2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 28.7. 2005,
  • Britská policie zatkla jednoho z atentátníků z 21. července
  • Spekuluje se, že novým ministrem kultury by mohl být nestraník Darjanin
  • Bývalý vicepremiér, bývalý šéf US a bývalý poslanec Mareš má být velvyslancem
  • Auty a letadly zdarma cestující poslanci a senátoři možná přijdou o bezplatnou MHD
  • Policie odložila přepadení bývalého ředitele ČTc Berdára, pachatel se nepřihlásil
  • Meteorologové varují před vedry, která se očekávají ode dneška do soboty
  • Někdejší ministr financí Ivo Svoboda nastoupil výkon pětiletého trestu
  • Počasí v Praze: skoro jasno, skoro tropy

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Poprvé veřejně
    Po více než třech letech se začal případ někdejšího důstojníka BIS Vladimíra Hučína projednávat veřejně. Tato Dreyfusova aféra nového režimu patří k jeho temnějším kapitolám a jedou se o ní bude psát jako o ztělesnění absurdity doby. Té doby, která na jedné straně prohlašuje bývalý komunistický režim za zločinný a zároveň připouští, aby se komunisté stále okatěji drali zpátky k moci. Té doby, která se ohání „vyrovnáním s minulostí“ a přitom nezastírá, že počítá s komunisty ve své budoucnosti. Vladimír Hučín je mimo jiné viněn z toho, že „vyvolával pocit ohrožení levicovým extremismem“. Sám průběh soudu s Hučínem vyvolával pocit, že jsme ohroženi levicovým extremismem, že komunisté a jejich pomahači nadále tahají za nitky. Soud se snažil a doposud se snaží dostat Hučína do vězení, jako se jiný soud úporně snažil nedostat za mříže otce současného předsedu komunistické strany Grebeníčka. Ten druhý soud byl úspěšný, Grebeníček nikdy souzen nebyl a je nyní v rukou spravedlnosti věčné, která, doufejme, bude mít pro mučení lidských bytostí menší pochopení. A co ten první soud? Ten pokračuje.

    Předseda senátu Michal Jelínek odůvodňuje „odtajnění“ soudu tím, že vše co bylo utajované bylo již projednáno. BIS předala soudu řadu spisů, včetně spisů týkajících se živých případů a analýz určených ústavním činitelům. Třebaže by si BIS přála veřejný proces, jak potvrdil její mluvčí Jan Šubert, právě tyto materiály by veřejné líčení zásadně znesnadnily. Dle Jelínkova názoru již nejsou zapotřebí. Nebo je pravda jinde, a ta pravda přisvědčuje Vladimíru Hučínovi, který prohlašuje, že veřejný proces si vynutila sama veřejnost?

    Justice má ve společnosti řadu úkolů. Mimo jiné má podporovat důvěru občanů ve stát, v němž žijí. Po celou dobu procesu s Hučínem se soudu nepodařilo veřejnost přesvědčit, že jsou rozumné důvody pro to, aby Hučín vůbec před soudem stál. Naopak. To, že se soud koná a navíc, že se koná tak, jak se až dosud konal, opakovaně vyvolávalo podezření, že Hučín má pravdu, kdy poukazuje na prorůstání vlivů exponentů minulého režimu se strukturou současné státní moci. A právě tento absurdní paradox je ze všech nejnebezpečnější.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Moderní letiště jak má být
    Dopoledne jsem byl spolu s mým synem Davidem pro Irenu, moji dceru, na letišti. Vracela se z Ameriky a teď hledá místo (berte to trochu jako inzerát: vystudovala počítačovou grafiku, má zkušenosti s manažerskou prací v nóbl restauraci a umí anglicky momentálně asi o něco líp než česky a kdyby byla líná, umřela by tam hlady, což se chválabohu nestalo. Kdybyste o něčem věděli, zamailujte jí.).
    Je to úžasné, jak se letiště mění! Není to zas tak dlouho, co jsem tu byl naposled - a za tu dobu vyrostla nová hala, vede k ní krytá visutá silnice, nebo co to je a zanedlouho to tam bude vypadat jako na nějakém malém provinčním letišti někde v Evropě. Což je obrovský úspěch.
    Taky jsem měl pocit, že tam venku postávají dispečeři od taxíků. Ještě, aby tam byly nápisy, kolik stojí taxík do města, ale to by asi bylo moc žádáno. Zkušenost s tím nemám, když potřebuju taxíka z letiště do města, zavolám si mobilem firmu AAA, ta přijede na smluvené místo (nesmí před halu, je to nehoráznost a svinstvo krytá tzv. zákonem a všelijakými kridioty a s díky odmítám protesty a vyhrožování, vím že ulice před letištěm není veřejná ulice, ale i to je svinstvo na kvadrát a jen to legalizuje a ospravedlňuje taxikářský banditismus) a za přijatelnou sumu mě odveze.

    A jen jedno se nezměnilo. Irena čekala hodinu na kufry. Poznaly dítky matičku po dechu, poznal cestující mateřské letiště podle bordelu s výdajem kufrů. Náprava? Snad ve 22. století.

    PSÍ PŘÍHODY: Srdeční záležitost
    Od jisté doby pejskové dostávají na obojek srdíčko poté, co byli očkováni. Všiml jsem si, že ho Iris stále na obojku nosí. Bart ho ztratil druhý den poté, co ho dostal. To je ale divné. Vždyť Iris sama sebe nešetří. Prolejzá křoviny, lítá po stráních nahoru a dolů, často přiběhne a jsou na ní krvavé šrámy. To naopak Bart je důstojnější patron. Obyčejně pobíhá po silnici a po chodníku a kouká, jestli někde nejde jedlý pes. Tipnul bych si, že mnohem dřív ztratí tu plechovou značku Iris než Bart.
    Ono se to asi řídí jinou logikou. Ženské jsou pečlivější ve všech ohledech, i když třeba jsou drobátko potrhlé a běhají skrz křoviny. I na to srdíčko si dávají víc pozor, kdežto pánové lidští i psí ve své bordelářské velkorysosti jednají ve stylu srdce sem, srdce tam.
    A myslím tím srdíčko plechové, barvy červené, fasované na vteřině coby označení psa očkovaného proti vzteklině. Nějaké symbolické asociace se s díky odmítají a námitky račte adresovati na lampárnu hlavního nádraží.