2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

prosinec / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.-17.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Víkend 14.-15.1. 2006,
  • Ministr Rath se dohadoval s krajskými hejtmany u premiéra
  • Ministerstvo financí už odeslalo tři miliardy VZP
  • Prezident kritizuje premiéra, že ho neinformoval o dopise, který poslal hnutí Coexistentia-Soužití hájícímu zájmy maďarské menšiny
  • Senátoři Karel Schwarzenberg (za US-DEU) a Jaromír Štětina (za Stranu zelených) nedostali víza do Běloruska
  • Kraus hodlá žalovat média za to, jak referovaly o jeho ghanských aktivitách
  • Spornou novelou církevního zákona se bude zabývat Ústavní soud
  • Policie navrhuje obžalovat bývalého ministra informatiky Mlynáře za zneužívání informací v obchodním styku
  • Rakouští ekoteroristé opět blokují česko-rakouský hraniční přechod
    Worhshopu na téma Kontakt s Mimozemšťany má od středy už 32 příspěvků. Workshop navštivte zde a budete-li sami chtít přispět se svým nápadem, jak by takový kontakt mohl vypadat nebo jací jsou Mimozemšťané atd., napište! Další aktiualizace bude v pondělí 16.1.
    Aston

    Víkendový speciál

    Na webové stránce http://nasrath.kvalitne.cz/ je zveřejněn obsáhlý materiál o ministrovi zdravotnictví Rathovi a o situaci ve zdravotnictví. POkládám ho za mimořádně cenýá už proto, že je vybaven rozsáhlým odkazovým aparátem. Využívám nnavídky zřizovatele stránky (CopyLeft) Tuto stránku můžete dále šířit; předělávat pouze za předpokladu, že použijete pravdivé informace ! a zveřejňuji tady podstatnou část materiálu - bez oněch odkazů. Doporučuji tudíž navštívit právě onu stránku, kde je vše, kompletně.
    Ondřej Neff, vydavatel Neviditelného psa a Hyeny


    Kauza IZIP

    Systém elektronických zdravotních knížek IZIP byl vytvořen "lékaři pro lékaře". Na jeho počátku stáli tři lidé z praxe - otorhinolaryngolog Pavel Hronek, pediatr Milan Cabrnoch a rehabilitační lékař Miroslav Ouzký. Obklopili se týmem nadšenců z oboru informatiky a komunikace. Systém IZIP se od začátku roku 2003 rozšířil na celé území České republiky. K 30.12.2005 využívalo systému IZIP 843.009 přihlášených uživatelů. Současně bylo již zaregistrováno 7.846 zdravotnických pracovníků. Do systému se registrují nejen lékaři, ale i ostatní zdravotničtí pracovníci (z laboratoří, lékáren, rehabilitačních pracovišť, nemocnic...) a velké ústavy. Generálním partnerem systému IZIP byla VZP, největší zdravotní pojišťovna v ČR. V součastné době se připojují další pojišťovny. Hlavní výhodou systému je, že lékař má k dispozici objektivní a přesné informace o zdravotním stavu pacienta a nemusí provádět duplicitní nebo nadbytečná vyšetření či předepisovat léky, které byly předepsány jiným lékařem (na čemž zdravotnictví značně ušetří). V prestižní soutěži World Summit Award 2005 (WSA) v konkurenci 750 multimediálních produktů a aplikací ze 168 zemí se zařadil mezi pět vítězných. Uspěl v kategorii e-health, tedy mezi projekty, které využívají informační a komunikační technologie ke zlepšení systému zdravotní péče.

    Společnost IZIP, která vytvořila elektronické zdravotní knížky, je Davidu Rathovi trnem v oku od jeho nástupu do čela resortu. Právě na projektu IZIP ministr již dříve dokládal napojení Všeobecné zdravotní pojišťovny na špičky ODS. Duchovními otci projektu jsou totiž europoslanci za tuto stranu Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký. Rath přinesl novinářům jako důkaz tohoto spolčení materiály, podle kterých Všeobecná zdravotní pojišťovna uzavřela s firmou v rozmezí listopadu 2001 až května 2004 celkem sedm smluv na celkem 146 milionů korun. K projektu na zavedení internetových zdravotních knížek se IZIP dostal díky výběrovému řízení, kde byl jediným zájemcem. Fakt, že IZIP byl jedinou společností oslovenou ve výběrovém řízení VZP, pak již dříve komentoval europoslanec Ouzký: "Firma byla vyzvána kvůli unikátnosti projektu. Nikdo jiný tady nebyl, kdo by to uměl dělat".

