2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 18.4. 2005,
  • Čína se odmítla omluvit za pokračování protijaponských protestů v čínských městech
  • Někteří sociální demokraté začali hrozit prezidentu Klausovi stížností u Ústavního soudu
  • Politici s výjimkou nedělních vystoupení před TV kamerami krizi způsobenou Grossem neřešili
  • Gross rezignovat nehodlá, navrhne prezidentovi odvolání těch ministrů, kteří už podali demisi
  • Přední sociálně demokratičtí politici už připouštějí vládu ČSSD s podporou komunistů
  • Rozhodnutí o odložení případu údajného uplácení Kořistky nabylo právní moci
  • V Praze vystoupila slavná britská skupina Queen a skončila Matějská pouť
  • Sjíždění řeky stálo život dalšího vodáka, tentokrát padesátníka na Jizeře
  • Počasí v Praze: sobota nádherná, neděle s velkou přeháňkou

    ČESKÝ POLITICKÝ CIRKUS: V roli padoucha
    Máme za sebou patnáct let demokratické vlády. Za tu dobu se vystřídalo několik garnitur. Jenom odborníci si na ně dokáží vzpomenout a přesně je určit, co se týče doby a personálního složení. Vymyká se vláda Zemanova z doby opoziční smlouvy. Na tu mnozí vzpomínají jako na tu nejhorší.
    Nebyla zdaleka tak špatná, jak se o ní obvykle mluví, a celá opoziční smlouva nebyla ve výsledku zdaleka tak zlá, jak se má za to - hlavně držela na uzdě socialistický princip "nákupu hlasů za hlasy voličů". Nicméně dodnes platí "oposmlouva" za cosi nanejvýš opovrženíhodného, a dokonce vzpomínka na ni bude velkou zábranou pro eventuální budoucí koalici ODS a sociální demokracie.
    To, co se teď rýsuje, je ale ještě mnohem horší, než to, co byla oposmlouva za doby svého nejhlubšího dna.
    Současný premiér Gross se v podivuhodně krátkém čase vypracoval do role padoucha české politiky od roku 1989. Jeho veřejné prohlášení, že došlo k dohodě, které opakoval prezidentu republiky a přivedl ho do trapné situace, kdy oficiálně uvítal konec krize, zatímco Gross ze všech sil pracoval na odstřelení dohody, na níž byl sám účastný, to je zatím vrchol věrolomnosti.
    Kdyby šlo o jednoho padoucha v české politice, nebylo by to tak zlé. Někteří to dosáhli tak daleko, že jejich pravá ruka zosnovala vraždu a byla za to odsouzena do vězení, jiní se do vězení sami odebrali, ačkoli byli určeni coby správci majetku země. Co ale je nanejvýš alarmující je to, že jejich vlastní politická strana nevidí důsledky toho, co sama dělá, když se staví za tohoto člověka. Je to horší o to víc, že důvěryhodnou a silnou sociální demokracii naše země potřebuje.
    Ta současná se v uplynulých několika dnech od takové normy na hony vzdálila.
    Snad ještě zbyli v sociální demokracii lidé, kteří neztratili zbytky soudnosti a seberou sílu, aby se proti tomuto vývoji postavili.
    Pochybnost v tomto smyslu je ale v současné době silnější, než naděje.

    RODINA A PŘÁTELÉ: První výlet na kole
    V neděli se počasí pokazilo. Zato v sobotu bylo ukázkově krásné. Podnikli jsme s Ljubou první výlet na kole. Auto jsme nechali v Kytíně a odtud kolem Chouzavé do Voznice, podjeli dálnici, projeli Starou Hutí a v Dobříši jsme se naobědvali. Pak jsme se vraceli lesními cestami zpátky do Kytína. Je to příjemná cesta bez brutálních kopců, po lesních cestách s minimem bahna a výmolů a kamenů a podobných nepřístojností.
    Byl to první výlet, takže hlavní imperativ byl: pojedeme s rozumem, takže žádný blbnutí! V prvním nadšení pro výlet jsme totiž chtěli jako východisko vzít parkoviště v lese mezi Řitkou a Mníškem po hřebenové cestě a odtud směrem na Dobříš. Jenže pak jsme to spočetli a když výsledek ukázal 50 km, usoudili jsme, že po zimě je to přece jen kláda poněkud těžká.
    Takže jsme jeli s rozumem, bez blbnutí, dle mého hesla co šlapka šlapku mine. Rozumná byla také Iris, která nás doprovázela. Samozřejmě že běžela před tím z nás, kdo zrovna jel první, ale nerevírovala křoví kolem cesty, jak to obvykle dělává a držela se v dohledu. I ona si byla vědoma toho, že má za sebou půl roku válení na pelechu a že je to první větší výlet.
    Po obědě se jede hůř než před obědem, takže moje heslo co šlapka šlapku mine bylo ještě naléhavější. No a jedeme a před Chouzavou byl takový pěkný kilometrový taháček a nějaký pán s paní tam tlačili do kopce kolo a najednou koukám, Ljuba se dostává přede mne a nějak se zmenšuje, takže jsem musel zabrat a byl jsem docela udejchanej, když jsem ji konečně lapil. No a před Kytínem se pak už jede s kopce a dorazili jsme k autu. Já povídám:
    "Vždyť jsme se dohodli, že pojedeme s rozumem a že nebude žádný blbnutí a pojedem co šlapka šlapku mine!"
    A ona na to:
    "Já přece jela s rozumem a nechtěla žádný blbnutí a jela co šlapka šlapku mine, akorát že jsem to chtěla těm dvěma prďolům ukázat!"

    PSÍ PŘÍHODY: Co tam asi je?
    Je to malé místo na trávníku, nedaleko laviček, co stojí na okraji vyhlídkové cesty Mrázovka. Kdykoli tudy jdeme, Bart k tomu místu přitiskne čumák a...
    Mohl bych napsat, že čmuchá To ale nevystihuje podstatu jeho počínání. Ono to vypadá, jako by chtěl vysát nejen trávu a nejen kořínky a nejen zeminu pod těmi kořínky, ale vypadá to, jako by se chtěl vsát do nitra země, kde jsou ukryty poklady skřítků a ještě hlouběji, k jádru z roztavených kovů, v němž Gaia, naše matka, má svoji duši. Bart je ochoten trávit dlouhé minuty inhalováním toho místa. Nakonec se uvolí pokračovat v procházce, jenže je tu ještě zpáteční cesta a při ní obřad opakuje.
    Debatovali jsme s Ljubou o jeho počínání (Iris nikdy nečmuchá takto náruživě). Připomněla, že pes pozná čichem, kdo tam byl před tím, jestli pes nebo fena, jestli velký nebo malý, jak starý a bůh ví co ještě, jestli jeho pán za něj zaplatil poplatky a jestli má čipování.
    Napadlo mě, že jestli takto Bart očichává místo, kde se vyčurala nějaká fena, je to stejně rozumné nebo pošetilé, jako když si pánové prohlížejí Playboye a v něm nahaté slečny. Vždyť to, co zkoumají zrakem, není opravdová slečna, stejně jako není opravdová fena to, co Bart zkoumá čichem. Jsou to jen barvičky obtisknuté na papíře a když ukážete Playboye Bartovi, on vidí barvičky na papíře a žádnou slečnu, jako kdybychom i nakrásně poklekli a očichali to místo, v ideálním případě ucítíme psí čurání, ale nevyvolá nám to představu feny.
    Možná, že to tak opravdu je. Já si vždycky říkal, že Bart dělá něco jako kdyby četl noviny, jenže on si prohlíží Playbobye.
    Kdopak by to do něho řekl!