2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 20.10. 2005,
  • V Bagdádu začal první soudní proces se Saddámem Husajnem
  • ČSSD a KSČM protlačily vládní návrh zákoníku práce prvním čtením
  • Hornorakouský pověřenec Pavlovec obvinil kvůli Temelínu Česko z nedodržení závazků
  • UNESCO doporučuje Česku odstranit točnu ze zahrady českokrumlovského zámku
  • Rath představil Paroubkovi své plány na řízení ministerstva zdravotnictví
  • ČRo a ČT zatím nebudou vybírat poplatky za počítač a mobil
  • RRTV zahájila další proces s Primou a Novou kvůli reality show
  • Vraždy v lesích asi spáchal stejnou zbraní jeden pachatel
  • Počasí v Praze: jasné a velice chladné

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Protiptačí tažení
    Je to hezké až dojemné, jak dovede být stát energický a operativní, jakmile jde o něco, co musí vykonat soukromníci. Poté, co Evropská unie začala hlásat nesmysl o očkování stovky milionů obyvatel proti nemoci, která se člověka nedotýká, vjela nebývalá aktivita do našich činovníků. Chystají se kontroly osob při pohybu mezi členskými státy EU a budou se desinfikovat vstupy do chovů a síťovat větrací otvory. Možná, že by bylo možno vyhlásit všeobecnou povinnost hlášení tahu ptáků. Nečekám, že by armáda zřídila antištěbencovou brigádu, protože to dá moc práce. Zato obyvatelstvo by bylo možno zapojit do prevence, vzhledem k tomu, že se blíží pandemie, v níž zemře 150 miliónů lidí. Každý by měl mít povinně prak a kdo by byl přistižen, byl by pokálen úředním holubem. Jen to doufejme, že nebude vydáno nařízení o povinném vybíjení ptačích mozků, mohli bychom přijít o polovinu parlamentu a státní administrativy!

    RODINA A PŘÁTELÉ: První sníh na botách
    Ve středu ráno mrzlo! Přestože každý rok někdy začne mrznout, vždycky mě překvapí, že to nastalo "už teď". Nepamatuju, že by mrzlo "teprve teď". Vyšel jsem ráno před dům a auto bylo obalené jinovatkou. Prošli jsme s Iris velký okruh, tedy po cestě lesem až k sousední Březové a po cestě přes louku zpátky a když jsme se dostali k prvním domkům Zvole, všiml jsem si, že mám boty obalené sněhem. Nebo spíš nějakou ledovou drtí.
    Na několika domech jsem v posledních dnech obdivoval červené listy přísavníku. Je to krásný moment v roce, když zčervená přísavník, ale stejně krátký, jako když na jaře kvetou sakury nebo vistárie. Trvá to tak týden. Pak přijde Čas, poklepá na svoje přesýpací hodiny a je po všem.
    Japonci pozorují kvetoucí sakury a mají to za slavnostní chvíli v roce. Příště, pokud si vzpomenu, bych se mohl slavnostně obléknout, abych uctil červené listy přísavníku.
    S tou výhradou, že každý den přinese něco krásného a neopakovatelného a rychle pomíjejícího. Každý den by mohl být slavností a je to naše chyba, když ho takto nevnímáme. Vždyť je výjimečný už tím, že ještě nikdy nebyl a už nikdy nebude!

    PSÍ PŘÍHODY: První sníh na botách
    Usadili jsme se ve Zvoli. Také Iris tu navazuje kontakty. Jsou to kontakty pozitivní i negativní. Podle čeho usuzuje pes, že jiný pes je sympatický nebo antipatický? Na to jsem nepřišel na bezmála čtvrtstoleté soužití s těmi čtyřnohými potvorami.
    Iris je osoba smířlivá, konflikty nevyhledává a pojem "jedlý pes" je pro ni neznámý. Pravda, za ty dva poslední roky se od Barta hodně naučila a dovede mu být zdatným sekundantem, přinejmenším jako kibic a hecíř. Zatím je tu bez Barta a musí se světem protloukat sama. Cizím pejskům se tedy pokud možno vyhýbá.
    Jen jedna kokršpanělka jí výrazně nepadla do oka a taky ta kokršpanělka si o ní myslí opravdu ale to nejhorší. Když jdeme kolem plotu, kde kokršpanělka bydlí (a nechává tam bydlet i lidské osoby), Iris zrychlí, pak se rozběhne a vzápětí nastává krátká, leč prudká výměna energických názorů.
    Jak vznikla ta nevraživost? Zase mi to připomnělo anekdotu. Je to tom chlapíkovi, kterému zkrachovala banka, ve které měl úspory. Pak přišla vichřice a shodila mu strom na auto. Vyhořel mu dům. A nakonec mu i vítr sebral čepici. To už nevydržel, v zoufalství padl na kolena, vztáhnul ruce k nebesům a zvolal:
    "Bože! Bože! Za co mě tak trestáš?"
    "Nevím," ozvalo se shůry. "Ale ňák mě sereš."