    Ministr Rath přikázal ředitelce VZP přerušit všechny smlouvy se společností IZIP do konce roku 2005. Teprve v tomto okamžiku jde o skutečné vyhození investovaných peněz.

    Kauza "provize" a Tempus medicorum

    Dlouholetá spolupracovnice nynějšího ministra zdravotnictví Eva Klimovičová žádala na záznamu natočeném skrytou kamerou v sídle firmy Pfizer po zástupci farmaceutické firmy několikamiliónovou podporu pro svůj časopis Tempus Medicorum. Na oplátku nabízela, že společnosti zajistí schůzku s Davidem Rathem, který tehdy stál v čele České lékařské komory. Schůzka se zástupcem farmaceutické firmy se podle ČT uskutečnila před jednáním kategorizační komise, která vydává doporučení, jaké léky mají hradit pojišťovny. Členem komise byl v té době i tehdejší šéf ČLK Rath. V této souvislosti zní úsměvně jeho výrok o tom, že farmaceutické firmy již nebudou smět na jednání o úhradě léků i informace o tom, že jeho veřejně známá milenka Renáta Horká zastává vysoký post ve farmaceutické firmě Zentiva.

    Podezření, že jeho bývalá blízká spolupracovnice vybírala ještě v nedávných dobách, kdy byl šéfem lékařské komory, milionové "provize" od farmaceutických firem, které byly vykazovány jako inzerce pro komorový časopis, ministr Rath popírá. Nicméně se od Klimovičové distancoval ihned po vypuknutí aféry a to "pro případ, že by se podezření potvrdilo".

    Klimovičová byla poradkyní nového ministra zdravotnictví do okamžiku kdy se seznámila s přepisem natočeného rozhovoru, poté dobrovolně odstoupila s funkce.

    Po vzniku této aféry se objevily i pochybnosti okolo časopisu Tempus Medicorum. Smlouvu o vydávání časopisu Tempus Medicorum s Klimovičovou uzavřel Rath v roce 1999. Komora ročně za vydávání časopisu platila 11 milionů korun. ČLK sice měla nárok na určitý díl zisku, ale neměla přístup k účetnictví. Ve smlouvě bylo vysloveně řečeno, že nahlížet do účetnictví firmy, která časopis vydává, může pouze David Rath jako fyzická osoba. Na finanční nesrovnalosti, které se týkaly komorového časopisu, ale upozorňovala před dvěma lety i revizní komise ČLK. Také podle její tehdejší předsedkyně Marty Holanové byly smlouvy pro ČLK nevýhodné. "Veškeré pokusy revizní komise proniknout ke smlouvám či do účetnictví firmy Meditempuss dr. Klimovičové byly prezidentem Rathem blokovány a znemožňovány, a to přesto, že on ze smlouvy tento přístup měl," sdělila již dříve ČTK. Po jmenování nového ministra zdravotnictví je nejvyšším představitelem ČLK viceprezidentka Helena Fousková, která chtěla věc prověřit. Bohužel zápisy, které dokládají, jak se jednalo o smlouvách, nejsou k dispozici - archiv ČLK byl shodou okolností po vypuknutí aféry vykraden.

    Ovládnutí ZZP

    Odhlasováním novely zákona o veřejném zdravotním pojištění dosáhne ministr na zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZZP). V případě finančních problémů může na tyto ústavy vyhlásit konkurs, v rámci novely je i možnost odvolání ředitelů, což umožňuje osobní vydírání. Vydáním úhradové vyhlášky zajistí protiústavní nerovné platební povinnosti ZZP, kterým tak vyprázdní rezervní fondy, což ve spojení s okamžitým stoprocentním přerozdělením pojistného ve prospěch VZP povede k dalším krachům.

    Soukromí lékaři

    Totéž se týká soukromých lékařů: v první polovině příštího roku budou sjednávány nové smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Je paradoxní, že Rath chce revidovat i síť praktických lékařů. Přitom jich máme nejmíň oproti západní Evropě. Lze spekulovat, že je třeba si došlápnout např. na šéfy organizací praktiků, kteří ho vyhnali z pódia před MZ při jejich protestu, a na to se u Ratha nezapomíná. Smlouvy s doktory se stanou předmětem kšeftování, klíčovou výhodou bude stranická příslušnost či osobní vazby.

    Nemocnice

    Poněkud zvláštní přání Davida Ratha "nezatěžovat do konce roku hospodaření ústavů nákladnými operacemi", vyvedlo z míry šéfy nemocnic. "Politici musejí občanům říci, že do nemocnic půjde méně peněz a rozsah zdravotní péče se tím pádem omezí," vyzval kabinet předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.

