2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 10.5. 2005,
  • Bush poděkoval Klausovi za českou účast v operacích v Afghanistánu a Iráku
  • Klaus se v Moskvě ohradil proti vyznamenání udělenému Putinem Jaruzelskému
  • Česká televize chce pohnat před soud tisíce neplatičů koncesionářských poplatků
  • Místopředsedkyně EK Wallströmová představila 10 argumentů pro přijetí euroústavy
  • Ministerstvo nezveřejní seznam čerpacích stanic, které prodávají ředěnou naftou
  • Studentům posledních ročníků středních škol a nástaveb začaly maturity
  • Jednání o obnově řízení v procesu s Kajínkem bylo odročeno
  • Počasí v Praze: oblačno a citelně chladno

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Klaus se postavil na správnou stranu
    Prezident Václav Klaus svými námitkami vůči dekorování Wojciecha Jaruzelského coby válečného hrdiny při moskevských oslavách šedesátého výročí konce války příjemně překvapil. Místo ohlížení do zpětného zrcátka vždy doporučoval spíš pohled kupředu. K otázkám lidských práv bývá velmi obezřetný, tím spíš, že se o nich nejhlasitěji hovoří v táboře jeho odpůrců a přirozených protivníků. Nikdy to nevypadalo tak, že by osud Pražského jara 1968 mu obzvlášť bolestně rozdíral srdce. A naopak, kdyby byl v Moskvě mlčel, snad ani Petr Uhl by mu nevytknul, že nezaprotestoval proti ověnčení Wojciecha Jaruzelského. Sotva koho by napadlo, že by právě on měl právě toto učinit.

    Odtud to příjemné překvapení. Český prezident má i ústavou předepsanou povinnost reprezentovat svoji zemi v zahraničí a angažmá na straně zastánců demokracie a lidských práv je něco, co Českou republiku na mezinárodní posiluje. Získává spojence tam, kde je o co stát.

    Evropa bude úplně zdravá, až bude myslitelné uspořádat oslavy v Berlíně. V květnu 1945 byl poražen nacismus. Zprvu bylo těžké oddělit "Němce" od "nacistů". Nyní, po šedesáti letech, se hlásí i Němci k právu na to, aby svět uznal jejich válečné a poválečné utrpení. Pohled do zpětného zrcátka se vyjasňuje, ale možná i pokřivuje. Němci byli pachateli i oběťmi, Rusové byli osvoboditeli i ujařmovateli. Oslavy výročí konce války otevřely diskusi kolem těchto otázek. Konaly se 8. května, to ovšem bylo "západní výročí", protože Východ tradičně slavil o den později. A slavilo se v Moskvě, na Rudém náměstí, uprostřed metropole, odkud se řídila "zapomenutá válka", jak ji později nazývali američtí publicisté. A byla to východní fronta, kde nacisté utrpěli nejstrašnější ztráty.

    To vše naznačuje složitost historických okolností. Klaus vyslovil námitky vůči dekorování Jaruzelského. I my máme podobně složitou osobnost: Ludvík Svoboda byl nejdříve hrdinou od Zborova, později hrdinou od Dukly, až se nakonec stal padouchem z Moskvy a skončil s přezdívkou Dědek Zradílek. Kdyby se byl dožil letošních oslav, bezpochyby i on dostal od Putina medaili a my bychom diskutovali o jeho zásluhách i hanebnostech.

    Oslavy však měly ještě další stránku. V Německu aktivizovaly nacisty, v Rusku komunisty. Neznamená to, že se dějiny budou opakovat a že nás čeká válečné střetnutí. Co se ale dá čekat s bezpečnou jistotou, to jsou pokusy o revizi pohledů do zpětného zrcátka, o jeho nastavení, velikost, jasnost a zaostření na to či na ono, na všech stranách, v Rusku jako v Německu jako u nás.

