2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

Srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 24.8. 2005,
  • Slovenský premiér Dzurinda chce, aby ministr Rusko do středy odstoupil
  • Státní zastupitelství zrušilo obvinění organizátora CzechTeku Václava Šrouba
  • Němec vyzval nejvyšší státní zástupkyni Benešovou kvůli kauze Sáního k rezignaci
  • Ministr-detektiv Jandák prohlásil, že hrad Pernštejn někdo vyloupil a ke všemu zapálil
  • Princ Sání odletěl z ČR, podle advokáta bude žádat statisíce dolarů za nezákonnou vazbu
  • V otázce zvýšení odchodu do penze se politici dohodli, že v jednání se bude pokračovat
  • Společnost Helios Airways zrušila své lety z Larnaky do Prahy
  • Počasí v Praze: oblačno až zataženo, bez deště

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Kdo není princ má smůlu
    Katarský princ Sání se dostal z drápů české justice a po 340 dnech vazby se vrací do vlasti. Ministr spravedlnosti Němec ujišťuje, že je Katar civilizovaný stát, byť s jinými zvyklostmi, že proces s princem bude pokračovat a že katarské soudy posoudí jeho zálibu v obcování s nezletilými dívkami. Kdo a jak bude svědčit v tomto katarském procesu, zdali poškozené dívky budou putovat k soudu do Kataru, to je ve hvězdách. Zato je jisté, neboť o tom ujistil veřejnost ministr Němec, že pokud by Katar nedostál slibu a prince by spravedlivě nesoudil, česká strana požádá o jeho vydání do Česka. Což by byla obzvlášť zábavná peripetie případu. Už teď se jím asi dobře baví sochař Opočenský, který je za obcování s nezletilými dívkami ve vězení a taktéž sbormistr Kulínský, který v obdobném maléru lítá, ale na neštěstí pro něho není katarským princem.
    Princ Sání, tvrdí jeho zdejší obhájce, bude žalovat český stát za újmy zaviněné vazbou. Bez ohledu na to, co princ zde provedl nebo neprovedl, pokud uspěje, bude to další výsměch zdejší zvyklosti „basa předem, soud potom“. Jako mnoho dalšího v justici pochází i tento zvyk z dob bolševismu, kdy vinen byl už dopředu každý, na koho policajt ukázal prstem.

    RODINA A PŘÁTELÉ: To je situace...
    Každý den mi chodí minimálně deset chtipů do pošty. Jako asi každému druhému, kdo je trochu víc na netu. Dnes se pozastavím nad chtipem, který mě rozesmál. Asi si řeknete, že jsem prostoduchý, ale pokusím se ukázat na kvality literární. Zde je:

    Chlap stojí v supermarketu ve frontě u pokladny, když si všimne, že na něj opodál mává blondýna a mile se usmívá...
    Docela se diví, že zrovna k němu by se hlásila taková kočka... Přesto jde k ní a aniž by tušil, kam ji zařadit, říká: "Omlouvám se, ale my dva se známe?"
    Ona na to: "Možná se pletu, ale myslela jsem, že vy nejspíš budete otec jednoho z mých dětí..."
    Chlap okamžitě začne pátrat v paměti a vzpomene si na jediný úlet, kdy byl v životě nevěrný: "Sakra," říká "to jste fakt vy? Ta striptérka z mé pánské jízdy den předtím, než jsem se oženil? Ta, kterou jsem ošukal na kulečníkovým stole, zatímco mě můj kámoš šlehal po zadku mokrou natí z řapíkatýho celeru???"
    "Ne," odpoví žena, "já jsem třídní vašeho syna..."

    Zřejmě mě dostaly ty detaily, kulečníkový stůl a hlavně mokrá nať z řapíkatýho celeru. Tatínek mi nedal mnoho literárních rad (ono se moc radit nedá), ale pár přece jen. Jedna zněla:
    Nesmíš napsat pták zpíval na stromě, musíš napsat na jabloni zpíval drozd. Fór by pozbyl fóru, kdyby tam nebylo onoho kulečníkového stolu a řapíkatého celeru. Je ale ještě jedno možné vysvětlení. Jsem prostoduchý a při té představě se musím řehtat jako houpací kůň.

    PSÍ PŘÍHODY: Bart urval větev
    Objednal jsem si zimní gumy u firmy pneuobchod.cz. Výborné ceny, namontovali mi gumy na ráfky a všechno mi dovezli domů. Bartovi před čenich.
    Přirozeně, že jsem Barta uvázal, když pán z pneuobchodu přijel. Mám k tomuto účelu vyhlídnutou větev, na větvi je řetěz, na konci karabina. Už dlouho to tak funguje, po celý Bartův život. Bart už je zvyklý, a když mu řeknu, že jdeme ke stromečkovi, odchází tam sám a usedá pod větev a neprotestuje, jenom smutně kouká.
    OK. Bart upoután, vrata otevřena, dodávka z pneuobchodu pomalu couvá, já ukazuju, aby to nedopadlo nějakým fiaskem. Najednou slyším praskání. Dodávka najíždí na nějakou větev. Na jakoupak?
    On ji Bart urval a odtáhnul dodávce pod kola!
    Nadšení netrvalo dlouho, odchytil jsem ho a přivázal k nárazníku auta. Čímž není vyřešena zásadní otázka: k čemupak budu Barta napříště poutat, když jsou dnes větve tak slabé nebo Bart tak silný?