    Bohužel to zatím vypadá, že na obdobná přání ministra si budeme muset zvykat. Přesně jak uvedl prezident lékárnické komory: "Jediné, čeho je ministr schopný, je všem plošně škrtat. Nejsou to ale žádné systémové kroky a v důsledku tím péče o pacienty utrpí", na což Rath kontroval "Už před časem jsme přece zcela systémově uvalili nucenou správu na VZP." Bonusový a sankční řád pro ředitele nemocnic

    Ministr Rath nařídil snížení úhrad pro druhé pololetí roku 2005 o desítky milionů oproti původnímu plánu. Fakultní nemocnice tak byly donuceny před koncem roku přistoupit k razantnímu omezení péče. Omezil se provoz drahých oddělení a odložily operace. Rathem vydaný bonusový a sankční řád určuje, za co ředitel přímo řízené organizace dostane odměnu nebo za co by mohl být sankcionován. Zatímco bonusy ministerstvo přesně finančně vyčíslilo, sankce nikoliv. Ke splnění úkolů jsou ředitelé nemocnic motivování statisícovými částkami. "Budou odměňováni nikoliv za poskytování kvalitní péče, ale za to, že budou péči pacientům odpírat." popisuje tuto situaci stínový ministr zdravotnictví Julínek.

    K nemocnicím přímo řízeným ministerstvem patří VFN v Praze, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, FN v Motole, FN Na Bulovce, FN Královské Vinohrady, Institut klinické a experimentální medicíny, Nemocnice Na Homolce, Ústav pro péči o matku a dítě, FN Plzeň, FN Hradec Králové, FN Brno, FN u Sv. Anny v Brně, Masarykův onkologický ústav Brno, Úrazová nemocnice v Brně, FN Olomouc a FN s poliklinikou Ostrava.

    Nestátní nemocnice

    Krajské a soukromé nemocnice se stanou vazaly ministerstva zdravotnictví, jakmile vstoupí v platnost komunisty podporovaný zákon o neziskových zdravotnických zařízeních, podle něhož budou mít majitelé "právo" pouze hradit ztráty.

    Poslanecký návrh zákona o neziskových nemocnicích, o který se vede politický boj v parlamentu, považuje odborový svaz zdravotnictví a sociální péče za natolik špatný, že jeho přijetí by neprospělo ani nemocnicím, ani jejich zaměstnancům, ani pacientům, a to ze tří důvodů. Za prvé návrh nerespektuje vlastnická práva zaručená ústavou a snaží se správu majetku a provozování nemocnic změnit zákonem podle vůle státu. Dále vychází z představy, že takto transformované nemocnice budou mít přinejmenším přednost ve veřejné zakázce na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. To naráží na evropské soutěžní právo. Velký problém návrhu zákona spočívá v definici nové právnické osoby. Neziskovou nemocnici by podle návrhu ovládala skupina lékařů a není zřejmé podle jakých pravidel nemocnici řídit, podle jakých pravidel vést účetnictví nebo příjmy nemocnice zdanit apod.

    Úhradové vyhlášky

    Značné výhrady vyjádřil odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vůči vyhláškám ministerstva zdravotnictví, které začaly platit od počátku roku. Vadilo mu, že ministr D. Rath nedal k připomínkám vyhlášku o úhradách léčiv, vyhlášku o úhradách zdravotní péče ani seznam výkonů. Navíc navýšil cenu práce pouze lékařům, zatímco u ostatních zdravotnických profesí ke změně nedochází. Přitom navýšení ohodnocení bodu v některých oborech jen prohloubí již stávající deformace ve zdravotnictví. Přestože bude u výkonů vyšší ohodnocení, do zdravotnictví o tolik víc peněz nepřijde. Lékaři větší objem prostředků nedostanou, a proto nebudou motivování po vyčerpání pojišťovnami "zaplacených" výkonů další péči poskytovat. Toto opatření tak povede k omezení objemu poskytované zdravotní péče.

    Podle některých poslanců a velké části zdravotníků za dluhy VZP, mohou právě ministerské vyhlášky o úhradách péče. Nutí totiž pojišťovnu vydávat víc peněz, než vybrala na pojistném. Podle ministra Davida Ratha za obrovský schodek ale může vedení VZP a její odstupující ředitelka Jiřina Musílková. Nicméně sám mění úhradovou vyhlášku po svém. Pokud mají nemocnice udržet svoji finanční bilanci, budou muset léčit o 20 až 40 procent méně pacientů nebo je léčit významně hůře. Každý pátý až třetí pacient s rakovinou nebo infarktem nedostane odpovídající léčbu a čekací doby na odkladné výkony se prodlouží o další měsíce až roky.

