2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

prosinec / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.-17.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 21.2. 2006,
  • Při sebevražedných útocích tří teroristů zahynulo v Iráku dalších nejméně 21 lidí
  • EK jedná o uvalení antidumpingových cel na obuv dovezenou z Číny a Vietnamu
  • Zástupci krizového štábu lékařů i přes Rathovy ústupky dál připravují páteční demonstraci
  • Firma Pharmos využila situace, odstoupila od protestu a začala dodávat léky nemocnicím
  • Farmářům víc dojily krávy a překročily kvótu, takže ČR má dostat pokutu až 200 MKč
  • Nadace Open Society Institute v analýze tvrdí, že televize v ČR trpí nadměrnou politizací
  • Paroubek označil knihu Jana Žáčka "Džoržíno" za snůšku lží, o knize Zemanově se nezmínil
  • Plyšového lva za nejblbější film dostal Troškův Kameňák 3
  • Počasí v Praze: velmi pěkný, jasný den

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Objev staré pravdy
    Opět došlo k tomu, na co jsme v Česku zvyklí: někdo zvenčí zvěstoval něco, o čem si povídají vrabci na střeše, zvěstoval to jako velkou pravdu a velký objev a vyvolal tím rozruch. Na den, na dva. Konkrétně: Open Society Institut po dlouhém zkoumání zjistil, že to s televizí není v Česku zcela v pořádku, že veřejnoprávní televize je pod politickým tlakem a že komerčční televize mají v kapse trh způsobem jinde nevídaným. Toto zjištění se shoduje s obecným míněním. Ovšem největší pozornost vyvolala reakce radního Václava Záka, který míní, že nezávislost regulačního orgánu nemusí být samospasitelná. Zvláštní na tom je i to, že Václav Žák může mít svým způsobem i pravdu. Záleží hlavně na tom, co si představujeme pod pojmem nezávislost regulčního orgánu. Je málo pojmů tak pružných, jako je „nezávislost". V reálu není nic nezávislé, tedy nic nevisí mezi nebem a zemí. Kdyby nějaký regulační orgán vyklíčil ze semen, i pak bude závislý na vodě, která by ho zalévala. Kolem nominace a schvalování regulačních orgánů se u nás tradičně odehrávají tance. Na naší situaci je ovšem pohoršlivá závislost „nejmasovějšího média" na parlamentu. A co horšího, parlament je – svým složením – částečně závislý i na tom, co vysílá a co nevysílá televize. O čemž se snadno přesvědčíme v nadcházejících měsících, kdy proběhne rvačka o každou vysílací minutu mezi „politickými subjekty". Za mračivého dohledu Open Society Institutu. A samozřejmě jinak zcela bezmocné veřejnosti.

    JAK ŽIVOT JDE: Neomydlitelné holítko
    Neomydlitelné holítko
    Vystřídal jsem snad všechny myslitelné druhy holení a nakonec jsem se vždycky vrátil k "mokrému procesu" - tedy: namydlit, oholit - dříve žiletkou, teď už po mnoho let něčím, co nevím, jak se jmenuje, takže tomu říkám holítko. Je to jakési držátko, ve kterém je napevno zapuštěno několik břitů. Je to nejrychlejší a nejpříjemnější způsob holení. V kombinaci s pěnou ve spreji celá operace trvá minutu, nejdéle dvě. Oholím se mnohem rychleji a podstatně lépe, než elektricky a ještě mám příjemný pocit čistoty a svěžesti. To, že se občas říznu a pak mi teče krev a dělám si na hubě flastry z hajzlpapíru, to je jiná, velmi smutná historie.
    Teď už se třetí týden holím jedním holítkem. A to je neuvěřitelný výkon, od toho holítka!
    Ona je totiž s tím holením spojena záhada.
    Za starých časů se prodávaly žiletky na jedno použití. Pak přišly žiletky s ostřím potaženým teflonem a ty vydržely, dejme tomu deset holení. I za totáče se u nás prodávaly žiletky Sword od Wilkinsona a taky originál Giletti, které daly tomu nástroji jméno. Špatné nebyly ani české Astry. I ty vydržely deset holení. Pak se něco stalo a žiletky vydržely tak tři komfortní holení a pak se musely vyhodit, protože škrábaly a tahaly.
    Totéž platí o holítkách. Myslím si, že ty bestie,které je vyrábějí, je dělají schválně z mizerného materiálu, abychom si museli kupovat pořád nová. Což platí i o těch nesmyslně drahých: prodávají se i kovová za cenu, nevím přesně, koupil jsem si to ze zvědavosti jednou, dvakrát v životě, dejme tomu tři stovky. I tyhle superdrahé nesmysly vydržely pár dní a musela se jim měnit náplň (ty nemají břit a držátko v jednom kuse, břity jsou vyměňovací).
    Čímž se dostávám k meritu dnešního povídání: tohle moje aktuální holítko je nějaké zázračné, protože vydrželo zatím suverénně nejdéle ze všech, které jsem kdy použil.
    Možná, že na něj omylem použili kvalitní ocel! Ať mi nikdo nepovídá, že s dnešními metalurgickými postupy nelze najít druh oceli a způsob její úpravy, aby se nedalo vyrobit dlouhohrající holítko. Je to tahání peněz z kapsy a jen u tohohle kusu jim to nějak ulítlo.
    To si říkám a zároveň je v tom otazník. Přece by nikdo nedával do jednoho holítka kvalitní ocel. Musela to být celá série a já si kupuju vždycky víc kusů a tenhle je poslední, takže - jak to,ž e ta předešlá holítka skončila po třech holbách v koši, a jen to poslední drží?
    Třeba mi změkly fousy.
    Třeba se stal zázrak a nějaký dobrý domácí duch mi holítko pozitivně očaroval.