i nadále plné děr a výmolů
  • Česmad vyzval politiky ke zrušení pátečního zákazu kamiónové dopravy
  • Při hromadné nehodě na D1 zahynuli 3 lidé a 4 utrpěli těžká zranění
  • Počasí v Praze: jasno, otepluje se

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Šetření a mrhání
    Tvůrci projektu Efektivní stát vypočítali, že každá vteřina, kterou nepracuje Poslanecká sněmovna, stojí daňového poplatníka 36 korun. Každý den nefungování stojí tři milióny korun, takže odstávka už stála od voleb 130 miliónů korun. To jsou truchlivá čísla, člověk má skoro pocit, jak mu ten politický pat rve kapsu.
    Mailem mi ale někdo poslal jiné upozornění: poslanci berou - za nic - poslanecký plat, to je samozřejmě politováníhodné, ale protože ti nejrovnější mezi rovnými nebyli zvoleni do funkcí, tito nejrovnější neberou příplatky a prebendy za funkce. Takže daňový poplatník, který ztrácí tím, že parlament nepracuje, tedy, že nepřijímá zákony, jako je kupříkladu nedávno do praxe uvedený silniční zákon, týž poplatník šetří tím, že se ti nejvíce poslaní neujali svých postů.
    Jaký je z toho rezultát? Optimistický, nebo pesimistický?
    Já vždy jsme optimistou. Ano, ti nejlepší nemají peníze za funkce. Což je příslib k tomu, aby se politici konečně dohodli, aby nechali vítěznou stranu sestavit vlád, jak je v demokratickém státě zvykem, a aby opozice vládu kontrolovala, jak je v demokratickém státě zvykem.

    JAK ŽIVOT JDE: Kdo to mohl být?
    Už po několikáté vidíme letět nad končinami, kde bydlíme, teplovzdušné balóny. Odhaduji, že létají od Benešova, tam někde u Konopiště působí balonistická firma, která nabízí komerční lety. Balóny samozřejmě miluju, letěl jsem zatím jen jednou, loni v Africe, a je to zážitek nezapomenutelný.
    Kousek od Zvole je Toční, to je sportovní letiště a odtud startují ultralehká letadla. I ta vídáme prakticky denně. No a včera se opět po čase objevily - nevím jak se to správně jmenuje - padáky - křídla , s motorem! Chlapík, který na takovém padáku visí, má na zádech batoh s motorem a vrtulí a vrtule ho žene, takže místo padáku se to všechno změní v letadélko.

    Byly dva, jeden letěl výš, druhý níž. Stál jsme na zahrádce a napadlo mě tomu chlapíkovi zamávat. Odpověděl. Měl jsme z toho dětinskou radost. Z domu vyšla Ljuba a taky zamávala. Načež ten člověk zvolal:
    "Ahoj Ljubo!"
    A odletěl.
    Můjtytondo, kdo to mohl být?
    Ona to totiž není žádná legrace z výšky rozpoznat, který domek je čí. Naposledy jsme s Vladem Ríšou hledali z ultralehkého letadla dům našeho kamaráda malíře Martina Zhoufa v Černošicích. Oba jsme tam bezpočtukrát byli (já naposled včera) - a nečapli jsme se. Z výšky vypadá všechno naprosto jinak.
    Kdybych byl Othello, napadly by mne všelijaké myšlenky a možná, že bych Ljubu zardousil, naštěstí benátský mouřenín nejsem, takže si jen říkám - kdo to mohl být?

    PSÍ PŘÍHODY: Kapesní pejsek
    Včera jsem byl něco vyřídit v IDIFu (Institut digitální fotografie) - chystáme fotografický výlet do Ameriky a hledáme ještě jednoho účastníka do party (nechcete taky? Zde je propozice, je to nekomerční podnik, každý si kryje náklady na cestu a toť vše), takže jsme to všechno s Honzou Březinou probírali a těšili se, jak uvidíme Yosemite a Seqoia park a Death Valley a San Francisko a budeme tam fotit.
    No a v našem malém ateliéru jedna moje známá fotila reklamní fotky a měla sebou pejska, fenečku bišonka.
    Chvilku jsem si s tím malinkým pejskem hrál. Jsem zvyklý na velikánské halamy, jako byl Gordon nebo jako je Bart, Iris taky není žádný trpaslíček, a tak to byl zajímavý zážitek - držet psa v hrsti! Ta známá mi vyprávěla, že ten pejsek strašně rád jezdi na motorce. Ona jezdí na mašině (ta známá) a pejska si bere pod bundu, jen hlavička mu kouká.
    Střih. Vyřídil jsem, co bylo třeba, ta známá vyfotila, co bylo třeba. Ona měla na dvoře auto, já motorku. Šli jsme na dvůr, ale museli jsme chvilku čekat, v domě, kde je IDIF, je tiskárna a skládali papír. A jak tak stojím vedle toho auta, auto mělo okno otevřené a ta fenečka se najednou začala sápat z auta ven, ke mně, na mašinu!
    Vím, že pro některé romanticky založené ženské osoby mají motorky jakousi zvrhlou přitažlivost, ale že by to takhle fungovalo, to jsem zažil poprvé.