    Vyhláška také zavádí limit na předpis léčiv. Omezí se tak dostupnost drahých, životně důležitých léčiv, zatímco úhrady velmi levných léčiv (např. Paralen) zůstanou paradoxně zachovány. Pacienti budou donuceni bloudit mezi lékaři a prosit o recept, který však dostanou jen těžko. Lékaři se totiž budou oprávněně obávat, že jeho vysokou cenu zaplatí ze svého. Toto platí například i pro nemocné s nádorovými nemocemi.

    Rathův návrh úhradové vyhlášky podle Julínka obsahuje ještě jednu zásadní hrozbu pro vážně nemocné pacienty, a to zrušení centrálního nákupu léků. "VZP ročně nakupuje centrálně řadu drahých léků celkem za 1,5 miliardy. Jde o léky pro lidi s roztroušenou sklerózou, pacienty závislé na umělé ledvině, hormony pro děti s poruchou růstu nebo léky a dietní přípravky pro děti s dědičnými poruchami metabolismu. Při uplatnění Rathových opatření může nákup těchto léků klesnout až na polovinu."

    Lékové vyhlášky

    Po nastoupení do funkce chce Rath vydat i svou úhradovou lékovou vyhlášku, aby mohl splnit závazky některým farmaceutickým firmám a vydírat zase jiné. Také proto v roce 2006 nevyjde léková vyhláška čtvrtletně, ale hned po lednové vyjde nová v únoru. a to přesto, že Evropská komise zahájila s ČR řízení pro neprůhlednost procesu kategorizace léčiv. Pan Rath chce omezit drahé léky pro "pár" pacientů s beznadějnou prognózou, aby mohly být peníze z veřejného zdravotního pojištění použity na léky levné se sporným efektem. Při plošném předepisování však získají příslušné firmy nebývalé zisky z nadměrné spotřeby a otvírá se potenciální penězovod pro korupci.

    Jak již bylo uvedeno u kauzy Tempus medicorum, byl pan Rath v kategorizační komisi, takže sám o úhradách spolurozhodoval. Což je docela podivné, zvážíme-li, že jeho veřejně známá milenka Renáta Horká zastává vysoký post ve farmaceutické firmě Zentiva (již předtím působila u jiné farmaceutické firmy) a jak sám říká, "má dobré vztahy s většinou šéfů velkých farmaceutických firem". Samozřejmě, aby vypadal na první pohled čistě, pronese výrok, že farmaceutické firmy již nebudou smět na jednání o úhradě léků. Vysvětlil to tím, že jejich zájmem je "prodat co nejdráž a dostat co nejvíce jak z peněženek pacientů, tak z pokladny zdravotních pojišťoven", ale poněkud při tom opomněl, že výrobci léčiv se účastnili zasedání komise v roli pozorovatele, tedy bez hlasovacího práva. Zástupci Mezinárodní asociace farmaceutických společností uvedli, že jako přímí svědci zasedání komise mohou potvrdit, že navrhovaná léková vyhláška vznikala netransparentně. Nebylo údajně zřejmé, podle jakých kritérií komise o úhradách léků rozhoduje. "Zbavení výrobců možnosti účastnit se kategorizačních jednání v současné situaci nelze hodnotit jinak než jako snahu ministerstva zbavit se nepříjemných svědků," stojí v prohlášení asociace.

    Lékárny

    V případě humbuku kolem lékáren jde především o osobní útok a vyřizování si účtů s prezidentem České lékárnické komory PharmDr. Lubomírem Chudobou, se kterým měl Dr. Rath v minulosti řadu názorových konfliktů. Kdyby chtěl pan ministr ušetřit na lécích doopravdy, zavedl by některé z farmakoekonomy navržených opatření jako jsou tato od České lékárnické komory:

    1. Využívat data zdravotních pojišťoven takovým způsobem, který umožní lepší kontrolu předepisování a spotřeby léků. Pacient musí dostat takové léky a v takovém množství, které skutečně potřebuje. Zde apelujeme především na pokračování jednání zahájených za předchozí ministryně zdravotnictví.
    2. Zavedení spravedlivého prostředí pro všechny pojištěnce. Všichni pacienti musí obdržet léky za stejných podmínek ve všech lékárnách a to včetně doplatků.
    3. Pokračovat v přípravě zavedení degresivní přirážky, která významně sníží náklady především na drahá léčiva. Je nesmyslné, aby obchodní přirážka byla stejná u léků různých cenových úrovní. Degresivní marže znamená, že na levné léky by byla přirážka větší a na drahé léky menší.
    4. Umožnit zavedení standardů kvality v lékárnách, které Česká lékárnická komora zpracovává a které pomohou eliminovat nadbytečné užívání léčiv, jejich nevhodné kombinace a nesprávné užívání.

