2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 6.5. 2005,
  • Pokud ratifikace ústavy EU neprojde v jedné členské zemi, nic se nestane
  • Vládu podpoří podle Paroubka všech 101 poslanců, a to bez jakéhokoli "obdarování"
  • Bublan je přesvědčen, že zásah policistů proti demonstrantům na Letné byl oprávněný
  • Podle městského soudu byl postup ministerstva v kauze katarského prince nezákonný
  • Němec trvá na tom, že právní názor ministerstva na předání prince do Kataru je správný
  • Začaly oslavy osvobození v Plzni, pražské povstání si připomněli občané v Praze
  • V ústecké části Předlice opět vzplál konflikt mezi romskými rodinami
  • Počasí v Praze: chladno, místy vydatné přeháňky

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: Největší Češi
    Česká televize zveřejnila seznam "největších Čechů", jak se umístili v celonárodní anketě. Jistě bude na toto téma mnoho šprýmů, tak mi dovolte začít. Je velmi pikantní, že nejmenším z největších Čechů je Miloš Zeman, který se umístil hned za nikdy neexistujícím, nebo přinejmenším historicky nedoložitelným knížetem Sámem, a též za Sigmundem Freudem, který se sice narodil na území našeho státu (kterýpak z Čechů ví, kde?), avšak je asi takovým Čechem, jako já čínským kloboučníkem. To, že Česká televize připustila knížete Sáma do ankety, ji diskvalifikuje, a je třeba ji žalovat i mezinárodního soudu ve Štrasburku za to, že se dopustila rasové, náboženské, kulturní a hypochondrické (kterýpak z Čechů ví, která to je?) diskriminace za to, že vyloučila z ankety vůbec největšího Čecha všech dob, Otce národa a Zřítelnici našich očí, totiž Járu da Cimrmana.
    Dále budiž konstatováno, že Boleslav I. se umístil na 87. místě. Což je známka toho, že 13 Čechů ze sta jsou inteligenti a ostatní volové. Jinak: Boleslav I. byl vůbec největší ze všech Čechů, což si myslím já a ti, kdo mu dali hlasy. Poměr 13:100 je čistě hausnumerický, čímž se hrdě řadí ke všem ostatním výzkumům a přehledům. Pro potřeby vědy a statistiky dodávám, že zde aspoň zfalšuji data poskytnutá panem Kraflem, mluvčím televize.
    No a konečně uveďme to nejvíce pikantní. Do desítky největších Čechů se dostal Václav Havel coby politická fosílie, kdežto Václav Klaus, takto zachránce národa, dědic Žižkův, obránce před křižáky z hnusného Bruselu, kteříž hrozí rozpustiti český národ jako kostku cukru v louži franko - německé nikým nevolené byrokracie, ten zůstal na místě osmnácté poté, co ho předběhl i Emil Zátopek a přeječel Karel Gott. Budiž Klausovi útěchou, že se před ním umístili Jiří z Poděbrad, František Palacký, Přemysl Otakar II. a svatý Václav. A za ním je i svatá Anežka a druhý (po Cimrmanovi) největší Čech, totiž Zdeněk Svěrák, Cimrmanův otec.

    RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Přehlídka na Letné
    Letos se bude konat superpřehlídka na Letné. Do mého vzpomínkového seriálu na dobu dětství musím tedy zařadit vzpomínání na vojenské přehlídky, jak byly na Letné tenkrát.
    Je tedy fakt, že celou jsem přehlídku viděl jen jednou. Přátelé mých rodičů totiž bydleli na Letné a jednou nás pozvali, abychom se podívali na přehlídku z okna. Mohlo mi být tak deset. Nejvíc jsem se těšil na tanky a na raketomety - kaťuše. Jenže jako první pochodovaly pěší útvary a složitými manévry se řadily na plochu podél vozovky a pak přijel v otevřeném autě ministr obrany Bohumír Lomský. Auto jelo pomalu, vzadu mělo platformu a na ní generál stál a aby nespadl, k podlaze byla přimontovaná kovová tyčka a o ni se generál opíral. K tomu hrála muzika ryčný pochod. Vojáci, jak jsem se mnohem později dozvěděl, na tu melodii zpívali:
    "Lomský už de, pytlík se mu pohupuje, Lomský už de, pytlík se mu ho - houpá!"
    Trvalo to nekonečně dlouho, útvarů bylo mnoho, nechyběli samozřejmě stateční pohraničníci se psy, pohraničníci v námořnických tričkách (hlídali, aby prchající občané nepřeplavávali Dunaj) a členové Lidových milic. A konečně jely ty tanky a do toho řvalo rádio a nadšený hlasatel se tam zalykal pýchou a nadšením nad tou krásou.
    Nadšení režimu pro přehlídky na Letné postupně vychládalo. V padesátých létech byly každý rok, pak začaly nějaké intervaly a když režim dodělával, nebyly už vůbec. Ovšem v těch padesátých létech, to byla součást ideové masáže - vždyť režim tenkrát vytvářel dojem, že je válka na spadnutí, že se na nás imperialisté chystají vrhnout už zítra a jistě by to udělali, nebýt demonstrace síly a bojové připravenosti!

    PSÍ PŘÍHODY: Pro dobrotu na žebrotu
    Včera jsem tu psal o dvojím náhledu na bouřku, o náhledu jak vnímá bouřku Iris a jak o bouřce nic neví Bart. Bart o ní nic neví, protože to není velký černý chlupatý pes a nejde kousnout, takže ho nezajímá. Pro Iris je to po rachejtlích to nejhorší, co zplodilo samo peklo.
    Včera večer mi Ljuba povídá: "Tak jsem vyvrhel, kvůli tobě."
    Podivil jsem se. A ono na tom něco je. Bylo to kvůli mé interpretaci příhody s bouřkou!
    Plná pravda byla taková, že Ljuba sice nedovolila Irdě zalézt pod postel, a že ji vyvlekla z ložnice, jenže šla s nído vedlejšího pokoje, kde obvykle spí Andulka a Andulka je teď na školní výměně v Německu a Ljuba uprostřed noci stlala postel a vlezla si do Andulčiny postele a chlácholila Iris a - dá se říct - půlku noci ji držela za ruku, aby se nebála.
    Což jsem samozřejmě nezaznamenal, protože jsem chrněl jako dub.
    Vše zapomenuto, přinejmenším Iris už na bouřku zapomněla. Včera večer jsme uklízeli zahradu a sekali trávu a celá procedura trvala dvě hodiny a Iris někde našla tenisák a po celou tu dobu chodila a my museli na střídačku metat ten tenisák. Když s tím začala, uklidňoval jsem Ljubu, že podle literatury psa přestává házení brzy bavit, vydrží to tak desetkrát.
    Po hodině se Ljuba ptala:
    "Říkal jsi, že ho to přestane bavit? Kolik jsi říkal? Deset tisíckrát?"
    Ano, tak nějak. Literatura se musí poopravit.