    Václav Klaus si v naší veřejnosti vydobyl velkou autoritu a je dobře, že zasáhl i do tohoto diskusního kvasu. Bylo by ovšem dobře, kdyby jeho otevřená podpora myšlence lidských práv nezůstala ojedinělá. Aby, a to si přejme, příště, až podpoří tyto myšlenky, jsme to mohli přijímat jako samozřejmost a nemuseli se tomu divit.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Chcete vyhodit peníze?
    Pokud chcete vyhodit dva tisíce, které vás pálí v kapse. můžete je hodit do kanálu a je to. Pokud se ale u toho vyhazování chcete pořádně vztekat, mám radu: kupte si Norton Antivirus. A už se těším, jak se budu supervztekat, až mi mudrcové budou v komentářích psát, že jsem blbec a že si za to můžu sám.
    Takže popořadě. Norton Antivirus jsem si koupil před rokem, nainstaloval a byl spokojený. Antiviroval a hlavně - antispamoval. Pak mi začal vyhrožovat, že mi záhy vyprší licence. Ono totiž je to jen na rok a po roce si ho musíte koupit znovu.
    Což jsem učinil a postupoval podle instrukcí prodavače: odinstalovat starou vyprchanou verzi a nainstalovat novou. Učiněno. Už při instalaci pár škobrtnutí, které naznačily, že odinstalace neproběhla hladce. Nainstalováno, zase pár škobrtnutí, nicméně jsem se dostal až k registraci a na stahování aktualizací. Pád systému (mám Win XP). Restart. A pak stačí připojit se k internetu a přijde Modrá Smrt.

    Takže: system recovery, návrat k fungující verzi, tam havárie internetového spojení, další odinstalace, následná instalace, zkrátka - jsem ve stavu trvalého vzteku, už jsem se dvakrát registroval, takže se to patrně už se mnou nebude vůbec bavit (prý je ta škatule na 3 registrace).

    Poslání: toto je školní příklad hnusného neseriózního banditského přístupu softwarových výrobců k zákazníkům. Výrobce ničeho jiného na světě, párátky počínaje a lokomotivami konče, by si netroufl zacházet se zákazníky tak drze, jako to je běžné v softwarovém světě. Stěžovat si mohu na lampárně Hlavního nádraží, takže co mám dělat? Jen vám doporučit: hoďte ty peníze raději do kanálu, než abyste si kupovali Norton Antivirus.

    PSÍ PŘÍHODY: Jak to dopadlo s míčkem
    Včera jsem tu psal, jak Bart našel tenisák. Copak asi ses tím tenisákem stalo? Podotýkám, že Bart je rotvajler, tedy pes původně vyšlechtěný, praví se v knihách,k tahu řeznických vozíků, kdežto Iris je pointer, pes vyšlechtěný k vyhledávání zvěře, k jejímu vyčuchávání, a když zvěř najde, má se postavit a zvednout nohu a pán, vrah zvířat, si toho má všimnout a se svou smrtící zbraní má přijít a zvěř zavraždit, což potěší jeho sadistickou dušičku. Což naznačuje, že nacházet tenisáky by měla spíš Iris a ne Bart. Jenže opak je pravdou, tenisáky nachází Bart a nikoli Iris.

    Takže - den končí, Bart hlídá na Mrázovce, já odvádím Iris za Ljubou na Blaženku. No a koukám, Iris nese v hubě tenisák. Ona ho Bartovi čmajzla!Tvářila se velmi spokojeně. Tak jsem si řekl: přece jí ho nebudu brát. Je to chudák psí holčička, prostě - tenisák nenašla, našel ho ten holomek, tak ať si Iriska taky užije.
    Takže jdeme, Iris kupodivu dva kroky za mnou (obvykle běží úplně vpředu, dá jí to někdy značnou práci, když kupříkladu jedeme na kole). Já se ohlédnu - a tenisák z huby zmizel.
    "Irdo, kde máš tenisák?"
    Iris se tváří, jako kdyby nikdy neslyšela slovo tenisák, jako kdyby nikdy neviděla tenisák, jako kdyby neměla ponětí o tenisácích a jich žvýkání, jako kdybych k ní promlouval v jazyce mbele!
    Hledali, nenašli.
    Bart ztrátu přežije. A Iris? Ta si té ztráty ani nevšimla, dušička jedna roztěkaná!