    Jak napsal PharmDr. Ing. Jiří Zimák, CSc. premiérovi : "Zatím vidíme pouze neochotu k systémovým změnám, vidíme, že odborné podklady či projekty k reformě systému zdravotní péče jsou ignorovány, třebaže již dříve byly projednávány případně přijaty k projednávání na ministerstvu zdravotnictví." a řadu lží, které mají za úkol pošpinit lékárenskou profesi a lékárníky vůbec. Některým z těchto lží se zde budu věnovat, protože jsou zcela zřejmé :

    Lež: "v lékárně z každé stokoruny zůstává 32 Kč"

    Původně jsem měl za to, že ministr je pouze špatně informován (což by samo o sobě bylo poněkud diskvalifikující pro jeho práci), nicméně časem jsem zjistil, že pan ministr již po nástupu na funkci prvního náměstka na ministerstvo byl podrobně seznámen s mechanizmem tvorby ceny léku. Skutečná marže činí asi 18 procent, a to nikoli z tržní, ale státem regulované ceny léků - podstatný rozdíl dnes už asi vytuší takřka každý. Problém s tzv. marží (29%) a skutečnou marží lékárny (18%), je dán tím, že ona marže se vztahuje na výrobní cenu. Koncová cena (např.100 Kč) se tedy vypočítá takto: cena výrobce (73,83) + přirážka distributora a lékárny (3,69 a 17,72) + DPH (4,76). Argument, že z každé stokoruny v lékárně zůstává 32 Kč, je tedy zcela účelová lež.

    Lež: "Lékárny mají nadstandardní zisky"

    Z dříve zmíněných 18 procent marže platí lékárny veškeré svoje provozní náklady, včetně mezd, nájmů, licencí speciálního softwaru, likvidace vrácených a prošlých léčiv, ... a teprve to, co zbude, je jejich zisk před zdaněním. To přece pan ministr ví také. To přece pan ministr ví také. Přestože má k dispozici ověřené souhrnné údaje, pro svoje vývody a prohlášení je nepoužívá. Raději používá zamlžující výroky o enormních ziscích apod.
    Lež: "V ČR je 2x více lékáren než v Rakousku"

    Tvrzení že je u nás provozováno dvakrát více lékáren než v Rakousku, je prokazatelně lživé. V Rakousku je přibližně stejně lékáren vč. výdejen jako v ČR. Navíc lékárny u nás vznikají jen ve městech a v blízkosti nemocnic a poliklinik. Tam, kde jsou lékárny potřeba, ale nevznikají a už asi nevzniknou. Ve zmiňovaném Rakousku jsou mnohem lépe a rovnoměrněji rozmístěny. Marže na léky je v Rakousku vyšší, lékárny může provozovat pouze lékárník, nikoli řetězce, léky lze prodávat pouze v lékárnách, spoluúčast na léky je ve všech lékárnách stejná, doplatky se mezi lékárnami neliší.

    Co se týče počtu obyvatel na lékárnu je ČR (4593) ve srovnání s průměrem EU (3334) podprůměrná. Bohužel však je zde systém mnohem horší, takže je přehršel lékáren (často řetězcových) ve městech a velmi málo (nedostatek) na venkově. Bohužel tomuto vývoji ministr Rath jeho kroky nahrává.

    Snížení marže o 3%

    Čas od času někdo přijde s populistickými kosmetickými úpravami, aby si u voličů vylepšil renomé. Tohoto druhu je již třetí snížení obchodní přirážky na léky. Nikdo nikdy se neobtěžoval primární analýzou, na jejíž základě by učinil racionální rozhodnutí. Přestože už dvakrát byla snížena marže celkem o 6%, nikdy se nezastavil růst nákladů na léky. Pouze se zhoršovaly ekonomické podmínky lékáren, pochopitelně především těch menších. Samozřejmě vždy se objeví čísla, že lékárny vlastně tolik nekrachují, že vznikají stále nové. Ano, nové vznikají, ovšem jen na místech ekonomicky atraktivních, nikoli tam, kde by byly potřeba.

