2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 12.6. 2006,
  • Ministři financí G8 se obávají růstu inflace a ceny ropy
  • Sever Izraele je nadále ostřelován islamistickými teroristy
  • Paroubek si nechal podpisem slíbit, že poslanci nepodpoří vládu ODS
  • Nečas to označil za bolševické manýry a pokračování destruktivní politiky
  • Bursík dostal generální mandát jednat o nové vládě se všemi kromě KSČM
  • Topolánek odmítl velkou koalici a řekl, že Sněmovnu by mohla vést Němcová
  • Bublan prý nemíní odvolat šéfa ÚOOZ plukovníka Kubiceho, ač by chtěl
  • Centrem Prahy projel konvoj 120 skútrů a malých motorek
  • Počasí v Praze: jasná obloha, teploty stoupají

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Větrník v metru a jiné zelené radosti
    Stojíme za tím, s čím jsme šli do voleb, vzkázala republiková rada Strany zelených po sobotním celodenním rokování. Je to sympatické. Nesluší se ale dodat, že je to sympatické "a u nás nezvyklé" či "nečekané". Martin Bursík se osvědčil jako důsledný pevný lídr strany, podařilo se mu upozadit nespokojence uvnitř strany ještě před volbami a čekalo se, že v sobotu s těmi nejhlasitějšími zatočí. Ke kterémuž to narovnání, jak praví Jaroslav Hašek, nakonec došlo, leví frakcionáři Eva Holubová a Karel Volný byli ze strany vyloučeni.

    Zatím to tedy nevypadá na to, v co otevřeně doufají sociální demokraté, že totiž zelení "přijdou k rozumu" a vychýlí rovnováhu směrem doleva. Paradoxní je to, že by to pravděpodobně udělali, kdyby se komunisté reformovali a stali se dejme tomu stranou levicově radikální, avšak ve všem všudy zakotvenou v řádu demokratického režimu. Bursík Nebursík, pravicoví zelení jsou tak trochu nesmysl. Zelený program musí v konečných důsledcích vyústit vždycky do polohy státních zásahů. Ekologické daně, to je samozřejmě státní zásah se vším všudy, a levicový Paroubek by takových zásahů mohl zeleným slíbit mnohem víc a mnohem věrohodněji, než to může učinit liberální Topolánek. Paroubkova ochota by byla o to větší, oč víc ho tíží výsledky voleb. Ten by slíbil stavbu větrných elektráren i do průvanu na stanicích metra, jen aby zelené získal.

    Bursík ale ví, že jeho stanu přivedly do parlamentu nejen zelené hlasy, ale i protestní hlasy voličů, kteří by volili jakoukoli věrohodnou liberální stranu s výsledkem na volební úspěch. Zatím si vede dobře a jistě od nich sklidí pochvalu i za výsledky sobotního jednání republikové rady. Nemůže je zklamat, i kdyby nakrásně chtěl, a Paroubkovo lákání by bylo sebevíc mámivé - vidina opakovaných voleb není u nás žádná fata morgana nebo humbuk typu Český sen, může k nim dojít ještě letos, a tak brutální zrada předvolebního konceptu by jistě vedla k rozkolu uvnitř strany a ke zklamání přinejmenším části voličů zelených. A jelikož se zelení dostali do parlamentu tak těsně, že jim to div neshodilo čepici, odliv voličů si nemohou dovolit. Jako memento mori mají osud dnes už zmizerněných někdejších miláčků davu, jako byla ODA, Unie a Čtyřkoalice.

    Z logiky událostí se dá čekat, že Bursík půjde nastoupenou cestou přinejmenším v této fázi, kdy ne-levicová koalice usiluje o ustavení. Pokud ale tato koalice vznikne, zelení budou muset předvést, že jsou schopni prosadit to, co slibovali v rozumné, tedy viditelné míře. Nebude snadné prosadit zelený šestihlas v modrém ryku. Takže je snadno představitelné, že se Bursíkovo vedení ocitne pod novými tlaky, jež by mohly sociálním demokratům dát naděj, že by obnovené lákání mohlo přinést úspěch.

    JAK ŽIVOT JDE: Na Šumavě na kole
    V sobotu odpoledne jsme odjeli s naším obytným busíčkem na Šumavu - na jediný den, ale stálo to za to. Celý den sluníčko bez horka, s krásnými mraky - to je nebývalé v kraji, kde prší, když zrovna neleje nebo nesněží, a sníh tam ležel ještě před pár týdny. Na kole jsme v neděli najeli přes třicet kilometrů. Několik pozorování:
    Začíná se tu zřejmě investovat do turistického průmyslu. Vesničky jako je Strážný nebo Borová Lada jsou pěkně vyštafírované. Ceny, prozatím, zpravidla velmi slušné. Ale už tam začínají stinné stránky. Na oběd - hotovku, na hovězí guláš - čekáte taky hodinu. A ve Strážném jsem vzbudil podiv svým úmyslem platit v české měně. Tamní hospoda (pětadvacet minut čekání na ohřátí hovězí polévky) je už v eurozóně.
    Samo strážné je moc hezké, jen budí podiv ten vietnamský šunt vyložený všude kolem - kdo proboha pořád kupuje ty děsné plastové trpaslíky?
    Pokud jde o turistická vyražení, kousek od Kunžvartu je moc hezká zřícenina hrádku Kunžvartu. Však taky vesnice odvozuje od existence strážného hradu (vedla tudy Zlatá stezka do Bavorska) svoje jméno. Rvali jsme tam kola do koce a pak zase s kopce. Večer jsem se podíval na internet, jak to s tím Kunžvartem je. Hezký výlet, psali tam, ale jen pro pěší. Zcela nevhodné pro výlet na kole.
    Svatá pravda!
    A pak ještě taková drobnost. Jezdili jsme s pár kamarády. Jeden byl úžasně vymustrovaný: měl sluneční brejle, obroučky za čtyři tisíce, sklíčka taky za čtyřku (doufám, ž e obě), samostmívací a polarizační. No a kolo, to má krámskou cenu sedmdesát tisíc, rám má z vylehčeného hliníku a víc ani nechci vědět. Však taky z nás všech uměl nejlíp jezdit. Je tedy fakt, že spadnul a hubu si nabil jen on, na tom kole za sedmdesát litrů. A večer měl tu rozbitou hubu spálenou za těmi brejlemi za osmičku. To jsou ty paradoxy.