    Ministr financí Sobotka bez jakýchkoli předchozích odborných konzultací s osobami podnikajícími v oblasti distribuce a prodeje léčiv rozhodl na popud ministra Ratha o snížení společné přirážky pro distributory a lékárny o 3 %, což představuje téměř desetiprocentní snížení jejich regulovaných výnosů. Při stále se zvyšujících nákladech na zajištění provozu lékáren, jako jsou platy zaměstnanců, ceny energií, nájmy a s tím související služby.

    Postup, který zvolila vedení ministerstva zdravotnictví a financí, odpovídá postupům užívaným v totalitních společnostech, neodpovídajícím pravidlům běžným v demokratické společnosti. Aniž bylo popsané nařízení jakkoli projednáno se zainteresovanými subjekty, na základě lživých argumentů, bylo toto opatření přijato na zasedání vlády dne 14.12.2005.

    Začíná se již dost hlasitě mluvit o kvalitě zdravotnických zařízení. Ta nutně musí za těchto podmínek u lékáren klesat. Je nutno snižovat počet personálu, zkracovat otvírací dobu, udržování a zvyšování kvalifikace je utopií, přístup k odborným informačním mediím je omezován, magistraliter příprava z lékáren mizí, pohotovost i když zneužívána a prodělečná, přesto mnohde potřebná, neexistuje. Na to všechno si lékárny nemohou vydělat. Řada mladých kolegů začíná vidět, že povolání, či životní poslání, které si vybrali je velký omyl. Ekonomické podmínky jim brání vykonávat péči o nemocného člověka co nejlépe. Zdravotnický charakter lékáren bude klesat, ty malé postupně zaniknou. Dostupnost lékárenské péče se bude zhoršovat, protože počet lékáren mimo centra neroste, není to přece tolik rentabilní.

    Lež: "V ČR jsou mnohem vyšší marže než v EU"

    Snížení marže lékáren podložil Dr. Rath také tvrzeními, že v České Republice jsou zavedeny mnohem vyšší marže než ve státech Evropské unie. Marže lékáren byla v naprostém průměru s vyspělými evropskými státy, ba naopak po snížení je jedna z nejnižších v EU!

    Čistá marže lékáren v zemích EU
    Polsko 33,6 %
    Lucembursko 31,8 %
    Německo 31,7 %
    Belgie 30,0 %
    Dánsko 29,3 %
    Rakousko 28,9 %
    Finsko 28,8 %
    Španělsko 27,9%
    Francie 27,6 %
    Maďarsko 25,9%
    Řecko 25,9 %
    Litva 28,4 %
    Bulharsko 25,8%
    Itálie 22,4 %
    Lotyšsko 21,1 %
    Slovensko 21,0 %
    Švédsko 20,0 %
    Portugalsko 20,0 %
    Česká republika * 17,8 %
    Estonsko 12,8 %
    * po snížení marže 1.1.2006

    Lež: "pacienti od 1. ledna výrazně ušetří"

    Snížení marží o 3 % je předvolební tah, který má vzbudit dojem, že se sníží doplatky pacientů za předepisované léky. V některých případech ale snížení marže způsobí přesný opak a řada pacientů bude doplácet víc. Většina lékáren si totiž sama marži snižuje z důvodu konkurenceschopnosti. To však okamžitě po direktivním, s nikým nekonzultovaném snížení marže přestanou dělat, protože už i tak často balancují na hraně existence. Snížení marže bude mít za výsledek jediné - likvidaci lékáren.

    Méně se už medializuje skutečnost, že současně klesla podle vyhlášky platné od 1.1.2006 i úhrada léků pojišťovnami. Jednoduše řečeno - jestliže více klesne úhrada pojišťovnou než celková cena léku, zvýší se doplatek pro pacienta. Vzhledem k razantnímu snížení úhrad u desítek léčiv požádala Česká lékárnická komora ministra zdravotnictví o jednoznačné sdělení, jakým způsobem je zajištěno, že občané skutečně nebudou na vybraná léčiva doplácet vyšší doplatky - ministr D.Rath neodpověděl.

    Lež: "změna bude znamenat drobný pokles zisků lékáren"

    Zatím co pacient (při nesnížení úhrad - viz nahoře) ušetří asi 2 Kč na léku s cenou v lékárně 100 Kč, zatímco pro lékárnu to znamená pokles příjmu za léky zhruba o 10%, což je pro mnohé již neúnosné. Podle informací od distributorů léčiv bylo již před snížením marže více než 540 lékáren ve vážné ekonomické situaci a jejich zavření mimo jiné způsobí i nárůst nezaměstnanosti.

    Kompletní přehled dopadu snížení zisků na různě velké subjekty naleznete v případové studii umístěné ZDE. Po shlédnutí tohoto dokumentu se začínám domnívat, že panu ministrovi jde o to zrušit (ekonomicky zruinovat) soukromé lékárny a přetáhnout pacienty do lékáren nemocničních. Mimochodem to jsou ty, kterými již dnes proteče většina peněz, leč je jich jen zlomek z celkového počtu lékáren. Pán ministr zřejmě žádné jiné lékárny ani nezná, protože všichni jeho kamarádi jsou ředitelé spřízněných nemocnic, a proto tam všechny pacienty také neustále při každé příležitosti posílá.

    Lež: "Lékárny prosperují z prodeje dalšího sortimentu"

    Není to zcela pravda. Regulované ceny se týkají i volně prodejných léků, některých čajů a vitaminů. Lékárny v supermarketech a v centrech měst, kde prochází velké množství lidí, mají vysoký podíl tržeb za hotové. Těm změna tolik neublíží. Zatímco v menších lékárnách je situace jiná. Příjmy za léky tvoří 70 - 80% našich tržeb a 10% snížení příjmů za léky nelze kompenzovat zvýšením prodeje ostatního sortimentu. Lékárna je ze zákona zdravotnické zařízení, jejíž primární činností je výdej a příprava léčiv, nikoliv prodej doplňkového sortimentu. Není a nemělo by být cílem lékárny zvyšovat spotřebu volně prodejných léků a doplňkového sortimentu.

    Výdej léků lékaři

    Není divu, že výrok ministra zdravotnictví "... stačí jedna věta v chystaném zákonu o léku a lékaři by začali sami nakupovat a vydávat léky v ordinacích a lékárny by de facto nemusely fungovat vůbec ..." zvedl ze židle řadu odborníků. Takové výroky ministra poškozují a dehonestují tradiční obor, bez kterého si nelze představit řádné fungování zdravotnictví, neboť lékárny jsou neoddělitelnou součástí léčebně-preventivní péče nejen v České republice, ale také v celé Evropské unii. Je tomu bezpochyby proto, že farmaceuti, na rozdíl od lékařů, mají hluboké znalosti v oblasti chemie a technologie léčiv, jsou školeni v otázkách skladování a uchovávání léčiv a léčivých přípravků, ovládají složité zákonitosti chemických i farmakologických interakcí a interakcí léčiv se složkami potravy. Jsou tedy, v oblasti léčiv, nezastupitelnými odborníky. Zbavit český systém zdravotnictví lékáren by bylo neprozíravé a škodlivé, byť se podobné názory mohou zdát líbivé a jsou jistou částí neinformované veřejnosti akceptovatelné.

    Člen skupiny pro bezpečnost pacienta při Evropské komisi Doc. Dr. Jiří Vlček, CSc. vidí jako aktuální problém v Evropě (včetně ČR), nárůst chyb vznikající při preskribci, přepisování, dispenzaci a jako důsledek administrativních procesů. Je v celku zbytečné rozebírat prokázaná fakta o tom, že se lékárníci zásadní měrou podílejí na eliminaci chyb v preskribci léků, a to zejména chyb v užívání léků pacientem (předávkování, poddávkování, nevhodný způsob podání atd.). Při zvážení skutečnosti prokázané konkrétně v USA, že na chyby ve farmakoterapii v této zemi umírá asi 125.000 osob ročně lze usoudit, že nebezpečí v tomto směru existuje i u nás (přestože podobnou studii nikdo nezveřejnil). Bylo by nešťastné a pro pacienta nebezpečné pokud by léky vydával pouze lékař (ministrem uváděný příklad Švýcarska není šťastným, protože výdej je i tam lékaři dovolen pouze výjimečně).

    Po lékárníkovi se v rámci primární péče chce, aby svoje znalosti využil v informační činnosti směrem k pacientovi, a také zpětně do zdravotnického systému, protože je to nejen etické, ale i ekonomicky efektivní. Lékaři jsou ovšem v primární péči motivováni k prevenci, včasné a správné diagnostice, efektivnímu předepisování léků atd. Představa, že předepisující lékař bude finančně navázán na cenu jím předepsaných léků, je v zásadě absurdní. i proto musejí být profese lékaře a lékárníka ekonomicky odděleny (což platilo i za hlubokého komunismu). Střet zájmů zde představuje značný problém. Lékař by mohl upřednostňovat vlastní komerční zájem před zájmem pacienta !

    Ekonomické ukazatele mají svoji zásadní váhu i v oblasti zdravotní péče. Cena práce lékárníka, lékaře i všech ostatních zdravotnických profesí ve vyspělých západních zemích je přesně dokumentována a známa. s finančními daty nelze v těchto zemích manipulovat a interpretace těchto dat je metodicky jasná. Lékárenská péče přináší celému zdravotnickému systému úspory, jelikož v současné době jsou znalosti lékárníků o lécích souhrnně lepší než u lékařů, čemuž se nelze divit vzhledem k rychlému vývoji v této oblasti.

    Stanovisko asociace distributorů léčiv k návrhu ministra umožnit výdej léčiv v ordinacích praktických lékařů je zcela jednoznačné: "Vzhledem k velkému počtu těchto ordinací a předpokládané velikosti dodávek není možné zejména z technických důvodů tento návrh realizovat. "

    Za vším lze najít osobní důvody

    Za veškerými nekompetentními rozhodnutími Dr. Ratha lze najít osobní důvody. V této souvislosti mně napadá trefné přísloví, že "jablko nepadá daleko od stromu", aneb jistě pan ministr měl po kom zdědit tyto vzorce chování. Bylo by nanejvýš hodné ministra, aby si zástěrkou rádoby efektivních opatření přestal léčit komplexy a oplácet domnělé křivdy z minulosti a tím likvidovat české zdravotnictví. Pár příkladů léčení komplexů z minulosti:


    * VZP - osobní averze k paní ředitelce Musílkové, která nechtěla přidat lékařům, když na to neměla (viz nahoře)
    * IZIP - projekt z dílny členů ODS musí být zákonitě špatný. ODS totiž v době kdy byl Rath jejím členem, ho nehodlala vynést do politických výšin, po kterých tak toužil.
    * úhradová a léková vyhláška - viz nahoře
    * soukromí lékaři - viz nahoře
    * lékárníci - viz nahoře
    * nemocnice Euromedu - prosperující soukromé nemocnice této společnosti na severu Moravy Rath nařkl, že těží z nadstandardních vztahů s VZP. Jak se ukázalo chtěl tam Rath v minulosti místo v dozorčí radě a žádal odměnu asi sto tisíc měsíčně, což mu bylo zamítnuto.
    * Přednosta prestižního kardiocentra v Brně Jan Černý, který byl s okamžitou platností odvolán kvůli výroku, který pronesl v novinovém článku MfD.
    Jak píše v článku v HN : "Velmi rychle jsem však zjistil, že říkat pravdu a projevit svůj názor, který není v souladu s názorem těch, kteří jsou momentálně u moci, se nevyplácí." Podle ministerstva šlo o standardní postup v případě profesorů, kteří dovrší pětašedesáti let. Ministr se obával, že Černý bude v ústavu šířit skepsi a začnou odcházet špičkový lékaři, a proto jej odvolal. Dr. Rath nyní usiluje o sloučení této doposud výborně fungující kliniky s FN u sv. Anny, která ročně generuje ztrátu v řádu desítek až stovek milionů korun a hodlá do této FN investovat asi 2 miliardy korun na vytvoření, dle Černého, megalomanského projektu (ICRC). Tento projekt byl za ministryně Emmerové na základě odborných expertiz a vyjádření vědecké rady ministerstva zamítnut. Nový ministr zdravotnictví David Rath si však ustanovil svým náměstkem právě jednoho z propagátorů projektu (MUDr. Pohanku), takže zamítnutý projekt byl obnoven, rozšířen a poslán na jednotlivá ministerstva k připomínkám s tím, že bude nyní co nejdříve předložen vládě ke schválení.

    Podle Tomáše Julínka využívá Dr. Rath pacienty jako rukojmí ke svým mocenským hrátkám. "Chová se spíše jako ministr vnitra, který omylem zabloudil do resortu zdravotnictví. Kdyby se věnoval pacientům se stejnou vehemencí, s jakou připravuje demagogické útoky proti svým oponentům, pacienti by mohli oslavovat. Dr. Rath jim však v nejbližší době rozhodně žádný důvod k radosti nechystá," uzavřel stínový ministr.

    Dovolím si zakončit citátem z jedné diskuze: Tento "mesiáš a spasitel" zdravotnictví je spíše velkým inkvizitorem a exorcistou.

    Zde je odkaz na původní stránku se všemi zdroji a odkazy.